romea - logo
27. září 2022 (úterý)
svátek má Jonáš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Rodiny zasažené holokaustem se stále setkávají s antisemitismem. Na deváťačku Ester spolužáci hajlovali

5.9.2022 10:47
Karol Sidon 2. 9. 2022 na zahájení festivalu Štetl fest v Brně (FOTO: Federace židovských obcí v ČR)
Karol Sidon 2. 9. 2022 na zahájení festivalu Štetl fest v Brně (FOTO: Federace židovských obcí v ČR)

Téma holokaustu zůstává v rodinách s židovskými kořeny živé a náročné i desítky let po druhé světové válce. Přímo v rodinách se o konkrétních zkušenostech lidí, kteří přežili koncentrační tábory, mluví těžko, společnost ale podle nich informace potřebuje - jako prevenci návratu totalit a předsudečné nenávisti. Zástupce čtyř generací židovských rodin, kteří v sobotu společně vystoupili na festivalu Štetl v Brně, spojuje také odpor proti současným diktaturám.

Čtyřiadevadesátiletý Karel Ellinger, který prošel několika koncentračními tábory včetně Osvětimi a Dachau, o svých zážitcích dlouho mluvit nechtěl, zejména ne s matkou, kterou holokaust připravil o druhého syna.

"Vůbec jsem jí neříkal, co jsem zažil. Vždyť jsem viděl tolik mrtvých. Sám jsem přežil jen tak tak, vlastně náhodou," řekl.

Později ale napřel úsilí k besedám s veřejností, aby svou zkušenost předal a mohl varovat před všemi diktaturami, jejichž společným znakem je neúcta k lidskému životu. Kriticky se staví i k dědictví komunistické totality.

"Dodnes lidi posílají do koncentráků na Sibiř. A já vím, co to je, dělat někde v mrazu," uvedl Ellinger. Děsí jej, že se i v 21. století dějí ve světě podobné věci jako za druhé světové války, ať už kvůli víře, nebo národnosti.

Nynější předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek se narodil po válce, jeho blízcí ale koncentrační tábory zažili.

"Všude kolem bylo plno lidí, kteří měli vytetované číslo," zavzpomínal Kanarek jako zástupce druhé generace po holokaustu. Otec prý o tom, co zažil, mluvil jen málo. Sám Kanarek si neumí moc představit, že by sám od sebe o hrůzách šoa jednou vyprávěl vnoučatům.

Zprostředkovaná zkušenost holokaustu však ovlivňuje jeho pohled na současné události, například válku na Ukrajině a těžký úděl uprchlíků. "Když vidíte lidi přicházející z Ukrajiny, vnímáte to přece jenom jinak. Určitě si neřeknete 'Nebylo už té pomoci dost?'," uvedl Kanarek.

Také Iva Vlčková z třetí generace po holokaustu vnímá historickou zkušenost Židů jako varování pro budoucnost. "Pořád tady to nebezpečí je, ta snaha někoho separovat, omezovat svobody," uvedla.

Žačka deváté třídy Ester Aylin Yildizová zná příběh Źidů z rodinného podání, ale také z literatury. Nejvíce ji prý zasáhly knižní vzpomínky Moje dlouhé mlčení brněnské novinářky Eriky Bezdíčkové, která zemřela před dvěma lety.

"Po přečtení jsem pochopila, co se vlastně dělo - a že to není vůbec dávno," uvedla.

Přestože sama náleží až ke čtvrté generaci po holokaustu a má kromě židovských také turecké kořeny, i ona se setkala s projevem antisemitismu. Spolužáci na ni prý hajlovali při referátu o náboženství. Z legrace, ale pro ni to směšné nebylo. Naopak, silně ji to zasáhlo.

Za podobnými projevy spatřuje neznalost, nedostatek informací. Ve školách se prý děti jejího věku o holokaustu moc nedozvědí. O to důležitější jsou podle ní festivaly jako Štetl. Letos se koná poprvé, začal v pátek, skončí v neděli. Jeho motto zní Důstojnost v rozmanitosti.

Přečteno: 462x
 

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, Historie, Vzdělávání, Festival



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo