Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Romano Suno, nahlédněte do života nejmladší romské generace: David píše o svém dědovi, chovu koní a lásce k nim

15. listopadu 2017
Čtení na 2 minuty

Romano suno je literární soutěž v romštině, kterou pořádá Nová škola o. p. s. už dvacet let. Za tu dobu se v soutěži sešlo tisíce textů od dětí z různých koutů České republiky. Skrze texty můžeme nahlédnout do života nejmladší romské generace. V jakém světě žijí a jaký svět si přejí dnešní romské děti? Server Romea.cz zveřejňuje postupně texty z různých ročníků soutěže.

Romano suno 1997, David Lakatoš, 15 let, Chlumec

Amáre grast

Má but berš si ame khejre grast, taj kamas ká si ame. Ikrel le muro papu, kana či sim andi škola, žutij les vi me. Kadi búťi bavij ma. Phírav pala taharmáni, taj žitijnav e papos sulumesa, gunujesa taj khasesa. Muro papu pa kodo del ma louve. Si ame štár grast, duj grast taj duj grasňa. Paša kher si ame ištálouvo, taj pala kher si ame kolatouvo e grestenge. Pej gras vozinas ame, phíras pér le karing o vejš, paj phuva. Muro papu e grasten či bešel, azír bešas le ame – muro dad taj me. Varekana astáras le ando vurdon. E grasten das techan: jinde žouv, sulum, hera, mila das le zeleno hera vaj čár. Kuko berš kerďilas amenge khuro, de o papu bikindas le kusa dejasa. Kindas mange ande lesko khan, kindas mange grastoures, kodo sas ma ek berš. Apal e cigne grastes bikindas taj kindas mange bára grasňa. E grasten igen kamav taj kamas pa pánže beršen te ikrav le. Najisárav mure paposke, ká siťárdas ma te grížij, hoj te terejdinav lendar. 

Naše koně

Už mnoho let máme doma koně a jsme rádi, že je máme. Chová je můj děda, a když nejsem ve škole, tak mu pomáhám i já. Tahle práce mě baví. Jezdím pro krmení a pomáhám dědovi se slámou, hnojem a se senem. Můj děda mi za to dává peníze. Máme čtyři koně, dva hřebce a dvě kobyly. Vedle domu máme stáj a za domem máme pro koně výběh. Na koních se vozíme, jezdíme na nich okolo lesa, po polích. Můj děda na koních nejezdí, protože na nich jezdíme my – můj táta a já. Někdy je zapřaháme k vozu. A co dáváme koním jíst: v zimě oves, slámu, jetel, v létě zelený jetel nebo trávu.

Minulý rok se nám narodilo hříbě, ale děda ho prodal spolu s matkou. Místo něho mi koupil koníčka, kterého jsem měl jeden rok. Potom malého koníka prodal a koupil mi velkého koně. Koně mám velmi rád a za pět let bych je rád sám choval. Děkuji mému dědovi, že mne učil pracovat, že se o ně starám. 
 

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon