V polském Osvětimi-Březince se dnes koná vzpomínka na 68.
výročí likvidace tzv. Cikánského tábora. Právě tento den si Romové z celé Evropy
připomínají jako Památný den romského holokaustu.
Centrem piety je Osvětim-Březinka, muzeum na místě bývalého vyhlazovacího
tábora, kde bylo právě v noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisty zplynováno 3000 Romů
a Sintů. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v
Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen
ztěží odhaduje, byli bez varování nahnáni do lesa, tam postříleni a zahrabáni.
Masové hroby byly často odkryty až dlouho po válce.
Památný den romského holokaustu si dnes připomene i Česká republika v Letech
u Písku položením květin u pomníku „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943.
Památný den si dnes připomněl i slovenský Parlament. Na návrh poslance za
OĽaNO Petra Pollak uctil romský holocaust minutou ticha. Památný den romského
holokaustu podle Polláka připomíná nesmyslnost vyčleňování lidí na základě rasy,
etnika, národnosti, pohlaví nebo sexuální orientace.
Osvětim (německy Auschwitz), která byla největším nacistickým koncentračním a
vyhlazovacím táborem, byla založena na Himmlerův rozkaz z 27. dubna 1940 v
blízkosti polského městečka Oświęcim. První vězňové – především Poláci věznění z
politických důvodů – sem byli zavlečeni v červnu 1940 a byli využíváni k otrocké
práci. V březnu 1941 zde již bylo registrováno více než 10 tisíc vězňů.
V březnu 1941 poručil Himmler vedle původního kmenového tábora postavit druhý
rozsáhlejší kompex, který byl nazván Osvětim II – Birkenau (Březinka). Ten se
stal největší koncentrační tábor pro evropské Romy. Na základě Himmlerova
příkazu z 29. ledna 1943 bylo do Osvětimi deportováno zhruba 20 tisíc Romů ze
Slovenska, Čech a Moravy, Nizozemska, Belgie, severní Francie, Polska a států
tehdejšího Sovětského svazu. Většina z nich zahynula v plynových komorách.
Piety v Osvětimi-Březince se každoročně účastní přeživší i pozůstalí společně
s politiky a představiteli romských a sintských sdružení.
Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti 0,5
miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí,
což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.
