Sčítání lidu v ČR: Zástupci menšin dostanou brzy pokyny ke sčítání, elektronický formulář bude i v romštině, uvést národnost je důležité

Zástupci národnostních menšin v Česku by měli brzy dostat pokyny k letošnímu sčítání lidu. Předat by je měli organizacím, které příslušníky minorit sdružují. Elektronické sčítací formuláře budou vedle češtiny ještě v dalších sedmi jazycích. K papírovým formulářům pak bude možné získat překlad. Vyplývá to z připravovaného materiálu pro organizace menšin. Sčítání se uskuteční od 27. března do 11. května.

Při posledním sčítání před deseti lety se třeba ke slovenské národnosti přihlásilo zhruba 147.200 lidí, k romské 5100, k polské 39.100, k vietnamské 29.600 a k ukrajinské 53.300 lidí. Více než 2,6 milionu osob národnost neuvedlo. Informace pro organizace příslušníků menšin připravuje Český statistický úřad ve spolupráci s úřadem vlády. Vláda má svou radu pro národnostní menšiny. Zasedají v ní zástupci 13 minorit, a to například romské, běloruské, rusínské, německé, vietnamské, ukrajinské, polské, slovenské či srbské.

Sčítání přes internet začne 27. března a potrvá do 9. dubna. Internetové formuláře budou v sedmi jazycích. Lidé je budou moci vyplňovat v angličtině, němčině, polštině, ruštině, ukrajinštině, vietnamštině a romštině. Podle statistiků bude možné při vypisování údajů mezi jazyky přepínat. Již nyní si základní infromace o sčítání můžete přečíst v romštině.

Od 17. dubna do 11. května by pak měli do terénu vyrazit sčítací komisaři. Domácnosti, které se nesečtou elektronicky, dostanou papírové formuláře. Ty budou jen v češtině. Překlad do sedmi jazyků bude na webu sčítání. Získat ho bude možné i od sčítacích komisařů či v kontaktních místech, tedy na vybraných poštách a v krajských pobočkách statistického úřadu.

Několikastránkový materiál vysvětluje, proč je podstatné uvést při sčítání národnost. Například podle zákona o obcích platí, že obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů obce hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny. Výbory pro národnostní menšiny lze zřídit i nad rámec výše uvedených právních předpisů.

Na existenci výboru pro národnostní menšiny je pak navázána celá řada možnosti uplatňování práv příslušníků národnostních menšiny. Například právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, právo na vícejazyčné názvy a označení v jazyce národnostní menšiny, právo na užívání jazyka národnostní menšiny ve věcech volebních a v případě konání referenda, právo na užívání jazyka národnostní menšiny ve veřejném styku.

Řada základních a důležitých práv příslušníků národních menšin sice není přímo provázána na existenci výborů pro národnostní menšiny, ale skutečnost, že se k dané národnostní menšiny občané hlásí, může mít vliv na intenzitu a rozsah podpory aktivit příslušníků národnostních menšin z veřejných rozpočtů.

Materiál poukazuje mimo jiné na to, že početnost menšiny má vliv na prosazování jejích práv a zájmů, právo na rozvoj kultury příslušníků národnostních menšin, právo na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny, vytváření a šíření rozhlasových a televizních pořadů ve vztahu k příslušníkům národnostních menšin, přidělování podpor a dotací atd.

V rámci sčítání bude možné vyplnit národnosti dvě. Důraz se klade na anonymitu a bezpečnost údajů.

Přihlášení se k národnosti a příslušnost k národnostní menšině je vždy na vůli dané osoby, je tedy zcela dobrovolné. I z tohoto důvodu není přihlášení se k národnosti v rámci Sčítání lidu, domů a bytů povinné, tzn. je možné se k národnosti přihlásit, uvést je možné i dvě národnosti, ale také neuvést národnost žádnou.

Materiál také vysvětluje jaký je rozdíl mezi občanstvím (státní příslušností) a národností, který i podle zjištění zpravodajského serveru Romea.cz celé řadě lidí není jasný..

Národnost není navázána na státní občanství státu. Národnost není státem, kraji ani obcemi nikde evidována, tzn. nelze ji nalézt například v občanském průkazu ani jiném osobním dokladu vydávaném Českou republikou. Naopak státní občanství České republiky se prokazuje občanským průkazem České republiky nebo cestovním dokladem České republiky a zároveň je státní občanství údajem uvedeným v registru obyvatel. Stát tedy neeviduje národnost obyvatel České republiky, naopak státní občanství každého obyvatele ČR eviduje.