Diskriminace Romů je stále rozšířena po celé Evropské unii a protiromské předsudky jsou v současnosti na vzestupu, a to v souvislosti s celkovým růstem radikalismu a extremismu v unii. Upozornila na to v pondělí v Evropském parlamentu členka Evropské komise Věra Jourová v souvislosti s Mezinárodním dnem Romů.
"Udělali jsme hodně (pro lepší postavení Romů), ale situace se nelepší, dokonce se zhoršuje. Romská menšina je první, která je postižena zhoršenou situací v Evropě," řekla Jourová, kterou trápí trend odporující přijatým strategiím, kampaním i evropským hodnotám. Jeden z hlavních problémů, proč se situace nelepší, vidí i v tom, že "politiku pro Romy děláme bez Romů". Prostor pro lepší zapojení Romů vidí hlavně v nevládních organizacích.
V debatě ovšem zazněla od europoslanců i upozornění, že národní strategie boje proti diskriminaci Romů mnohdy zůstávají na papíře a že Evropský parlament by měl více kontrolovat efektivnost unijních prostředků vynaložených na programy, určené pro zlepšení situace Romů.
V Česku podle zprávy zveřejněné na Mezinárodní den Romů se situace menšiny za posledních deset let zlepšila, pokroky jsou ale malé a nadále přetrvává propast oproti situaci ostatních obyvatel. Romové mívají horší vzdělání a vyšší nezaměstnanost, víc jim hrozí chudoba, častěji bydlí v horších podmínkách a dožívají se i o několik let nižšího věku.
Podle vládních údajů žije v Česku kolem 242.000 Romů a třetina až polovina z nich potýká s dopady sociálního vyloučení. Počet chudinských domů či čtvrtí, v nichž žijí převážně právě Romové, se za posledních deset let zdvojnásobil. Těchto ghett je kolem šesti stovek.
