Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Soumrak nad čunkodomky v Chanově: Je odsunutí výstavby "vesnice pro lůzu" definitivní závěr nebo úhybný manévr?

04. srpna 2021
Čtení na 9 minut

Jsou tomu již téměř tři roky, kdy se delegace z Mostu tvořená pracovní skupinou zabývající se budoucností Chanova vydala na „vzdělávací cestu“ do Vsetína a kdy se začal psát příběh mosteckých čunkodomků. Nyní, po několika letech sporů mezi vládnoucí garniturou, částí opozice, občanského sektoru, ale hlavně za přispění pandemie COVID-19 a ekonomické situace to vypadá, že se tento plán na prohloubení sociálního vyloučení obyvatel Chanova možná vůbec neuskuteční.

“S výstavbou čunkodomků byla mediálně tehdy nejvíce spojena politická buňka místního Stavebního družstva Krušnohor známá jako Sdružení Mostečané Mostu. Ta ve své předvolební kampani slibovala tzv. „vesnici pro lůzu“.

Soudit tak můžeme z vyjádření mosteckého primátora Paparegy, jenž se odvolává na zvýšení cen materiálů i práce, které by ve výsledku projekt o několik jednotek milionů prodražily. Pokud město nenajde způsob, jak výstavbu kontejnerů zlevnit, půjde možná cestou rekonstrukce stávajících panelových domů. Ta ostatně vycházela levněji než výstavba čunkodomků již v roce 2019, kdy se celá záležitost začala medializovat. Tehdy to ale vedení města vůbec nevadilo a bylo ochotno utratit více peněz za mnohem méně kvalitní řešení a připravit městskou kasu o dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj. Otázkou je, zda se nejedná jen o úhybný manévr a pouhé odsunutí realizace, protože by se v době korony tato investice velmi špatně odůvodňovala. Zároveň se radnici tento rok nepodařilo dotáhnout kontroverzní rekonstrukci kulturního domu Repre, v důsledku čehož by koupě kontejnerů pro Chanov byla jedinou velkou investicí v tomto roce. A jak konstatuje člen zastupitelstva Ústeckého kraje za Piráty a mostecký rodák Lukáš Ryšavý, je snadné si představit, že takový signál vládnoucí ProMost svým voličům vyslat nechce. Je tedy možné, že se otázka čunkodomků znovu otevře ve chvíli, kdy se situace změní. Na druhou stranu pokud se jedná o ústupovou strategii radnice a způsob vysvětlení, proč bude raději rekonstruovat panelové domy, dopadne celý příběh vlastně lépe, než bychom původně čekali.

Pojďme se na chvíli ponořit do nedávné historie a připomenout si vývoj celého příběhu. S výstavbou čunkodomků byla mediálně tehdy nejvíce spojena politická buňka místního Stavebního družstva Krušnohor známá jako Sdružení Mostečané Mostu. Ta ve své předvolební kampani slibovala tzv. „vesnici pro lůzu“, čímž neměla na mysli nic jinéno než výstavbu kontejnerového městečka v sociálně vyloučeném sídlišti Chanov, za což si po právu vysloužila zmínku ve Zprávě o extremismu Ministerstva vnitra. Přímo v centru Mostu pak mohli místní během kampaně na budově obchodního domu Prior vídat olbřímí plakát na kterém mladí, usměvaví lidé slibují praktiky jak vystřižené z třicátých let minulého století. Byl to jeden z těch momentů kdy si uvědomíte, jak moc se extrém posunul do mainstreamu a proč v Mostě strany jako SPD nebo DSSS vlastně nemají moc šancí uspět. Plachta s heslem rozdmýchávajícím nenávist, umístěná na chátrající a obchodníky pomalu opouštěné chloubě minulého režimu, útěše to za zbořený historický Most, jako by v sobě zvláštním a zvráceným způsobem snoubila esenci pohnutých příběhů tohoto města.

(FOTO: Mostecká Vlaštovka)

Kromě kampaně za „vesnici pro lůzu“ mělo Sdružení Mostečané Mostu ještě druhé velké téma, jež s tím prvním tvoří spojenou nádobu – a sice vymezování se vůči spekulantům a obchodníkům s chudobou ve velkém skupujícím byty a pronajímajícím je za vysoké částky lidem, kteří nemají šanci dosáhnout jak na vlastní bydlení, tak ani na standardní podnájem v lokalitě nepovažovanou za vyloučenou nebo přímo segregovanou. Tito obchodníci s chudobou nemají tendenci spolupracovat s městem na řešení problémů, ale dokonce ani se samotnými SVJ, jejichž součástí jsou a jimž v některých případech svým jednáním dokonce dopomohou k úpadku. Tento byznys pak nevyhnutelně vede k přeměně sousedství a čtvrtí na mikroghetta s vysokým výskytem sociálně-patologických jevů. Taková situace se nelíbí jak majoritě, tak ale ani Romům, kteří často bývají prvními oběťmi těchto praktik a z této situace jen málokdy mohou uniknout. Získat kvalitnější podnájem, máte-li v peněžence přesně nula prostředků na zaplacení kauce, ale zato romské jméno v občanském průkazu, není zrovna voucher k cestě z nuzných podmínek, jež tito spekulanti svými praktikami pomáhají udržovat.

Je samozřejmě správně ukazovat prstem na tyto novodobé šmejdy. V tom případě bychom ho ale měli zabodnout přímo do pomyslného čela Krušnohoru, neskrývanou to centrálu politického Sdružení Mostečané Mostu. Ten se totiž na prodávání bytů spekulantům od počátku podílel. Je smutnou a pro Ústecký kraj tak nějak typickou ironií, že tento samozvaný rytíř obranář je tím, kdo za současnou situaci nese spoluzodpovědnost. Tato informace však bohužel v tehdejší předvolební vřavě nikde nerezonovala.

Nakonec to však nebylo Sdružení Mostečané Mostu, ale vítězný ProMost, který se jal dát přípravy na stavbu čunkodomků skutečně do pohybu. Ten totiž kontejnerové bydlení plánoval také a první kroky k jeho realizaci podnikl již v minulém volebním období, tehdy ještě pod hlavičkou Severočeši.cz. Na rozdíl od Sdružení Mostečané Mostu však nebyl ProMost během kampaně až tolik slyšet a špinavou práci v podobě drsné, rasistické rétoriky za sebe elegantně nechal udělat právě svého politického soka.

Proti stavbě čunkodomků se od počátku zvedla vlna odporu jak od části samotných chanovských obyvatel, vyjádřená dvěma peticemi, tak ze strany tehdejšího opozičního zastupitelského klubu Pirátů a Zelených, kteří kromě nekvality kontejnerového bydlení poukazovali i na finanční nesmyslnost projektu. Stavba kontejnerových buněk totiž měla vyjít dráž než oprava vytipovaných panelových domů, na jejichž rekonstrukci by město mohlo obdržet dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj, a to ve výši až 80 % realizovaných nákladů.

Vizualizace modulového objektu pro bydlení v lokalitě Most – Chanov – Ing. Vlastimil Brabec 8/2020 

Primátor Paparega sice zkoušel získat podobnou dotaci i na kontejnery, ale vzhledem k pravidlům dotačního titulu bylo jasné, že ji v žádném případě získat nemůže, neboť cílem grantu rozhodně nebylo prohlubovat sociální vyloučení. Avšak i bez dotace se rekonstrukce bytů jevila levnější. Jedna plechová buňka by totiž dle tehdejších odhadů radnice vyšla cca na 1,2 milionu korun zatímco rekonstrukce jednoho bytu, naceněná architektem Jiřím Müllerem, na 990.083 Kč. Müllera tehdy kontaktovali právě opoziční zastupitelé, a to z toho důvodu, že vedení města nebylo schopno poskytnout důvěryhodné finanční porovnání obou projektů a s opozičními zastupiteli hrálo velmi pofidérní informační hru, jež působila dojmem, že se skutečné ceny rekonstrukce bytů nikdo dopátrat nechce. Na pracovní skupině, která se měla budoucností Chanova zabývat, předložilo vedení města pouze nabídku na rekonstrukci bytů z roku 2010 aktualizovanou o nárůst cen práce a materiálu pro rok 2019, ta ale byla podle architekta Müllera nadhodnocená. Nejen že radnice ukázala, že nechápe základní principy integrace, ale jevila se být také velmi špatným hospodářem.

“Primátor Paparega sice zkoušel získat podobnou dotaci i na kontejnery, ale vzhledem k pravidlům dotačního titulu bylo jasné, že ji v žádném případě získat nemůže, neboť cílem grantu rozhodně nebylo prohlubovat sociální vyloučení.“

Přitom benefity byly jasné: pokud by se město vydalo cestou rekonstrukce bytů, mohlo by se chlubit nejen finanční úsporou, ale i tím, že by nenarušilo architektonický ráz sídliště. Rekonstrukce panelových domů by zároveň městu umožnila pojmout celou akci komunitně a zapojit do ní chanovské obyvatele. K tomu primátorovi nabízel zkušenosti z oboru stavebnictví a svou asistenci Ján Chromý, který kvůli tomu přišel se svou kůží na zastupitelstvo, kde se však místo podané ruky dočkal ze strany magistrátu pouze ponižování v souvislosti s jeho dluhem na nájemném. Opakované odmítnutí magistrátu spolupracovat s lidmi, kteří vůči městu mají nějaký dluh, je tristním nepochopením principů komunitní práce a integrační politiky. Ostatně jak moc celou situaci berou radní vážně bylo možné usoudit již z faktu, že členkou pracovní skupiny pro řešení budoucnosti Chanova byla Hana Jeníčková, v minulosti odsouzená za kupování volebních hlasů právě na chanovském sídlišti. I tato okolnost je jedním z důvodů, proč je téměř nemožné dělat na Mostecku kvalitní satiru. Realita je totiž vždycky o něco šílenější.

Jak je ale vůbec možné, aby v 21. století byl návrh na stavbu kontejnerů seriózně projednáván? Zvláště máme-li mnoho a mnoho let k dispozici vědecké poznatky a zkušenosti z komunálních politik celého světa deklarující, že udržování ghett, prohlubování stigmatizace a sociálního vyloučení ještě nikdy žádný dobrý výsledek nepřineslo? Copak nemáme stanoviska odborníků, kteří horem dolem vysvětlují, že pokud nenastane řízený, do dlouhodobějšího horizontu rozplánovaný útlum sídliště, budou další a další generace nuceny opakovat osudy svých rodičů? Copak neznáme příběh z Poschlé, o kterém nám do mosteckého Chanova přijeli v roce 2020 tzv. z první ruky vyprávět ti, kteří tuto anabázi zažili na vlastní kůži? A jak to, že ani ekonomická stránka věci, která hovořila ve prospěch rekonstrukce panelových domů, tehdy nezměnila kurs mosteckých radních, skálopevně rozhodnutých jít cestou dražšího, zato horšího řešení?

(FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Odpověď bude zřejmě v politickém marketingu. Aby tomu tak totiž nebylo, nesměli bychom se nacházet v Mostě – kde je tzv. „romská karta“ jedním ze základních komunikačních instrumentů zdejších politických stran. Je jedno, zda jste napravo, nalevo anebo uprostřed. Romská karta je univerzálním žolíkem ve vaší politické hře a tasíte ji vždy, když se bojíte o volební výsledek nebo když se snažíte zakrýt fakt, že nemáte kvalitní a smysluplný politický program. Smutné je, že radní romskou kartu patrně považují za tak silnou, že si za ni byli ochotni připlatit z městské kasy. Zřejmě měli pocit, že mnohem snáze odůvodní nahnání místních Romů do kontejnerů, než aby se pokusili vysvětlit přínosy rekonstrukce bytů.

Nebudeme si nalhávat, že by v Mostě byla situace jednoduchá a že zde neexistuje žádná etnická tenze. Že zde neexistuje frustrace z poměrů a z toho, že se na Most a jeho rozvoj po jeho vytěžení tak nějak zapomnělo. Za účasti a podpory politiků si vcelku velká část majority do Romů projektuje příčiny deprivace tohoto města, ale i celého kraje. Čehož si je nejen vládnoucí ProMost velmi dobře vědom a umí to využívat.

Ale je tomu skutečně tak, že by lidé v Mostě byli až tak slepí a že by nebylo možné jim vysvětlit ekonomické i sociální výhody zmíněné rekonstrukce? Že by si místní skutečně nedokázali dát dvě a dvě dohromady? Ze zkušenosti můžu říct, že nikdo, ale opravdu nikdo, komu jsem osobně vysvětlil, proč je rekonstrukce panelových domů vhodnější, nebyl proti. Proto jsem přesvědčen, že se spíše jedná o zbabělost ze strany radnice, která obyvatele Mostu podceňuje a vnímá je jako nemyslící bytosti. Jedná se zkrátka o selhání místních elit, které namísto toho, aby se zachovali jako lídři a vzali na sebe zodpovědnost za efektivní komunikaci s veřejností, raději zasejí semínko nenávisti. Přitom by v tomto případě stačilo mít jen trochu politické odvahy a nesklouzávat ke stereotypům.

Až přijde den, kdy si politici nebudou o svém elektorátu myslet, že je nesvéprávný, a kdy namísto demagogických marketingových her budou raději na řešení problémů spolupracovat s relevantními odborníky a snažit se řešit skutečné kořenové a systémové příčiny toho, proč se u nás Romové nacházejí na okraji společnosti, a čím to, že se z této situace stále nemohou vymanit, možná se dočkáme i kvalitní komunální politiky.

Autor vystudoval veřejnou a sociální politiku, žije v Mostě.

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Objednat si ho můžete pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon