romea - logo
24. srpna 2019 (sobota)
svátek má Bartoloměj
Loading
rozšířené vyhledávaní

Soutěž Emílie Machálkové a Karla Holomka s tématem připomínky romského holokaustu zná své vítěze

29.5.2019 13:47
Soutěž Emílie Machálkové a Karla Holomka (FOTO: Živá paměť)
Soutěž Emílie Machálkové a Karla Holomka (FOTO: Živá paměť)

Slavnostní vyhlášení vítězů Soutěže Emílie Machálkové a Karla Holomka s tématem připomínky romského holokaustu pro studenty a absolventy AVU a HAMU se konalo 15. 5. 2019 v Goethe-Institutu Praha.

Soutěž byla vyhlášena obecně prospěšnou společností Živá paměť v listopadu 2018 na Katedře skladby Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění pod vedením prof. Hanuše Bartoně a na Akademii výtvarných umění v Praze v Ateliéru figurálního sochařství a medaile/ školy Vojtěcha Míči. Název odkazuje na dvě výrazné osobnosti spjaté se vznikem Muzea romské kultury v Brně a se vzdělávacími aktivitami společnosti Živá paměť.

Soutěž je součástí projektu Lačho ďives!, který podporuje romské přeživší druhé světové války v České republice formou úhrad za léky a zdravotní pomůcky a usiluje o důstojnou připomínku bezpráví spáchaného na této skupině obyvatel českých zemí. Zabývala se nejen připomínkou romského holokaustu, jejím cílem bylo upozornit především na tragické poselství z minulosti v souvislosti se současností a získat mladé lidi, aby se nad těmito tématy zamysleli. Vyloučení ze společnosti, necitlivost a lhostejnost k utrpení slabých, starých lidí, dětí a žen, absence lidské solidarity a humanity, bagatelizace utrpení, umírání a zavraždění části obyvatelstva na základě rasových předsudků je žhavé lidskoprávní téma současnosti.

Během soutěže vzniklo šest modelů památníků a krásná a citlivá skladba pro oběti Památníku v Hodoníně u Kunštátu. Po dobu konání soutěže se všichni účastníci, studenti, jejich spolužáci a pedagogové téměř po celé dva semestry daným tématem intenzivně zabývali a diskutovali je.

1. místo v soutěži obsadili Benedikt Valenta v kategorii výtvarné a Pavel Nesit v kategorii hudební. Benedikt Valenta vytvořil model sochy s názvem Lehátko pro panenku.

„Soutěže jsem se zúčastnil z více důvodů. Jedním z nich je síla sdělení. Popírání takového aktu je tragické. Připomíná mi to lživost dnešních politiků a všeobecnou nepravdivost ve společnosti. Zneužití moci. Dalším z důvodů je vůbec sama možnost soutěže. Sochařských soutěží je pramálo. A proto, když jde o důležité téma, je potřeba se zúčastnit. Socha by měla byt sekaná do dioritu nebo jiného tmavého kamene. Měřítko by se odvíjelo od velikosti kamene, 1-2 metry by byl nejdelší rozměr,“ uvedl Valenta.

Pavel Nesit, vítěz v hudební kategorii, student Katedry skladby o hudbě nerad mluví, šestiminutovou skladbu však komentuje takto: „Skladba "1396" pro altový saxofon, malý buben a činel popisuje události, které se staly v koncentračním táboře u Hodonína u Kunštátu mezi lety 1940 - 1944. Nucené práce při stavbě silnice, epidemie tyfu, nelidské podmínky, počet vězněných, narození dětí v táboře; vše zmíněné se stalo zdrojem mého kompozičního materiálu. Toto omezení mi na jednu stranu zúžilo umělecké prostředky, kterými bych se byl býval mohl vyjádřit, na druhou stranu jsem se svými zvukovými představami mohl pracovat o to více intenzivněji“. Dílo je věnováno památce obětí a název odkazuje na jejich počet obětí v tomto koncentračním táboře pro romské spoluobčany, který stojí stále trochu ve stínu letského tábora.

FOTOGALERIE

Druhé a třetí místo obsadili Adam Fejfar a Martin Fischer. „Odosobněná figura, jejíž klidnou modelaci ruší patrná destrukce (způsobena časem, či okolím). Pokud jako lidé dovolíme, aby tento symbol byl zničen časem, nebo dokonce námi...výsledkem bude přímý odkaz, který se mi ztotožňuje s holokaustem, tábory...a vším, kde bylo lidmi...zapomenuto na lidi... Soutěže jsem se zúčastnil, neboť svým zadáním umožňovala absolutní svobodu návrhů. Šlo vlastně jen o čistou myšlenku ve hmotě, neboť nebyly specifikované a zadané rozměry, místo určení ani rozpočet. Nebyly potřeba architektonické zákresy...prostě nic...šlo jen o čistou sochařsky pojatou myšlenku k závažnému a těžkému tématu,“říká Fejfar o osaměle stojící soše s názvem „Zastav se“. Ta bude vysoká kolem 2,5 metru a vznikne z betonu.

Martin Fischer, jehož model s názvem „Zeď“ stojí v zahradě AVU, patří také k těm, kteří se nad tématem zamýšlejí ve vztahu se současností a uvádí, že během tvorby o tématu nezvykle mnoho mluvil a přijímal rady ostatních.

„Na začátku jsem chtěl odmontovat železné bodáky, co bývají občas v ulicích, aby si bezdomovci nesedali a nelehali v turistických oblastech na parapety. Napadlo mě, že by mohli být na vrcholu zdi, kusu zdi z koncentračního tábora. A je to zeď - železná konstrukce, svařovaná z osamělých kusů cizích konstrukcí na školní zahradě – plot koncentračního tábora – „vyloučená lokalita“. Na konstrukci visí variace na cihly spolu s dalšími vystrčenými prvky – strážná věž, prázdné oblečení, oblouk, slunce – nahromaděné fragmenty z celého roku, leitmotivy ze skicáků. Sem tam pár barevných střípků, jinak černobílost. Člověk tu není, jako kdyby už odešel a ve snaze přes plot uprchnout na něm nechal něco svého uvízlého,“ říká ke svému dílu Fischer.

Čestná uznání poroty byla udělena Janu Trubačovi za příspěvek do soutěže s názvem „Stonožka“, Kateřině Komm za příspěvek „Památník romského holokaustu“ a Petru Šťastnému za příspěvek s názvem „Cesta“. Ocenění vítězům soutěže předal velvyslanec PhDr.Tomáš Kafka, který soutěž finančně podpořil.

Odbornou porotu soutěže hostila dne 24. 4. 2019 Akademie výtvarných umění v Praze. O vítězích Soutěže Emílie Machálkové a Karla Holomka zde společně rozhodli doc. Milada Othová, doc. ak. soch. Vojtěch Míča z AVU, prof. Ivan Kurz, prof. Juraj Filas z HAMU a Viola Jakschová, koordinátorka projektu. Předsednictví poroty přijala PhDr. Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně.

Dne 15. 5. 2019 bylo možné v Goethe-Institutu spatřit pohromadě modely a fotografie oceněných výtvarných příspěvků. Na závěr prezentace návštěvníci vyslechli poprvé oceněnou skladbu věnovanou Památníku v Hodoníně u Kunštátu a obětem romského holokaustu, a to v interpretaci studentů HAMU. Skladbu si s dojetím vyslechli přítomní. Uvítali jsme mezi nimi především pamětníky romského holokaustu, paní Milena roz. Fröhlichová, dále Leu Podraskou a Pavla Machálka, dceru a syna nedávno zesnulé Emílie/Eliny Machálkové, zástupce všech partnerů, německé a izralské ambasády a další vzácné hosty.

Partnery vyhlášení vítězů soutěže byly Muzeum romské kultury v Brně, Goethe-Institut Česká republika, Akademie výtvarných umění v Praze, Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze a zpravodajský server Romea.

Projekt Lačho ďives! je finančně podpořen v rámci mezinárodního programu Latscho Diwes vyhlášeného ve prospěch romských přeživších žijících ve střední a východní Evropě v roce 2017 německou spolkovou nadací Připomínka, odpovědnost a budoucnost (Stiftung Erinnerung, Verantwortung und Zukunft).

Viola Jakschová, Živá paměť
Přečteno: 488x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Kultura, Ocenění, Muzeum romské kultury, Holocaust, umělec



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo