romea - logo
28. listopadu 2020 (sobota)
svátek má René

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Soutěž Emílie Machálkové a Karla Holomka s tématem připomínky romského holokaustu zná své vítěze

29.5.2019 13:47
Soutěž Emílie Machálkové a Karla Holomka (FOTO: Živá paměť)
Soutěž Emílie Machálkové a Karla Holomka (FOTO: Živá paměť)

Slavnostní vyhlášení vítězů Soutěže Emílie Machálkové a Karla Holomka s tématem připomínky romského holokaustu pro studenty a absolventy AVU a HAMU se konalo 15. 5. 2019 v Goethe-Institutu Praha.

Soutěž byla vyhlášena obecně prospěšnou společností Živá paměť v listopadu 2018 na Katedře skladby Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění pod vedením prof. Hanuše Bartoně a na Akademii výtvarných umění v Praze v Ateliéru figurálního sochařství a medaile/ školy Vojtěcha Míči. Název odkazuje na dvě výrazné osobnosti spjaté se vznikem Muzea romské kultury v Brně a se vzdělávacími aktivitami společnosti Živá paměť.

Soutěž je součástí projektu Lačho ďives!, který podporuje romské přeživší druhé světové války v České republice formou úhrad za léky a zdravotní pomůcky a usiluje o důstojnou připomínku bezpráví spáchaného na této skupině obyvatel českých zemí. Zabývala se nejen připomínkou romského holokaustu, jejím cílem bylo upozornit především na tragické poselství z minulosti v souvislosti se současností a získat mladé lidi, aby se nad těmito tématy zamysleli. Vyloučení ze společnosti, necitlivost a lhostejnost k utrpení slabých, starých lidí, dětí a žen, absence lidské solidarity a humanity, bagatelizace utrpení, umírání a zavraždění části obyvatelstva na základě rasových předsudků je žhavé lidskoprávní téma současnosti.

Během soutěže vzniklo šest modelů památníků a krásná a citlivá skladba pro oběti Památníku v Hodoníně u Kunštátu. Po dobu konání soutěže se všichni účastníci, studenti, jejich spolužáci a pedagogové téměř po celé dva semestry daným tématem intenzivně zabývali a diskutovali je.

1. místo v soutěži obsadili Benedikt Valenta v kategorii výtvarné a Pavel Nesit v kategorii hudební. Benedikt Valenta vytvořil model sochy s názvem Lehátko pro panenku.

„Soutěže jsem se zúčastnil z více důvodů. Jedním z nich je síla sdělení. Popírání takového aktu je tragické. Připomíná mi to lživost dnešních politiků a všeobecnou nepravdivost ve společnosti. Zneužití moci. Dalším z důvodů je vůbec sama možnost soutěže. Sochařských soutěží je pramálo. A proto, když jde o důležité téma, je potřeba se zúčastnit. Socha by měla byt sekaná do dioritu nebo jiného tmavého kamene. Měřítko by se odvíjelo od velikosti kamene, 1-2 metry by byl nejdelší rozměr,“ uvedl Valenta.

Pavel Nesit, vítěz v hudební kategorii, student Katedry skladby o hudbě nerad mluví, šestiminutovou skladbu však komentuje takto: „Skladba "1396" pro altový saxofon, malý buben a činel popisuje události, které se staly v koncentračním táboře u Hodonína u Kunštátu mezi lety 1940 - 1944. Nucené práce při stavbě silnice, epidemie tyfu, nelidské podmínky, počet vězněných, narození dětí v táboře; vše zmíněné se stalo zdrojem mého kompozičního materiálu. Toto omezení mi na jednu stranu zúžilo umělecké prostředky, kterými bych se byl býval mohl vyjádřit, na druhou stranu jsem se svými zvukovými představami mohl pracovat o to více intenzivněji“. Dílo je věnováno památce obětí a název odkazuje na jejich počet obětí v tomto koncentračním táboře pro romské spoluobčany, který stojí stále trochu ve stínu letského tábora.

FOTOGALERIE

Druhé a třetí místo obsadili Adam Fejfar a Martin Fischer. „Odosobněná figura, jejíž klidnou modelaci ruší patrná destrukce (způsobena časem, či okolím). Pokud jako lidé dovolíme, aby tento symbol byl zničen časem, nebo dokonce námi...výsledkem bude přímý odkaz, který se mi ztotožňuje s holokaustem, tábory...a vším, kde bylo lidmi...zapomenuto na lidi... Soutěže jsem se zúčastnil, neboť svým zadáním umožňovala absolutní svobodu návrhů. Šlo vlastně jen o čistou myšlenku ve hmotě, neboť nebyly specifikované a zadané rozměry, místo určení ani rozpočet. Nebyly potřeba architektonické zákresy...prostě nic...šlo jen o čistou sochařsky pojatou myšlenku k závažnému a těžkému tématu,“říká Fejfar o osaměle stojící soše s názvem „Zastav se“. Ta bude vysoká kolem 2,5 metru a vznikne z betonu.

Martin Fischer, jehož model s názvem „Zeď“ stojí v zahradě AVU, patří také k těm, kteří se nad tématem zamýšlejí ve vztahu se současností a uvádí, že během tvorby o tématu nezvykle mnoho mluvil a přijímal rady ostatních.

„Na začátku jsem chtěl odmontovat železné bodáky, co bývají občas v ulicích, aby si bezdomovci nesedali a nelehali v turistických oblastech na parapety. Napadlo mě, že by mohli být na vrcholu zdi, kusu zdi z koncentračního tábora. A je to zeď - železná konstrukce, svařovaná z osamělých kusů cizích konstrukcí na školní zahradě – plot koncentračního tábora – „vyloučená lokalita“. Na konstrukci visí variace na cihly spolu s dalšími vystrčenými prvky – strážná věž, prázdné oblečení, oblouk, slunce – nahromaděné fragmenty z celého roku, leitmotivy ze skicáků. Sem tam pár barevných střípků, jinak černobílost. Člověk tu není, jako kdyby už odešel a ve snaze přes plot uprchnout na něm nechal něco svého uvízlého,“ říká ke svému dílu Fischer.

Čestná uznání poroty byla udělena Janu Trubačovi za příspěvek do soutěže s názvem „Stonožka“, Kateřině Komm za příspěvek „Památník romského holokaustu“ a Petru Šťastnému za příspěvek s názvem „Cesta“. Ocenění vítězům soutěže předal velvyslanec PhDr.Tomáš Kafka, který soutěž finančně podpořil.

Odbornou porotu soutěže hostila dne 24. 4. 2019 Akademie výtvarných umění v Praze. O vítězích Soutěže Emílie Machálkové a Karla Holomka zde společně rozhodli doc. Milada Othová, doc. ak. soch. Vojtěch Míča z AVU, prof. Ivan Kurz, prof. Juraj Filas z HAMU a Viola Jakschová, koordinátorka projektu. Předsednictví poroty přijala PhDr. Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně.

Dne 15. 5. 2019 bylo možné v Goethe-Institutu spatřit pohromadě modely a fotografie oceněných výtvarných příspěvků. Na závěr prezentace návštěvníci vyslechli poprvé oceněnou skladbu věnovanou Památníku v Hodoníně u Kunštátu a obětem romského holokaustu, a to v interpretaci studentů HAMU. Skladbu si s dojetím vyslechli přítomní. Uvítali jsme mezi nimi především pamětníky romského holokaustu, paní Milena roz. Fröhlichová, dále Leu Podraskou a Pavla Machálka, dceru a syna nedávno zesnulé Emílie/Eliny Machálkové, zástupce všech partnerů, německé a izralské ambasády a další vzácné hosty.

Partnery vyhlášení vítězů soutěže byly Muzeum romské kultury v Brně, Goethe-Institut Česká republika, Akademie výtvarných umění v Praze, Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze a zpravodajský server Romea.

Projekt Lačho ďives! je finančně podpořen v rámci mezinárodního programu Latscho Diwes vyhlášeného ve prospěch romských přeživších žijících ve střední a východní Evropě v roce 2017 německou spolkovou nadací Připomínka, odpovědnost a budoucnost (Stiftung Erinnerung, Verantwortung und Zukunft).

Viola Jakschová, Živá paměť
Přečteno: 699x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Kultura, Ocenění, Muzeum romské kultury, Holocaust, umělec



HLAVNÍ ZPRÁVY

11. setkání romských studentů Baruvas proběhlo v srpnu 2020 na chatě Doubravka (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

ROMEA letos poskytla stipendia dalším 94 romským studentům. Za 5 let trvání programu rozdala už 365 stipendií

26.11.2020 11:00

Organizace ROMEA na přelomu října a listopadu vyplatila 94 stipendií – tolik je letos ve stipendijním programu romských studentů středních, vyšších odborných a nově také vysokých škol. Jedná se o studenty různorodých oborů z celé České republiky, kteří mají dobré výsledky ve studiu, ale jejich socio-ekonomická situace ohrožuje dokončení střední nebo vysoké školy nebo vůbec nástup do ročníku. Program pro studenty organizace ROMEA spustila v roce 2016 a do této chvíle poskytla celkem 365 stipendií 213 studentům. Někteří ze stipendistů obdrželi totiž díky svým studijním výsledkům a aktivnímu zapojení v do programu stipendium opakovaně

 celý článek

Setkání romských studentů BARUVAS, které pravidelně pořádá organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

DOKUMENT: Vláda schválila Zprávu o stavu romské menšiny v roce 2019. Stále převládají předsudky, nejhorší je oblast bydlení, význam vzdělání u Romů roste

25.11.2020 19:30
Vláda v pondělí na svém zasedání schválila Zprávu o stavu romské menšiny v České republice za rok 2019 a zároveň vzala na vědomí informaci o naplňování Strategie romské integrace do roku 2020 v roce 2019. Zprávu o stavu romské menšiny, kterou zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění, schválila také Rada vlády pro záležitosti romské menšiny.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Největší světový romský festival Khamoro se přesouvá na internet. Na koncerty se můžete podívat zdarma!

24.11.2020 20:45
Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci v České republice bude letošní ročník festivalu KHAMORO poprvé v on-line formátu. Letošní ročník se rozdělil na dvě části. První část koncertů proběhla v září, druhá část začne v sobotu 28. 11. a bude streamována přes internet. Záštitu nad festival převzal ministr kultury Lubomír Zaorálek a primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo