romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Srpen 1968 ve vzpomínkách romských pamětníků: Lidská odvaha, strach i zlost

21.8.2018 12:30

Česká i Slovenská republika si dnes připomíná smutné padesáté výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Na rok 1968 vzpomínají v unikátním projektu Paměť Romů, který se snaží mapovat osudy Romů žijících v současné době na území České republiky a představit tak historii Romů od válečných dob po současnost jejich vlastníma očima, i romští pamětníci

 Těsně před půlnocí 20. srpna roku 1968 vtrhly do tehdejšího Československa vojska pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, Bulharsko, Maďarsko a Německá demokratická republika), aby tak zabránily emancipačním procesům československé společnosti, usilujícím o větší občanské svobody a ekonomické reformy. Pražské jaro vystřídala tuhá normalizace a započalo dvacetileté období okupace.

V prvních okamžicích invaze vzbudila v obyvatelích Československa strach, neboť netušili co se děje.

"Kolem půl čtvrté ráno jsme slyšeli velký hluk, když jsme šli na okno, tak tam byly tanky, velice nízko létali letadla. Táta začal řvát, že asi bude válka," vzpomíná na tehdejší události pamětník Ladislav Baláž.

Mnozí občané Československa invazi veřejně odsoudili, což na dlouhou dobu negativně poznamenalo jejich životy. Byli mezi nimi i někteří Romové.

"V osmašedesátém jsem říkal: To je konec! Jakmile sem vpadli, věděl jsem, že to nebude dobrý. Ale říkal jsem si, lidi snad budou proti. Byli, ale pak dostali strach a tak každej mlčel. Já to nedokázal, mně to připadalo jako za Německa. Říkal jsem si, jakmile odstraní Dubčeka, vystupuji. Odvolali Dubčeka a položil jsem to. Já dělal technika na bytovém hospodářství, tak mě vyhodili z práce, že nesouhlasím se vstupem,“ vypráví pamětník Zdeněk Daniel.

"Přeci si nemůžete myslet, že toto je normální situace, se kterou bych já jako československý občan a jako důstojník československé armády nemohu souhlasit. Tak jsem prostě řekl ne, to je sprostá agrese a vy to víte stejně jako já. A už jsem letěl," popisuje následky své kritiky invaze Karel Holomek.

Předsednictvo ÚV KSČ zpočátku okupaci odsoudilo a i veřejnost proti ní během prvního týdne vyjadřovala silný odpor. Přestože bylo přerušeno rozhlasové a televizní vysílání, na různých skrytých místech po celé republice vznikla improvizovaná studia, odkud hlasatelé vysílaly zprávy, výzvy a rezoluce v různých jazycích.

Vznikla tehdy i nahrávka v romštině, kterou přečetla Milena Hübschmannová, bohužel se dochovala pouze její část. "Vážení přátelé, u nás, v naší republice, žije více než čtvrt milionu našich spoluobčanů - Cikánů. V této chvíli je zapotřebí, aby každý občan naší okupované republiky dobře rozuměl situaci. Proto se teď obracíme na spoluobčany cikánské národnosti v jejich mateřštině," začíná zmíněná nahrávka.

Poté následuje vysílání v romštině:

"Phralale Romale amen sam trin šel ezera Roma, so dživas andre amaro štatos, andre Československo socialisticko republika.
Amen Roma varekena phenas Rom Romeha gadžo gadžeha, bo hin ajse gadže, so na den le romenge paťiv, aľe the maškar amende hin ajse manuša, so maťon maren peskere Romenge ladž, nane oda čačipen? Aľe akana hin ajsi situacija, že amen imar našťi phenas Rom Romeha, gadžo gadžeha...."

"Bratři Romové, je nás třista tisíc, kteří žijeme v našem státě, v Československé socialistické republice. My Romové někdy říkáváme: "Rom s Romem, gádžo s gádžem, protože jsou i takoví gádžové, kteří nás neberou za sobě rovné. Avšak také mezi námi Romy jsou takoví lidé, kteří nám, Romům dělají ostudu, není-li pravda? Ale nyní je taková situace, že nemůžeme říct jen Rom s Romem, gádžo s gádžem..." (Zde ukázka z nahrávky bohužel končí.)

AUDIO

Přečteno: 1620x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Paměť Romů, pamětník, Československo, Komunismus, Sovětský Svaz



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo