Stanislav Štech a Dana Moree se shodují: Kvalifikované odhady počtu romských žáků jsou potřebné

V pořadu Přes čáru stanice Českého rozhlasu Radio Wave hovořil náměstek ministryně školství Stanislav Štech o výsledcích loňského kvalifikovaného odhadu počtu žáků romského původu, které se nepřesně pojmenovává jako sčítání. Spolu s ním ve studiu rozebírala důvody a problémy "sčítání" také antropoložka Dana Moree.

Podle Stanislava Štecha pro velkou část ředitelů škol, možná i pro většinu, představuje "sčítání" romských dětí téma, ke kterému se staví velmi skepticky. Považují je za podivné, nepřesné, pro ně nedůležité, drtivá většina z více než 4000 škol však požadovaný kvalifikovaný odhad dodala. Poprvé místo České školní inspekce sběr dat organizovalo přímo ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže.

„Jedna věc je postoj ředitelů, ale druhá je situace toho, kdo má odhadnout, kolik Romů má ve třídě. Je to nepříjemné, žinantní, složité. Je složité vůbec používat ta slova, která nás a priori rozdělují. Není divu, že to učitelé nedělají rádi," řekla v pořadu Moree. Oba se však shodují, že kvalifikované odhady počtu romských žáků ve školách mají své opodstatnění. Podle nich se nastavují vládní plány a strategie, například ty řešící sociální začleňování. Dana Moree dodala, že kvalifikované odhady potřebujeme, abychom viděli společenské trendy a problémy mohli řešit.

AUDIO

Jsou romské děti osmkrát častěji postižené? Matematika říká, že ne, česká praxe jí ale odporuje

V Česku tvořili donedávna Romové přibližně jednu třetinu ze všech žáků s diagnózou lehké mentální postižení. Jenže průměrný výskyt této diagnózy v celé populaci školáků je pouze 3%. Náměstek ministryně školství Stanislav Štech prezentuje poslední výsledky kvalifikovaných odhadů počtu romských dětí, které mají diagnózu lehké mozkového postižení: „Je jich 12,5 %, což je velmi mírný úbytek.“ Podle náměstka by měl být ovšem trvalý, lze ho dosáhnout postupnou cestou. 

Dodává: „Uvědomme si, že 86–87 % romských žáků je vzděláváno běžným způsobem na běžných školách.“ Faktem nicméně zůstává, že romské děti mají oproti ostatním osmkrát větší „naději“ na nálepku LMP – lehké mozkové postižení. S ním potom souvisí vzdělávání podle upravených (rozuměj zredukovaných) plánů a nižší šance na kvalitní středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání. 

Optimismus za 10 či 15 let

Podle Stanislava Štecha nelze situaci romských žáků na základních školách změnit ze dne na den. V horizontu deseti patnácti let už by se ledacos zlepšit dalo, myslí si. Podle něj je důležité ukázat, že podobné potíže pramenící ze sociokulturních a ekonomických podmínek, které má část romských dětí, mají také děti jiných národností. Štech se domnívá, že je důležité ukázat, že je tu společný problém: spoustu znevýhodněných dětí z lokalit, které mají velmi podobné potíže ve škole.

Antropoložka Dana Moree chce jít ještě dál: „Možná bychom si mohli začít klást otázku, jak to zařídit, aby ti, kdo projdou českým vzdělávacím systémem, byli do života vybaveni komplexněji. K tomu patří i to, že když jsem Rom, jsem rád, že jsem Rom, a nemuseli zažívat na školách stud kvůli své identitě."

Podle Dany Moree je také důležité, aby se ze vzdělávání romských dětí stalo společné téma pro romskou menšinu i většinovou společnost.

Dana Moree také upozornila na chybějící romské učitele ve školách a se Stanislavem Štechem se shoduje na tom, že učitelům v Česku obecně chybí další vzdělávání zaměřené na pedagogiku, na konkrétní metody výuky a nové trendy v jednotlivých vědních oborech.