Starosta Milovic nesouhlasí se zařazením města mezi sociálně vyloučené lokality

„Vedení města Milovice zásadně odmítá označení města Milovice za sociálně vyloučenou lokalitu,“ uvádí starosta Milan Pour ve svém stanovisku.

Podle něj z průzkumu, který prováděla agentura GAC není jasné, kde sociálně vyloučená lokalita v Milovicích je, jde zřejmě o panelové domy, v nichž žije zhruba 160-180 lidí. „Toto číslo lze, ve městě v počtem cca 11 tis. trvale hlášených obyvatel, považovat za zanedbatelné. Jedná se o nepřesně definovanou informaci a pokud nebude jasně určeno, kde přesně tito občané žijí, můžeme pouze usuzovat, že se jedná o celé území Milovic,“ dodává starosta.

Starosta navíc tvrdí, že Milovice „jsou město s dobrou občanskou vybaveností, funkční infrastrukturou, lékařskými službami, základním vzděláváním na vysoké úrovni, velmi dobrou dostupností k institucím a dostatečným množství organizací zajišťujících sociální služby. Tato fakta zcela vylučují nedostatečný přístup osob vykazujících znaky sociálního vyloučení k uvedeným službám.“

Právě taková je ale definice sociálního vyloučení podle Agentury pro sociální začleňování: Sociálně vyloučení jsou ti občané, kteří mají ztížený přístup k institucím a službám (tedy k institucionální pomoci), jsou vyloučeni ze společenských sítí a nemají dostatek vertikálních kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu.

Vedení města pro to žádá, aby odborníci ministerstva práce a sociálních věcí, které průzkum zadávalo, studii revidovali. Domnívá se totiž, že průzkum mohl mylně vykonstruovat i další sociálně vyloučené lokality.

Reakce agentury GAC

"Je třeba zdůraznit, že obce uvedené v mapě sociálně vyloučených lokalit nejsou jako celek sociálně vyloučenými lokalitami, ale jsou obcemi, kde byla identifikována sociálně vyloučená lokalita. Je logické, že v městech či větších obcích mohou tyto lokality tvořit relativně menší či malou část území. Tyto lokality se pak mohou vyskytovat i v obcích, kde mimo ně je celkem dobrá kvalita života,“ komentuje stanovisko starosty Milovic vedoucí průzkumu vyloučených lokalit Petr Čada.

Podle něj je to v souladu s jedním z hlavních zjištění výzkumu, „kterým je konstatování, že sociálně vyloučené lokality ztrácejí své jasné hranice. Sociální vyloučení má řadu podob a prostorová dimenze je jen jednou z nich. V řadě případů mohou být lidé vyloučeni z využívání určitých služeb vinou reakcí jejich personálu a okolí, vlastní neinformovaností či nedostatečným příjmem. V rámci mapy i analýzy byl tento kontext vždy zohledňován.“

Agentura GAC prezentovala svůj nový průzkum sociálně vyloučených lokalit letos v květnu. Podle něj se v Česku počet sociálně vyloučených lokalit od roku 2006 zdvojnásobil a nyní je jich přes 600. Podle odhadu GAC v nich žije 95-115 tisíc lidí.