Sterilizované ženy se setkaly s ministryní financí Alenou Schillerovou. Ta podpořila návrh na jejich odškodnění

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se minulý týden setkala na půdě ministerstva s romskými ženami, které byly nezákonně sterilizované a dlouhodobě bojují za odškodnění. Tématem schůzky bylo především sdílení osobních příběhů jednotlivých žen v návaznosti na návrh zákona o odškodnění obětí nezákonných sterilizací, který v Poslanecké sněmovně čeká na své projednání téměř rok.  

Podle informací serveru Romea.cz ministryně financí Alena Schillerová přislíbila ženám podporu poslaneckého návrhu na odškodnění protiprávních sterilizací.

Lídryně sterilizovaných obětí Elena Gorolová z organizace Vzájemné soužití vstřícné stanovisko k přijetí zákona uvítala.

"Paní ministryně si nás všechny vyslechla a zajímala se, proč jsme se už před lety neobrátily na soud. Paní Šimůnková vysvětlovala paní ministryni, že ženy se za svůj osud styděly a nechtěly o něm veřejně mluvit,“ popsala pro Romea.cz část jednání Elena Gorolová, s tím, že se pak pětice sterilizovaných romských a neromských žen setkala i s několika poslanci, kteří je vyslechli a vyslovili podporu pro jejich odškodnění.

"Závěrečné stanovisko paní ministryně Schillerové bylo, že podpoří, aby k odškodnění došlo," dodala pro server Romea.cz Gorolová s tím, že k projednání zákona zatím bohužel nedošlo.

"Přišel nám email, že z důvodu absence některých poslanců, kteří se nakazili koronavirem, se projednání návrhu zákona odkládá,“ uvedla Gorolová, která doufá, že se nakonec podaří zákon schválit a odškodnit částkou 300 tisíc korun dosud žijící oběti nucené sterilizace.

Návrh zákona podpořila i zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková, která žádá poslance, aby návrh zákona projednali a podpořili. Podle Šimůnkové je zákon v tuto chvíli jedinou možností, jak se takto postižené ženy mohou domoci spravedlnosti, neboť na soud se již obrátit nemohou.

Na toto bezpráví přitom poukazoval i tehdejší ombudsman Otakar Motejl, který ve své zprávě z roku 2005 popsal případy, kdy byly sterilizace žen provedené bez jejich souhlasu, případně se souhlasem uděleným za takových okolností, že jej nelze považovat za souhlas skutečný a informovaný. Tyto ženy dodnes nebyly odškodněny, mnohé se potýkají se závažnými zdravotními problémy, některé již nejsou mezi námi. Právní cestou se už nelze bránit z důvodu promlčení případu.

"Připravený zákon je poslední možností, jak může stát po dvaceti letech alespoň trochu toto bezpráví napravit. Nedobrovolné sterilizace byly jedním z nejhorších zásahů do osobní integrity člověka, jakých se náš stát v minulosti dopustil. Ráda bych proto požádala poslance, aby na právě probíhající schůzi projednali v prvním čtení návrh tohoto zákona. Tyto ženy si to zaslouží," vysvětluje v tiskové zprávě, kterou zveřejnil úřad ombudsmana.

Státní politikou v Československu byla tato praxe uzákoněna v roce 1971 na základě přijetí směrnice o provádění sterilizací. Během platnosti této směrnice docházelo pak k systematické sterilizaci romských žen bez jejich plného a informovaného souhlasu jako prostředku kontroly jejich porodnosti. Vyhláška byla zrušena v roce 1993.

Podle Eleny Gorolové nucené sterilizace neskončily se zrušením právních předpisů, ale pokračovaly i několik let poté, poslední případ nedobrovolně sterilizované romské ženy je znám z roku 2007. Česká vláda v čele s Janem Fischerem nad těmito praktikami vyjádřila v roce 2009 politování.