České republice se daří zlepšovat povědomí o národnostních menšinách žijících na jejím území. Příslušníci těchto menšin také mají větší zájem než v minulosti o uchování vlastního jazyka pro budoucí generace. Novinářům to dnes na závěr čtyřdenní monitorovací návštěvy řekli zástupci Výboru expertů Rady Evropy k Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků.
“Velmi nás potěšil pokrok, kterého bylo dosaženo za poslední tři roky,” řekl zástupce výboru Matthew Maciver. Před třemi lety podle něj odborníci Rady Evropy doporučovali českým úřadům, aby více mluvili o existenci národnostních menšin a o jejich právu na užití rodného jazyka. V současnosti se podle něj povědomí veřejnosti o této problematice významně posunulo.
Podle Macivera roste i mezi příslušníky menšin zájem o používání vlastního jazyka. “Viděli jsme u nich nadšení, přání, aby si mladší generace přenesly jazyk do budoucnosti,” řekl. Maciver soudí, že za větším zájmem o uchování menšinových jazyků stojí i nová média a sociální sítě, které jsou podle něj dobrou platformou pro větší používání těchto řečí. Ocenil ale také roli českých veřejnoprávních médií, která vysílají pořady věnující se národnostním menšinám.
Podle odborníků mají v Česku mezi menšinovými jazyky silnější postavení slovenština a polština, slabší němčina, romština a moravská chorvatština. I u menších jazyků je ale podle nich zájem o jejich zachování. “V Liberci, kde je menší romská komunita, jsme cítili silné přání, aby se romské děti mohly učit romštinu od rodilého mluvčího. Je to posun, předchozí generace byly vedeny k tomu, aby se romsky neučily, ale u mladších je znovu zájem o jazyk,” řekla Andrea Willi. Podle ní je ale s výukou romštiny problém, a to nejen v Česku, ale i v jiných zemích.
Evropská charta regionálních či menšinových jazyků začala v Česku platit v březnu 2007. Podle ní mohou být třeba v místech, kde příslušníci menšin tvoří nejméně desetinu obyvatel, dvojjazyčné nápisy. Lidé z minorit mohou jednat s úřady a soudy ve své mateřštině. Slováci mají tyto výsady na celém území státu. Charta se týká i vysílání či výuky v menšinovém jazyku.
Monitorovací mise navštěvují státy, které se k chartě připojily, pravidelně jednou za tři roky. Při současné cestě odborníci navštívili Prahu i regiony s národnostními menšinami, jednali mimo jiné se zástupci německé, slovenské a romské menšiny. Setkali se také s představiteli vlády, ministerstva kultury nebo veřejnoprávních médií. Svou zprávu o cestě předloží Radě Evropy v listopadu.
