Učitelé jsou společnému vzdělávání zdravých i handicapovaných dětí nakloněni, ukázal výzkum provedený v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. Podmiňují to ale vyšší podporou. Na vzorku více než čtyř tisícovek respondentů, mezi nimiž bylo přes 1200 ředitelů škol, se ukázaly velké rozdíly v postojích pedagogů z běžných a speciálních škol. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl hlavní řešitel projektu Jan Michalík.
Výzkum se uskutečnil v dubnu a květnu letošního roku a podle autorů byl prvním komplexním výzkumem postojů učitelské veřejnosti k tomuto tématu. "Obecně se pedagogové nebrání přijetí dětí se zdravotním postižením a znevýhodněním a do jisté míry i dětí se sociálním znevýhodněním. Jejich přijetí ale podmiňují vyšší podporou, kterou očekávají a dostanou," uvedl Michalík.
Postoje a požadavky učitelů z běžných a speciálních škol ale byly často protichůdné. "Kolegové ze speciálních škol se například většinově domnívají, že pro žáky s tělesným postižením je lepší se vzdělávat ve speciálních školách," uvedl Michalík.
Lenka Felcmanová z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání zdůraznila, že autory výzkumu velmi mile překvapil postoj ke vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením. "Převládaly názory, že školy jsou na jejich přijetí připraveny. Podobně převažovaly kladné postoje také u poruch autistického spektra," uvedla.
U dětí s lehkým mentálním postižením uvedlo 53,5 procenta respondentů z běžných škol, že je jejich škola na vzdělávání těchto dětí připravena. Kategoricky negativně připravenost své školy hodnotilo jen 16,8 procenta respondentů.
Pro učitele je ale nezbytná vyšší míra pomoci. Žádají metodickou podporu ze strany vedení školy, stabilnější a předvídatelné přidělování asistentů pedagoga, kteří jsou nyní schvalováni každý školní rok, a pomoc při hledání způsobů efektivní spolupráce s rodiči.
Podmínky pro vzdělávání dětí, které pro účast v běžné výuce potřebují různé formy podpory, by měla zlepšit novela školského zákona schválená na jaře. Podle ní mají všechny děti nárok na bezplatné poskytnutí podpůrných opatření podle svých potřeb. Inkluzivní opatření, která jsou v ní obsažena, budou účinná od září 2016.
Schválená novela školského zákona by podle odhadů ministerstva školství mohla znamenat dodatečné nároky na státní rozpočet ve výši miliardy korun v roce 2017 a 1,5 miliardy korun o rok později. Uvádí se to v Akčním plánu inkluzivního vzdělávání na období 2016 až 2018, který úřad zveřejnil počátkem srpna na svém webu.
