Ústavní soud: Na výroky o Romech se imunita bývalého poslance Chaloupky nevztahuje
Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost exposlance Otto Chaloupky, jenž se domáhal vynětí z pravomoci policie a soudů. Nejvyšší soud mu loni nevyhověl, za výroky o Romech na sociální síti Facebook pak dostal podmíněný půlroční trest se zkušební dobou na jeden rok. Samotný rozsudek trestního soudu ústavní soudci nepřezkoumávali, řešili pouze rozsah imunity.
Bývalý politik Věcí veřejných v žádosti o vynětí argumentoval tím, že sporné příspěvky zveřejnil jako poslanec, a to dokonce přímo ze Sněmovny. Nejvyšší soud totiž v minulosti v kauzách Víta Bárty a tří rebelujících exposlanců ODS kontroverzně rozhodl o vynětí z pravomoci policie a soudů v těch částech obžalob, které se týkaly skutků souvisejících s výkonem mandátu ve Sněmovně.
Chaloupkovi ale Nejvyšší soud podobnou ochranu neposkytl. Sporné texty na Facebooku prý nevznikly v souvislosti s výkonem poslaneckého mandátu a nespadají mezi chráněné projevy v rámci soutěže politických sil. Ústavní soud se podle soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové ztotožňuje s výrokem Nejvyššího soudu, byť ke stejnému závěru došel na základě jiné argumentace.
Pro beztrestnost výroků ÚS konkrétně vymezil tři podmínky. Zaprvé musí jít o sdělení informace nebo vyjádření názoru slovem, písmem, obrazem či jiným způsobem. Zároveň politik musí projev vyslovit na schůzi Sněmovny, Senátu, výboru, podvýboru či komise. Stranickými kluby se nález nezabýval. Zatřetí sporný projev nesmí směřovat výhradně navenek, naopak musí směřovat vůči dalším účastníkům parlamentní debaty v širším slova smyslu, kterými jsou poslanci, senátoři, případně prezident či jiný účastník schůze.
Nejvyšší soud v minulosti v kauzách Víta Bárty a tří rebelujících exposlanců ODS kontroverzně rozhodl o vynětí z pravomoci policie a soudů v těch částech obžalob, které se týkaly skutků souvisejících s výkonem mandátu ve Sněmovně. Bárta po rozhodnutí Nejvyššího soudu nebyl dále souzen za to, že spolustraníkům na jednání poslaneckého klubu Věcí veřejných nabídl výhodnou půjčku. Nakonec byl zproštěn i v té části obžaloby, kterou justice projednat mohla. Exposlanci údajně složili mandáty výměnou za slib míst ve státních firmách. Čelili stíhání, nakonec se jim stát musel omluvit. Trojice dostane také statisícové odškodné.
Ústavní soud výklad beztrestnosti poslanců zúžil
ÚS v minulosti neměl příležitost vyjádřit se k oběma rozhodnutím Nejvyššího soudu. Své argumenty shrnul až v dnešním nálezu v souvislosti s Chaloupkovými výroky o Romech na sociální síti Facebook.
Takzvaná indemnita se podle dnešního nálezu nevztahuje na soukromá jednání a projevy poslance. "Z toho mimo jiné vyplývá, že pokud poslanec v průběhu schůze Poslanecké sněmovny poskytne rozhovor celostátní televizi, i kdyby to bylo přímo v sále, kde schůze probíhá, nejde o projev chráněný parlamentní indemnitou, protože to není projev směřující vůči jiným poslancům, ale projev, který je funkčně totožný s projevem v televizi mimo budovu parlamentu," uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Totéž platí pro blogové příspěvky, sms zprávy nebo tweety poslané při schůzi Sněmovny nebo Senátu.
ÚS se také přiklonil k funkčnímu, nikoli teritoriálnímu pojetí pojmu Parlament. Proto jsou chráněna toliko fóra, kde dochází ke svobodné a otevřené výměně názorů mezi poslanci nebo senátory, nikoliv třeba projevy vyslovené v kuloárech, parlamentních restauracích a soukromých rozhovorech, případně poté, co jednání parlamentní komory skončilo.
Otto Chaloupka nejprve v roce 2013 zveřejnil příspěvek k dění v Duchcově na Teplicku, kde skupinka Romů napadla manželský pár, což vyvolalo protiromské nálady. "Slušní lidé dlouho snášeli vaše krádeže, agresivitu a neoprávněné požadavky na další a další výhody," napsal Chaloupka v textu, který reagoval na vyjádření jistého romského předáka. V následné diskusi na Facebooku doplnil, že "lidi jsou na hraně" a že po pár dalších provokacích může začít "mazec". "Už slyším ten řev. Bude jedno, jak rychle umíte utíkat," napsal politik.
