Na mosteckém sídlišti Chanov dojde k demolici domu s názvem blok 12. Město nejprve zvažovalo, že přízemí domu nechá a přebuduje jej na sídlo sociálních služeb. Nakonec ale od záměru ustoupilo.
Důvody demolice uvedl magistrát dva: "Nakonec jsme se rozhodli pro kompletní demolici. Uděláme ji za své peníze, protože je to ostuda města při příjezdu k němu," přiblížila rozhodnutí radních náměstkyně primátora Hana Jeníčková. "Kdybychom se rozhodli pro odstranění jen části domu, stálo by to mnohem víc. Zároveň bychom tím odčerpávali peníze Evropské unie na něco, pro co bychom pak museli uměle vymýšlet využití," popsal rozhodování radních primátor Vlastimil Vozka. Sociální služby v lokalitě zajišťují terénní pracovníci a Komunitní centrum Chanov.
V mosteckém sídlišti Chanov byl již kompletně opraven blok 8, kde 24 starých bytů nahradilo 26 bytů sociálních. Pokračuje se i v opravách dalších domů a další demolice již magistrát neplánuje. Městu se na opravy podařilo získat desítky miliónů korun z Evropské unie. Chanovská sociálně vyloučená lokalita vznikla na konci 70. let minulého století. Do 12 panelových domů byli sestěhování Romové z mnoha oblastí. Vzniklo tak ghetto. Vedení města používá termín – deprivované zóny, které bylo užito ve studii Ivana Gabala z roku 2006.
Nezaměstnanost problém číslo jedna
Největším problémem, které mostecké sídliště sužuje, je nezaměstnanost. Bez práce tu je přibližně 85 procent obyvatel. Uvedl ředitel společnosti Dům romské kultury Martin Nebesář. Tato instituce nabízí místním rekvalifikační kurzy, ale také možnosti, jak trávit volný čas. Podle primátora Vlastimila Vozky (Mostečané Mostu) už ale Chanov není tak problematickou lokalitou, jako býval.
"Chanov v současné době žádné problémy negeneruje. Je tam koncentrace občanů, kteří ne všichni dodržují pravidla, ne všichni řádně platí nájem a podobně. Jenže podobné občany máme i ve zbytku města. A nemusí to být jen romské etnikum. Je to velký problém, protože v současné době občané velmi rychle chudnou a je tu fenomén neplacení nájemného, neplacení za služby, ze elektrickou energii," podotkl Vozka.
Podle Nebesáře se situace v Chanově za poslední roky příliš nezměnila. I podle něj se problémy, které dřív veřejnost znala právě jen odtud, v posledních letech rozšiřují do dalších míst. "Dřív byl Chanov jedinou sociálně vyloučenou lokalitou. Jiné lokality nebyly tak známé. Pak přišla Matiční a další a další. Řekl bych, že ty Chanov trochu zastínily," míní.
Chanov má podle Nebesáře daleko horší pověst, než jaký ve skutečnosti je. "Největší problém je tu určitě nezaměstnanost. Lidé by chtěli pracovat, ale nemůžou sehnat práci," řekl. Odhadl, že nezaměstnaných je tu asi 85 procent lidí ze zhruba 1000 obyvatel.
"Pro zdejší nezaměstnané už deset let pořádáme vzdělávací aktivity. Připravujeme je na vstup na pracovní trh. Za tu dobu jsme pro místní udělali zhruba 30 rekvalifikačních kurzů. Zhruba jednu třetinu absolventů se nám podaří umístit na trh práce," řekl Nebesář. Problém je podle něj v tom, že na Mostecku je obecně obtížné sehnat práci, zaměstnavatelé se navíc mnohdy zdráhají přijmout Romy.
To, že je v Chanově vysoká nezaměstnanost, potvrzují i místní Romové. "Práci nemám, Romy tu ani neberou. Práci tu nemá žádný," posteskl si obyvatel Chanova Martin Danihel. Se životem v Chanově není spokojený, nelíbí se mu prý zdejší atmosféra.
Spokojená je naopak mladá obyvatelka sídliště Monika Balogová. Využívá služeb Domu romské kultury, kam si místní mohou přijít třeba jen zahrát stolní tenis, kulečník, využít internet nebo si zacvičit v posilovně. "Chodím tam často, třeba na pinčes. V Chanově se mi líbí, hlavně romská kultura. Myslím, že se to tu zlepšilo, bydlím tu už 20 let. Dávají to tu do pořádku," řekla Monika Balogová.
