romea - logo
24. září 2017 (neděle)
svátek má Jaromír
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

V Liberci sepsalo 15 osobností prohlášení proti xenofobii

1.9.2017 14:50
Ilustrační foto (Zdroj: Twitter)
Ilustrační foto (Zdroj: Twitter)

Proti xenofobii a šíření strachu z odlišnosti se staví provolání, které dnes představili jeho signatáři v Liberci. Kriticky se v něm vyjadřují i k prezidentovi republiky či tradičním demokratickým stranám. T

Text provolání podepsalo 15 osobností s různými profesemi a z různých sfér života společnosti, řekl jeden ze signatářů a náměstek primátora Liberce pro sociální oblast Ivan Langr. Symbolicky se podle Langra k textu mohou přidat i další, prohlášení je na webu.

Signatáři v něm například upozorňují na to, že šíření nepřátelství - zejména k odlišně se projevujícím menšinám - se postupně stává i jedním z významných témat politického souboje o hlasy voličů.

"Považujeme za alarmující, pokud se proti tomuto víru předvolebních kampaní neozývá varovný hlas z tradičních demokratických stran ani z úst vysokých ústavních činitelů, prezidenta republiky nevyjímaje. Ba co víc, jejich okázalé mlčení, či dokonce tichý souhlas - snad v obavě ze ztráty voličské přízně - rostoucí projevy extremismu jen legitimizují, podporují a pozvolna je činí normou," píše se v textu.

Mezi signatáři prohlášení jsou i dva bývalí poradci prezidenta Václava Havla, architekt Miroslav Masák a pedagog Jan Šolc. Prohlášení podepsali také například ředitelka libereckého divadla Jarmila Levko, ředitel liberecké zoo David Nejedlo, spisovatel Jaroslav Rudiš či raper Paulie Garand.

 

Celý text prohlášení:

Provolání proti xenofobii a šíření strachu z odlišnosti

Stín xenofobie, šíření strachu a vzrůstajícího násilí ke všemu, co se i jen drobně odchyluje od tzv. většinového uvažování, stále více dopadají na českou kotlinu. Veřejný prostor a zvláště pak sociální sítě jsou prakticky dnes a denně svědky zneklidňujících slovních projevů netolerance, zášti a předsudků, které tu méně, tu více nacházejí i svůj reálný odraz v extrémním chování jednotlivců a skupin. 

Lze nadále zůstávat netečný v situacích, kdy kulturně jinaké odění plavkyně vyvolá málem až nenávistnou hysterii? Kdy politik veřejně nabádá k účelové policejní šikaně turistů s rozdílnou barvou pleti? Kdy se žena se zahaleným obličejem stane obětí fyzické inzultace jen pro své přesvědčení?

Kdy mnozí uživatelé sociálních sítí houfně sdílejí video, v němž otec školí svého potomka, jak se násilně vypořádat s Romy či muslimy? Lze zůstat netečný v situacích, kdy odpor k jinakosti skrýváme za odpor k nepřizpůsobivosti? Jinakost není nepřizpůsobivost.

Šíření nepřátelství člověka k člověku, zejména k odlišně se projevujícím menšinám se postupně stává i jedním z významných témat politického souboje o hlasy voličů. Považujeme za alarmující, pokud se proti tomuto víru předvolebních kampaní neozývá varovný hlas z tradičních demokratických stran ani z úst vysokých ústavních činitelů, prezidenta republiky nevyjímaje.

Ba co víc, jejich okázalé mlčení či dokonce tichý souhlas – snad v obavě ze ztráty voličské přízně – rostoucí projevy extrémismu jen legitimizují, podporují a pozvolna je činí normou. Extrémní přestává být extrémním. A to může být pro naši společnost a její další směřování zhoubné. Sama historie nám je ostatně příkladem i poučením, že podobný hon na odlišnost může nakonec vést až ke zmechanizované velkovýrobě mrtvých.

Českou společnost víc než cokoli jiného v minulosti pozitivně formovaly ideály humanitní a člověčenství Masarykovo, Čapkovo a Havlovo. S hrdostí se hlásíme k jejich odkazu a v jejich duchu voláme po respektu k principům rozmanitosti, vedoucích k vzájemnému obohacování nás všech.

Věříme v zemi, kde lidé přirozeně tolerují odlišnou barvu pleti, místo původu, víru či kulturu; kde jakákoli vnější nálepka nemůže znamenat víc než skutečný charakter člověka; kde ani negativní zkušenost s konkrétním jedincem nesmí přerůst v nenávist vůči celé skupině, jíž je tento jedinec příslušníkem; kde stejné příležitosti ve vzdělání či zaměstnání musejí být zaručeny bez výjimky komukoli. 

Vyzýváme proto všechny občany, hlavně pak ty politicky, společensky a kulturně činné, aby byli vnímaví k jakýmkoli projevům nenávisti a extrémismu, nebyli k nim lhostejní a nebáli se vůči nim kdekoliv nahlas a viditelně vymezit. Aby pozvedli svůj hlas právě teď, kdy snad lze přízraky xenofobie v české společnosti stále ještě považovat za dočasné a prchavé.

Aby v zájmu respektu k menšinám a jinakostem všeho druhu nepodléhali rádoby módním výstřelkům tzv. politické nekorektnosti, maskované svobodou projevu, neboť je jen zástěrkou pro rozdmýchávání nebezpečných vášní a zášti člověka vůči člověku. Jsme jen jedna společnost, jejíž nedílnou a nezastupitelnou součástí je každý z nás. Všichni jsme tady doma stejně.


Liberec, 31/8/2017

Výzva byla publikována u příležitosti pořádání 6. ročníku letního festivalu cizinců a národnostních menšin Liberec – jedno město pro všechny. S výzvou lze vyjádřit souhlas na www.protixenofobii.cz.

Podepsáni (dle abecedy):
Jan Cverčko, Asociace romských představitelů Libereckého kraje
Tomáš Dianiška, herec, divadelní autor a režisér
Michael Dufek, ředitel Komunitního střediska Kontakt
Martin Fryč, knihkupec, majitel Knihkupectví a antikvariát Fryč s.r.o.
Paulie Garand, raper, producent
Michal Hron, předseda Židovské obce Liberec
Ivan Langr, náměstek primátora Liberce
Jarmila Levko, ředitelka Divadla F. X. Šaldy
David Lukáš, vedoucí katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů FT TUL, rektor Technické univerzity v Liberci (1997 – 2003)
Miroslav Masák, architekt, pedagog, poradce prezidenta Václava Havla
Seiji Nakagoshi, generální ředitel Japonské komory průmyslu a obchodu v ČR, prezident DENSO Manufacturing Czech (2001 – 2005)
David Nejedlo, ředitel ZOO Liberec
Jaroslav Rudiš, spisovatel
Jan Šolc, pedagog, poradce prezidenta Václava Havla, spoluzakladatel Etického fóra ČR
Petr Vondřich, bloger, šéfredaktor Jizerské *ticho

 

Přečteno: 1705x

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Xenofobie, Osobnosti, Liberec, Prohlášení



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jozef Miker před vepřínem na místě bývalého romského tábora v Letech u Písku. (FOTO: © RomaTrial)

videoInspiruje mě energie, se kterou přistupuje k životu, říká režisér dokumentárního filmu Jožka o jeho hlavním hrdinovi

20.9.2017 14:52
Bývalý koncentrační tábor v Letech u Písku je jedním z mála míst na světě, která dosud nemají svůj důstojný památník. Jožka Miker, hlavní postava dokumentárního filmu JOŽKA berlínského režiséra Hamzeho Bytyciho, je romský aktivista dlouhodobě usilující o zbourání výkrmny prasat, která stojí v místě, kde zahynula v nelidských podmínkách část rodiny jeho ženy a většina původních českých Romů.
 celý článek

Patrik Kotlár (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Budoucí kriminalista Patrik Kotlár, který boří stereotypy uvnitř olašské komunity: Jdu si za svým cílem

21.9.2017 20:48
Patrik Kotlár boří stereotypy i uvnitř olašské komunity. Studuje třetím rokem Střední školu managementu a práva v Brně, obor Bezpečnostní právní činnost. Během čtvrtého setkání romských studentů středních a vysokých škol programu Baruvas, tedy „rosteme“, si s ním pro pořad O Roma Vakeren povídala Rena Horvátová o studiu a plánech do budoucna.
 celý článek

Miroslav Rác (FOTO: Randy Cold)

videoMiroslav Rác: Svou hudbou oslovuji národy, skládám klasickou klavírní hudbu 21. století

21.9.2017 11:51
O vynikající muzikanty nebyla mezi Romy nikdy nouze. Když se mezi nimi ale objeví hudebník - skladatel, je to téměř zázrak. Jedním takovým je i Miroslav Rác (23) ze slovenské Levice. Tento vynikající klavírista a absolvent hudební konzervatoře v Topoľčanech skládá vážnou hudbu a jeho tvorbu pohltilo téma holocaustu, které silně rezonuje i v jeho rodině.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo