romea - logo
26. května 2019 (neděle)
svátek má Filip
Loading
rozšířené vyhledávaní

V Rudolfinu se o Mezinárodním dni Romů četlo z děl romských autorů

10.4.2019 18:20
Ilona Ferková a Jan Cina při literárním čtení v Rudolfinu během oslav MDR. ZDROJ: Petra Hajská, Česká filharmonie
Ilona Ferková a Jan Cina při literárním čtení v Rudolfinu během oslav MDR. ZDROJ: Petra Hajská, Česká filharmonie

Nakladatelství romské literatury KHER a organizace ROMEA připravily pro návštěvníky oslav Mezinárodního dne Romů v pražském Rudolfinu setkání s romskou literaturou. Čtení z děl Ilony Ferkové a Andreje Giňi v podání Jana Ciny, knihovna děl romských autorů i nabídka aktuálních knižních titulů tvořily doprovodný program hudebních oslav pořádaných Českou filharmonií a zpěvačkou Idou Kelarovou, sbormistryní vystupujícího sboru Čhavorenge (odkaz na reportáž ZDE).

Novorenesanční budova Rudolfina patřila v nedělní odpoledne a v pondělní podvečer nejen hudbě, ale poprvé i romské literatuře. „Oslavy tohoto svátku se dosud spojovaly převážně s hudbou a tancem. Letos dostala důstojný prostor i díla romských literátů, kteří svojí tvorbou rovněž vzdávají hold kultuře Romů – píší v romštině, přispívají k jejímu uchování, rozvoji a šíření, bohatě čerpají ze zdrojů romské historie. Prostřednictvím svého psaní srozumitelně a mnohovrstevnatě otevírají čtenářům svět Romů,“ uvedla Radka Patočková z nakladatelství KHER.

Jan Cina: Jsem rád, že oslava Romů je oslavou kultury skutečně ve všech jejich formách.

Literární program zahájila povídka Andreje Giňi Bijav (Svatba) z knihy Paťiv. Ještě víme, co je úcta, kterou vydalo nakladatelství Triáda. Na čtyřicet posluchačů se díky vtahujícímu přednesu herce Jana Ciny přeneslo mezi romské muzikanty na východoslovenském venkově, které uprostřed válečné zimy potkalo štěstí v podobě svatby slovenského sedláka. Zazněla i autorova autentická romština z CD Andrej Giňa, které vydala Triáda v edici autorského čtení Hlasy.

Giňovo dílo bylo k této události zvoleno z několika důvodů, neboť nebyl „pouze“ spisovatelem a propagátorem tvorby v romštině, ale i známým muzikantem a pořadatelem kulturních akcí – významným hybatelem emancipace Romů nejen na Rokycansku. „Naše kultura přešlapuje na místě,“ uvedla moderátorka Karolína Ryvolová pasáž z Giňova odvážného článku z 80. let, kterým nesmlouvavě popsal neblahý stav, v němž se nacházeli Romové v bývalém Československu, a navázala, „on se nebál v této době projevit svůj názor a ihned po roce 1989 se čile zapojil do všech možných struktur a organizací a vždy horoval za zachování romipen.

Zájem o romskou literaturu mezi Romy roste

Neméně záslužné aktivizační práci, zaměřené na vzdělávání dětí a emancipaci romských žen a za kterou byla vyznamenána Cenou Olgy Havlové, se od 90. let věnuje Ilona Ferková, jíž patřila druhá část programu. Shodou okolností Giňova neteř se jako první nezdráhala psát o problémech Romů (závislost na automatech, lichva) či následcích protiromské komunistické politiky (sterilizace žen). Že se Ferková nevyhýbá reflektovat ani dnešní dobu dokazuje titulní tragikomická postava romského bezdomovce Kaštánka z její poslední knihy Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny z dílny nakladatelství KHER. „Romové nikdy moc nečetli, až nyní ale vidím, že je mezi Romy o romské knihy skutečně zájem. Prosby o zaslání mi přichází od Romů až z Anglie a Holandska,“ uvedla Ilona Ferková, která prozradila, že ji nebývalý zájem o její poslední knihu motivoval k přípravě dalšího díla.

Jedinečným zážitkem byl pro posluchače zkušený přednes obou děl v podání Jana Ciny. Pro Cinu bylo toto setkání s romskou literaturou iniciační, sám podle svých slov totiž dosud žádnou knihu Romů nečetl, dílo svého strýce, Emila Ciny, znal z jeho autentického vyprávění. „Nyní odsud odcházím plný zážitků, obě knihy jsou pro mě hrozně zajímavé – jedna folklorní až historická, druhá spojuje romské archetypy se současností. Jsem rád, že oslava Romů je oslavou kultury skutečně ve všech jejich formách,“ uvedl na konci literárního programu.

Literární čtení doplňovala knihovna romské beletrie a nabídka posledních knižních titulů romských autorů, které vydala nakladatelství Triáda, Triton, Knihovna Václava Havla a KHER. „Zájem vzbuzovaly romské pohádky Gejzy Demetera či memoáry Eleny Lackové, které zachycují předválečný život Romů a čerpají z folklorní tradice, ale i současná, často autobiografická výpověď dnešní silné generace romských autorek spojených sborníkem Slunce zapadá už ráno, novinka romsko-arménské autorky Oksany Marafiotiové žijící v USA či právě kniha Ilony Ferkové,“ zhodnotila Lenka Jandáková z organizace ROMEA.

KHER, z. s., ROMEA, o. p. s.
Přečteno: 455x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Mezinárodní den Romů, romská kultura, romská literatura



HLAVNÍ ZPRÁVY

Miroslav Rusenko (vlevo) a Peter Pollák

videoRozhovor s romskými kandidáty do eurovoleb: Miroslav Rusenko (ČR), Peter Pollák (SK)

22.5.2019 18:35
Dalšími hosty Patrika Bangy v rozhovoru budou tentokrát dva kandidáti do Evropského parlamentu.
 celý článek

Josef Mlejnek jr. a Fedor Gál (FOTO: archiv Josefa Mlejnka, Pavol Frešo, Wikimedia Commons)

Vrtěti psem před volbami. Josef Mlejnek a Fedor Gál o předvolebních manipulacích

22.5.2019 16:48
Na to, jak se „tahá za drátky“ před volbami do Evropského parlamentu, jsme se zeptali politologa Josefa Mlejnka a sociologa Fedora Gála.
 celý článek

Předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera během Terezínské tryzny 19. 5. 2019 (FOTO: repro Česká televize)

Kritika projevu Kubery v Terezíně sílí. Zneuctil jste památku obětí holokaustu, rezignujte na svou ústavní funkci, žádají potomci odbojáře

22.5.2019 12:32
Část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 se distancovala od výroku předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), že totalita může být zahalena do prosazování politické korektnosti nebo multikulturalismu. Senátoři, mezi nimiž jsou Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, tato slova pronesená při nedělním pietním aktu v Terezíně označili za neuctivá, nemístná a nedůstojná. Kubera na dotaz ČTK uvedl, že nikoho nechtěl urazit, že chtěl varovat před nesnášenlivostí.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo