VIDEO: Je zakleknutí bezpečná policejní technika? Podle policejního instruktora ano. Ve Francii, v Hongkongu a částečně v USA je zakázaná

Policejní zákrok, po kterém zemřel v Teplicích šestačtyřicetiletý Stanislav Tomáš, rozpoutal opět diskuzi, zda tzv. zakleknutí nemůže vést k fatálním následkům. Stejná diskuze již proběhla i po smrti černocha George Floyda v USA. Policie a policejní instruktoři tvrdí, že zákrok je v pořádku a nevede ke smrti osoby, která je tzv. zakleknuta.

"V Teplickém případu nejde o rasismus a brutální násilí, policisté zasahovali proti nebezpečnému muži, který ohrožoval sebe i okolí," tvrdí v rozhovoru pro ROMEA TV podplukovník ve výslužbě a mezinárodní policejní instruktor Pavel Černý. Ten jezdí po celém světě a učí policejní jednotky zasahovat proti zločincům i teroristům. A to často v zemích, které rozhodně nepatří k nejbezpečnějším.

VIDEO

Donucovací prostředky, které policie může při zadržení pachatelů použít, český zákon o policii nespecifikuje konkrétně. Uvádí pouze obecně, že jde o hmaty, chvaty, údery a kopy. Zda policista může, či nemůže člověku kleknout na krk, legislativa neurčuje.

"Policista klečí tomu muži kolem někde mezi krkem a zády, možná na krku, což je standardní poutací či znehybňující fixační technika, která se naprosto všude vyučuje," uvedl Pavel Černý při sledování videa ze zákroku proti Stanislavu Tomáši v Teplicích. Podle Černého policista muže neškrtí, ale pouze mu znehybňuje hlavu a tím celé tělo.

Advokát Miroslav Krutina s tím však nesouhlasí a upozorňuje, že velmi záleží na jaké části těla skutečně policista klečí. "Zakleknutí je velmi nebezpečný instrument," řekl v pořadu 360° televize CNN Prima News Krutina s tím, že tento zákrok konzultoval s policejní školou, která policisty školí v podobných zákrocích. "Zakleknutí, které by mířilo na krk rozhodně nepatří do škály bezpečných zákroků. Důvodem je těžko ovladatelná síla tlaku," dodal Miroslav Krutina s tím, že ve vypjatých chvílích může dojít k vážnému zranění nebo uškrcení. "Pokud by se ukázalo, že to zakleknutí je přímo na zátylek nebo na krk, tak by to přiměřené nebylo," dodal Miroslav Krutina s tím, že ze záběrů, které jsou k dispozici toto nelze určit.

S tím nesouhlasí Pavel Černý a dokonce tvrdí, "že noha někdy dokonce musí být na krku nebo lépe řečeno šíji." Podle Černého je nemožné, aby koleno blokovalo krkavici. "Ta pozice je chytře vymyšlená, aby tímto způsobem fixovala tu osobu," dodal pro ROMEA TV Černý.

Podle mluvčího Policejního prezidia Ondřeje Moravčíka musí policista dbát zásad legality a přiměřenosti. "Policista musí vyhodnotit situaci a dle toho rozhodnout, který donucovací prostředek umožní dosáhnout účelu sledovaného zákonem a je nezbytně nutný k překonání odporu nebo útoku osoby, proti níž zakročuje," vysvětlil již dříve pro server Aktuálně.cz Moravčík.

Na konci videa, které bylo zveřejněno na sociálních sítích a které Pavel Černý komentuje pro ROMEA TV je pak vidět, že muž přestane reagovat. "Pokud ten člověk začne mlčet, nekřičí, přestává se hýbat, bylo by asi načase začít zkoumat jeho životní funkce," řekl Pavel Černý při sledování závěrečné fáze videa, kdy se Stanislav Tomáš přestal hýbat a křičet.

Policie přesto tvrdí, že Tomáš zkolaboval až v sanitce. Na videu je však vidět, že kolaps přišel již na chodníku bezprostředně po zásahu policistů. "Hlídka začíná zkoumat, co tomu člověku je," odpovídá na otázku redaktora Richarda Samka, zda policisté opravdu postupovali správně pokud je na videu vidět, že se muž zhruba 30 sekund nehýbe a policista má stále koleno na jeho krku. "Člověk přestává komunikovat, ale neumíme posoudit, co se tam dělo, jaké tlaky tam byly," dodal Černý.

Zakleknutí jako policejní technika se řešila ze všech možných stran již po smrti George Floyda. Navíc americká tragédie nebyl první událostí, po které byl tenhle způsob pod palbou kritiky. Nejen v USA, Francii ale například i v Hongkongu je totiž známo hned několik případů, kdy zakleknutí krku policistou přispělo ke smrti zadrženého. Ve Francii proto po smrti George Floyda přestali tamní policisté techniku používat a dokonce se přestala kontroverzní technika vyučovat na tamních policejních akademiích.

"Během zatýkání bude zakázáno jakkoliv tlačit na krk či zátylek," řekl tehdy francouzský ministr vnitra Christophe Castaner. Navíc řada amerických policejních okrsků tuto techniku zakázala již po protiválečných protestech v 60. letech minulého století. 

Americký profesor Seth Stoughton, autor knihy, která pojednává o tom, jak americká policie využívá sílu, a sám je bývalým policistou, upozornil, že chvat ani zdaleka nepatří k těm méně rizikovým. "Když se správně využije, může být stlačení krku relativně bezpečné. Problém je ale v tom, že pro policisty je velmi obtížné tento chvat použít správně a současně existuje velké riziko, že ho naopak použijí špatně," řekl již dříve Stoughton americké televizi CNN.

Podle Pavla Černého je důležité poslouchat při zákroku pokyny policie. "Jestli ten člověk, proti kterému policisté zasahují poslechne všechny výzvy, nikdy se mu nemůže nic stát a pokud policista selže, ať je ten policista vyšetřován a ať je za to postižen,“ dodal na konci rozhovru pro ROMEA TV Pavel Černý.

VIDEO