Vládní zmocněnkyně pro lidská práva: Třetinové zastoupení romských žáků na bývalých zvláštních školách je alarmující

Veřejný ochránce práv dnes zveřejnil výsledky výzkumu etnického složení žáků bývalých zvláštních škol. Ty ukazují nepřiměřené zastoupení romských žáků na těchto školách, které je dle veřejného ochránce práv způsobováno nepřímou diskriminační praxí těch, kteří rozhodují o zařazení dětí do speciálního vzdělávání. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva oceňuje přínos provedeného výzkumu a souhlasí s návrhy, které veřejný ochránce práv ve výzkumu navrhuje.

„Je velmi důležité, že se k nám díky tomuto výzkumu dostávají aktuální data o etnickém složení tříd na bývalých zvláštních (dnes praktických) školách. Až do roku 2009, kdy pracovníci Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) provedli první podrobnější sčítání počtu romských dětí, nikdo přesně nevěděl, kolik romských dětí v praktických školách doopravdy je. Zjištěnými čísly byla většina odborníků velmi překvapena a ukázalo se, že problém je větší, než si řada z nich do té doby myslela. Třetinové zastoupení romských žáků na těchto školách je opravdu nepatřičné a je třeba podniknout všechny možné kroky pro to, aby se tento stav změnil,“ říká k výsledkům výzkumu Monika Šimůnková.

„Vyčleňování romských žáků z hlavního vzdělávacího proudu má negativní dopad již na počátku jejich vzdělávání a ztěžuje jejich uplatnění na trhu práce i v dalších oblastech. Začlenění těchto žáků do běžných škol je nutnou podmínkou jejich integrace,“ dodává Šimůnková.

Přípravy tohoto výzkumu provázela opakovaná kritika ze strany ředitelů některých praktických a speciálních škol a profesních sdružení. „Myslím si, že kritika v tomto případě nebyla zcela na místě. Kritici se pozastavovali nad daty, která pořídili pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv přímo ve třídách na základě pozorování. Přitom šlo v podstatě o stejnou metodu, kterou před třemi lety použili pracovníci ÚIV, proti níž se tehdy nikdo neohrazoval. Tato metoda je pro potřeby toho výzkumu plně relevantní a je i v souladu s právními předpisy ČR,“ vysvětluje Monika Šimůnková

Výzkumníci nesbírali adresná data o etnické příslušnosti, na které se vztahuje zákon o ochraně osobních údajů, seznam navštívených škol zůstal anonymní stejně jako jména žáků, všechny výstupy výzkumu jsou pouze číselné.

Cílem uvedeného výzkumu nebylo zjistit počet dětí na praktických školách, které se cítí Romy, ale těch, které tak chápe jejich okolí (a podle toho se k nim v řadě případů chová) – učitelé, kteří s nimi každodenně pracují, psychologové, kteří je diagnostikují i spolužáci, kteří s nimi sedí ve třídě. Tato data budou sloužit k přípravě dalšího postupu, jak pracovat na nápravě tohoto nelichotivého stavu.

Dnes zveřejněná zpráva potvrdila, že do praktických škol je v České republice zařazován neúměrně vysoký počet romských dětí. Mnohdy se tak děje přímo, bez podrobného diagnostikování lehkého mentálního postižení, které je podmínkou zařazení dítěte do praktické školy. Ještě častěji je za mentální postižení pokládáno sociokulturní znevýhodnění těchto dětí, které vyrůstají v podmínkách sociálního vyloučení.

Za nadměrný počet romských dětí v praktických (dříve zvláštních) školách je Česká republika dlouhodobě kritizována řadou mezinárodních institucí. Naposledy se tak stalo ve zprávě komisaře Rady Evropy pro lidská práva Thomase Hammarberga nebo ve výroční zprávě o stavu lidských práv mezinárodní organizace Amnesty International. Před pěti lety také Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl v případu D.H. a ostatní versus Česká republika, že v ČR dochází k diskriminaci romských dětí v přístupu ke vzdělání a ČR musí přijmout kroky, které ukončí segregaci ve školství. Řadu z nich obsahuje vládou vloni schválená Strategie boje proti sociálnímu vyloučení.