Vládní zpráva: Polovinu Romů v ČR tvoří inteligence a střední třída, polovina žije v sociálním vyloučení

Polovina Romů v Česku žije v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných
odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny je to téměř 123.000 lidí. Na
okraji společnosti se ocitlo dokonce zhruba 70 procent romských obyvatel
Moravskoslezského kraje a asi 60 procent v Olomouckém a Ústeckém kraji. Uvádí to
zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, s níž by se brzy měla seznámit
vláda. Dokument má ČTK k dispozici. Proti roku 2015 se situace loni nezlepšila.

Romové jsou nejpočetnější národnostní menšina v Česku. Podle odhadů
koordinátorů jich v Česku žije 245.800. Tvoří tak téměř 2,3 procenta obyvatel
republiky. V Evropě je kolem 11 milionů Romů. Například na Slovensku představují
devět procent obyvatel.

"Zhruba polovinu Romů v ČR představují Romové, kteří jsou integrováni do
společnosti. Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně
vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohrožení. Ti jsou marginalizováni a
vytěsňováni na okraj společnosti," uvádí zpráva.

Podle ní polovinu romské menšiny tvoří inteligence a střední třída. Mnozí
jejich příslušníci se ale potýkají kvůli svému původu s diskriminací, i když
mají vzdělání, úspěchy v práci, dostatečné příjmy a žádné dluhy, podotkli autoři
dokumentu.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se postoj k Romům v Česku nemění. Léta
byli nejméně oblíbenou minoritou. "Ačkoliv se jedná o úkol dlouhodobý, dosud se
nepodařilo vládě zlepšit vnímání romské menšiny mezi obyvateli ČR," uvádí
zpráva.

Nejvíc Romů v Česku žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním
regionu je jich podle odhadů expertů kolem 68.500, ve druhém 32.600. V hlavním
městě je podle koordinátorů kolem 17.000 příslušníků menšiny, na okraji
společnosti je pětina z nich. Zhruba 30 procent sociálně vyloučených je mezi
Romy v Pardubickém a Zlínském kraji.

Romové se často ocitají na okrajích měst či regionů v ubytovnách. Podle
zprávy mají totiž "velmi omezený přístup" k běžnému bydlení. Mívají malé příjmy,
často žijí z dávek a jsou zadlužení. "V minulých letech navíc nezřídka docházelo
k řízenému sestěhovávání Romů do určitých lokalit. Vznikl tak problém sociálně
vyloučených lokalit," uvádí zpráva.

Podle poslední odborné analýzy se počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi
lety 2006 až 2014 zdvojnásobil. Zvedl se ze tří stovek na šest set. Přibylo i
lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí – místo 80.000 jich bylo asi 115.000.
Většinou jsou to právě Romové.

Statistiky o Romech úřady nevedou. Zjišťování znesnadňuje časté stěhování
Romů za dostupnějším bydlením. Podle zprávy některé romské rodiny změní adresu
za rok až čtyřikrát. Většinou se ale přesouvají uvnitř regionu.

Státní rozpočet vydal loni na integraci Romů 69,16 milionu korun. Rozdělila
je ministerstva školství a kultury i úřad vlády. Peníze putovaly třeba do
podpory romských koordinátorů či školních stipendií. Od roku 2013 částka
postupně roste, dřívější podpoře se ale nevyrovná. V roce 2010 se na romskou
integraci vydalo 86,71 milionu.

Vládní zpráva hodnotí také zaměstnávání, vzdělávání, bezpečnost či zdraví.
Podle dokumentu romské děti stále končívají v takzvaných zvláštních školách
mnohem častěji než ostatní děti. Romové z ghett mají také horší zdravotní stav
než ostatní obyvatelé republiky.