Volby do Poslanecké sněmovny ČR máme za sebou, a tak je na čase rekapitulovat a hodnotit. Jak jistě dobře víte, ANO volby vyhrálo, což není žádným překvapením. Přestože jeho vítězství politologové hodnotili jako nečekaně drtivé, já ho takto výrazné očekával. V České republice totiž byly volby vždy o vůdcích jednotlivých politických stran, volební programy nejsou pro voliče zásadní. A v tomto ohledu na Andreje Babiše nikdo nemá. Je „lidovější“ než Zeman, „statečnější“ než Kalousek, „pragmatičtější“ než Klaus atd. Zkrátka je pro lidi „nej“. A to dle výsledků voleb ve všech krajích republiky.
Pokud jde o roli Romů ve volbách, dle očekávání nebyla klíčová. Bohužel ani jeden z Romů se do parlamentu nedostal. Přesto většině z nich chci poděkovat za to, že se veřejně angažovali a šli „s kůží na trh“. Výjimkami jsou pro mě páni Kelt a Gožo, kteří kandidovali za extremistické strany, Řád národa a SPR-RSČ. Tento jejich krok nechápu, hlava mi ho „nebere“. O pochopení se ale ani pokoušet nebudu, to je nad moje schopnosti.
Do Poslanecké sněmovny se nakonec dostalo rekordních devět politických uskupení. Tím se situace stává lehce nepřehlednou, kombinací možných vládních koalic je více, než je zdrávo. Pochopitelně, kdybychom brali vážně předvolební a povolební prohlášení politiků, tak by žádná koalice vzniknout nemohla. Všichni svorně odmítají vládnutí s ANO, nikdo si neumí představit, že ve vládě zasedne s trestně stíhanou osobou, Babiš zase nechce vládnout s Okamurou, atd.
Nenechte se tím ošálit, to vše jsou jen silácké řečičky v záři reflektorů. Za zavřenými dveřmi budou jednání vypadat úplně jinak, tam půjde především o „co za co“. Já teď nastíním nejčernější scénář. Všichni – pro mě hodně překvapivě – skutečně odmítnou vládnout s Babišem, až na SPD a KDU-ČSL. Že tomu nevěříte? Že Babiš pořád dokola odmítá vládnutí s lídrem SPD? Nevěřte tomu. „Cestička“ už se pomalu otevírá. Okamura jasně prohlásil, že SPD do vlády chce, jiným způsobem prý svůj program prosazovat nemohou – takže tam je to jasné, vládnutí s Babišem nakonec vyhodnotí jako „nutné zlo“. Babiš zase pro změnu už dvakrát prohlásil, že mají s SPD několik společných programových bodů, až na imigranty. I on je proti imigraci, ovšem chce ji řešit na evropské úrovni. Pokud tedy společně vymyslí šikovnou formulaci do programového prohlášení vlády, je ruka v rukávě. KDU-ČSL pak půjdou do vlády určitě, ti vždy vládní angažmá přijímají. Jsou v tomto ohledu více jak pragmatičtí. Perspektivou čísel by tedy měla vládní koalice 110 křesel, což k vládnutí bohatě stačí.
Pokud jde o Romy, musí nás především zajímat možné změny ústavních zákonů, k těm je potřeba 120 hlasů. Jak víte, ANO chce rušit Senát i krajská zastupitelstva a více podporovat prvky přímé demokracie. To mimo jiné chce nejen Okamura, ale částečně i Piráti. Pro nás by to znamenalo, že by o zásadních zákonech rozhodovaly referenda. V takovém případě si rychle sbalte to nejnutnější a utíkejte, seč vám síly stačí. Vládnutí prostřednictvím „lidu“ historie dobře zná. Nejtemnějším příkladem je Hitler, který si neustálými referendy upevňoval moc. V situaci, kdy 80% občanů má k Romům negativní vztah, je to na pováženou. A to vše ve chvíli, kdy se celá Evropa radikalizuje…
Bohužel tato varianta koalice mi připadá nejen nejtemnější, ale i nejpravděpodobnější. Však také mezi prvními gratulanty Okamury byl právě Babiš… Snad nebudu mít pravdu, a ostatní strany vyhodnotí možnost Okamurova vládního angažmá jako nepřijatelnou. Pak by mohla vzniknout duhová vláda, vláda více stran. Po pravdě řečeno by ale těžko mohla efektivně vládnout.
Možností jsou i předčasné volby, které by podle mě jen potvrdily Babišovu dominanci, a dosáhl by ještě lepšího volebního výsledku. Samozřejmě ve hře je i trestní stíhání a možné obvinění, ale já mám takové tušení, že se to zase nějak vyvrbí v Babišův prospěch. Uvidíme. Každopádně nás čekají – jak zní i jeden knižní bestseler Terry Pratchetta, „zajímavé časy“.
