Výstava na Hradě mapuje nucené práce v éře nacistického Německa

Více než 20 milionů mužů, žen a dětí bylo v éře nacistického Německa
zavlečeno na nucené práce. Historii tohoto zločinu, stejně jako příběhy
některých z jeho aktérů nebo přístup německého obyvatelstva přibližuje výstava v
Královském letohrádku v Praze, kterou dnes představili její tvůrci.

Expozice nabízí 60 reprezentativních případů, které mapují rozsah nucených
prací, přístup nacistického režimu a segregaci nuceně nasazených a jejich
rozlišení z rasového hlediska. Tato diferenciace měla vliv na pracovní podmínky
nuceně nasazených a jejich šanci na přežití. Zatímco Židé či Romové byli určeni
k likvidaci, zástupci slovanských národů byli pokládáni pouze za rasově
méněcenné.

Na nucené práce byli nasazeni nejen "zahraniční dělníci" z nacisty
okupovaných území, ale také váleční zajatci, vězni z koncentračních táborů,
obyvatelé ghett a trestanci. Například jen v Berlíně bylo sedm stovek pracovních
táborů. Nuceně nasazení museli pracovat v průmyslu, v zemědělství nebo při
stavbě silnic často za otrockých podmínek.

"Byl to veřejný zločin a bylo to veřejně známé," uvedl kurátor výstavy Jens-Christian
Wagner. Výstava rovněž připomíná, že nacisté s nucenými pracemi nezačali až za
druhé světové války, ale už po nástupu k moci v roce 1933. Zaznamenává rovněž
obtížnou cestu německé společnosti k vyrovnání se touto částí své minulosti. Z
13 milionů lidí, kteří byli na nuceně nasazeni jen na území říše, na následky
pracovních podmínek, hladu či nelidského zacházení zahynulo zhruba 2,7 milionu.

Dějiny nucených prací zobrazuje na výstavě tisícovka fotografií a dobových
dokumentů, doplněná zvukovými záznamy se svědectvím nuceně nasazených. Českou
stopu představují například materiály z táborů v Letech u Písku a v Plané nad
Lužnicí nebo fotografie Zdeňka Tmeje, který patřil mezi nuceně nasazené ve
Vratislavi. Zachytil mimo jiné nevěstinec, v němž podle něj musely pracovat
nuceně nasazené ženy, pokud nechtěly skončit v koncentračním táboře. Z důvodu
"rasové čistoty" bylo toto zařízení nacisty určeno jen pro cizince.

Výstavu, která bude přístupná od 2. července do 31. října, vytvořila německá
Nadace památníků Buchenwald a Mittelbau-Dora. Expozici iniciovala a financovala
další německá nadace EVZ, jejímž prostřednictvím německá vláda a podniky až
několik desetiletí po konci války vyplatily finanční odškodnění části nuceně
nasazených.