Výstavu německého malíře Gerharda Richtera, která v Národní galerii v Praze potrvá do 3. září, doplní projekce filmu. Dokument Konec vzpomínek staví na výpovědích přeživších holokaust, kteří po válce odešli do Švýcarska. Je také díkem dnes již zrušenému spolku pro přeživší ve Švýcarsku, jehož činnost Richtera silně inspirovala.
Film se bude za účasti režiséra Petera Scheinera promítat 24. července v Anežském klášteře, kde je část Richterovy výstavy odkazující k holokaustu. ČTK to sdělil Tomáš Moravec z Goetheho institutu.
Pětaosmdesátiletý Richter byl jedním z prvních německých umělců své generace, kteří se dokázali umělecky vyjádřit k nacistické historii své země. S nacismem měl v rodině bezprostřední zkušenost. Sám ale německou historii nepovažuje za svůj námět a nechce, aby k ní jeho díla odkazovala.
Vedle množství děl vystavených v paláci Kinských pokračuje jeho pražská přehlídka v Anežském klášteře. Návštěvníci tam mohou vidět Richterův cyklus Březinka reflektující utrpení a hrůzy koncentračního tábora v Osvětimi. Série rozměrných pláten vznikla na základě fotografií, které tajně pořídil židovský vězeň v Osvětimi Březince v roce 1944. Krutosti holokaustu ale na plátnech nejsou vidět, Richter přes ně navrstvil černou, červenou, zelenou a šedou barvu.
Spíše než přímý popis holokaustu Richter jeho hrůzy skrývá za abstrakcí. V koncentračním táboře Osvětim zahynulo přes milion lidí, většina z nich byli Židé.
“Dokument Konec vzpomínek začíná doznáním režiséra. Jeho otec, přeživší holokaust, jej vzal v roce 1978 na místo bývalého koncentračního tábora v Mauthausenu, na syna to tehdy ovšem velký dojem neudělalo,” uvedl Tomáš Fridrich z Goetheova institutu. “Později Scheiner docenil nejen pohnutou historii své rodiny, ale také Gábora Hirsche, dalšího přeživšího hrůz druhé světové války. Hirsch mezi lety 1995 a 2011 provozoval Kontaktní místo pro přeživší holokaustu ve Švýcarsku, tedy v zemi, kterou si s holokaustem zpravidla přímo nespojujeme,” dodal.
Před Scheinerovou kamerou hovoří lidé nejen o svých rodinných příbězích a osobních zkušenostech z koncentračních táborů, ale také o tom, jak se s tím vším dokázali či nedokázali vyrovnat, a o svém vztahu ke Švýcarsku – tedy k zemi, do níž po válce přišli jako uprchlíci.
Richter je činností švýcarského spolku osobě osloven, a dal proto vizuální podobu patnáctce sešitů s výpověďmi přeživších. Jejich soubor s názvem Žiji se svojí minulostí vydaný loni v Německu vyjde letos na podzim díky podpoře Goethova institutu česky.
