romea - logo
17. listopadu 2019 (neděle)
svátek má Mahuléna
Loading
rozšířené vyhledávaní

Výstavu malíře Richtera doplní film o přeživších holokaustu

21.7.2017 10:22
Ilustrační FOTO: yeowatzup, Flickr.com
Ilustrační FOTO: yeowatzup, Flickr.com

Výstavu německého malíře Gerharda Richtera, která v Národní galerii v Praze potrvá do 3. září, doplní projekce filmu. Dokument Konec vzpomínek staví na výpovědích přeživších holokaust, kteří po válce odešli do Švýcarska. Je také díkem dnes již zrušenému spolku pro přeživší ve Švýcarsku, jehož činnost Richtera silně inspirovala.

Film se bude za účasti režiséra Petera Scheinera promítat 24. července v Anežském klášteře, kde je část Richterovy výstavy odkazující k holokaustu. ČTK to sdělil Tomáš Moravec z Goetheho institutu.

Pětaosmdesátiletý Richter byl jedním z prvních německých umělců své generace, kteří se dokázali umělecky vyjádřit k nacistické historii své země. S nacismem měl v rodině bezprostřední zkušenost. Sám ale německou historii nepovažuje za svůj námět a nechce, aby k ní jeho díla odkazovala.

Vedle množství děl vystavených v paláci Kinských pokračuje jeho pražská přehlídka v Anežském klášteře. Návštěvníci tam mohou vidět Richterův cyklus Březinka reflektující utrpení a hrůzy koncentračního tábora v Osvětimi. Série rozměrných pláten vznikla na základě fotografií, které tajně pořídil židovský vězeň v Osvětimi Březince v roce 1944. Krutosti holokaustu ale na plátnech nejsou vidět, Richter přes ně navrstvil černou, červenou, zelenou a šedou barvu.

Spíše než přímý popis holokaustu Richter jeho hrůzy skrývá za abstrakcí. V koncentračním táboře Osvětim zahynulo přes milion lidí, většina z nich byli Židé.

"Dokument Konec vzpomínek začíná doznáním režiséra. Jeho otec, přeživší holokaust, jej vzal v roce 1978 na místo bývalého koncentračního tábora v Mauthausenu, na syna to tehdy ovšem velký dojem neudělalo," uvedl Tomáš Fridrich z Goetheova institutu. "Později Scheiner docenil nejen pohnutou historii své rodiny, ale také Gábora Hirsche, dalšího přeživšího hrůz druhé světové války. Hirsch mezi lety 1995 a 2011 provozoval Kontaktní místo pro přeživší holokaustu ve Švýcarsku, tedy v zemi, kterou si s holokaustem zpravidla přímo nespojujeme," dodal.

Před Scheinerovou kamerou hovoří lidé nejen o svých rodinných příbězích a osobních zkušenostech z koncentračních táborů, ale také o tom, jak se s tím vším dokázali či nedokázali vyrovnat, a o svém vztahu ke Švýcarsku - tedy k zemi, do níž po válce přišli jako uprchlíci.

Richter je činností švýcarského spolku osobě osloven, a dal proto vizuální podobu patnáctce sešitů s výpověďmi přeživších. Jejich soubor s názvem Žiji se svojí minulostí vydaný loni v Německu vyjde letos na podzim díky podpoře Goethova institutu česky.

Přečteno: 751x
 

Kam dál:

Štítky:  

Akce, Kultura, Domácí, Holocaust, Výstava, Výtvarné umění, Film



HLAVNÍ ZPRÁVY

Listopad 1989

Monika Duždová: Neuměla bych už žít v nesvobodě a na vše jen kývat hlavou

15.11.2019 20:52
Měla jsem jednadvacet let, tři malé děti a byla jsem už vdaná, když se v listopadu osmdesátém devátém začaly dít věci, kterým jsem v prvních chvílích nerozuměla. Ale podporovala jsem studenty v tom, že chtějí školy pro všechny a domáhají se svých práv a snad jsem v těch chvílích chtěla být s nimi na náměstích. Zvlášť, když televize odvysílala první sestřih událostí ze 16. listopadu, kdy studenti bratislavských vysokých škol k výročí studentstva pochodovali ulicemi Bratislavy až po tehdejší ministerstvo školství, kde před televizními kamerami přednesli své oprávněné požadavky a volali po dialogu, po svobodě, po školství pro všechny a prohlašovali, že nechtějí „reaktory“. O pár dní později už jsme mohli vidět v televizi i živé vstupy a mimořádná vysílání z demonstrací v Praze i ve velkých městech.
 celý článek

Plakát Kotlebových fašistů. Zdroj: Facebook

Dva Kotlebovci vyvěsili plakát s nápisem: „Zatočíme s asociály a politickými zloději: Pošleme je do pracovních táborů!“

14.11.2019 15:02
Slovenskou Lidovou stranu Naše Slovensko (ĽSNS) fašisty Mariana Kotleby opět prošetřuje policie. Dva extremisté z této strany zveřejnili na sociální síti plakát připomínající koncentrační tábor, podpořený nenávistným heslem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo