Výzkum na ZŠ v Karlovarském kraji: Méně početné třídy umožňují skoncovat s nezákonnou selekcí dětí

Unikátní výzkum zaměřený na schopnost běžných základních škol vzdělávat i žáky s lehkým tělesným či mentálním postižením, jak jim přikazuje zákon, odhalil velké rozdíly mezi jednotlivými školami v Karlovarském kraji. Úspěch závisí často na vůli vedení škol, ale i na metodické podpoře učitelů. Ti sami volají po lepší kvalitě a zaměření svého dalšího vzdělávání. V kraji chybí i raná péče, výhodou jsou naopak početně menší třídy, plyne z výzkumu, který realizovala Nadace Open Society Fund Praha.

„Školy v Karlovarském kraji mají již nyní nižší průměrný počet žáků ve třídě – zhruba 22 žáků. Přibližně polovina tříd na základních školách má dokonce méně než 22 žáků,“ zjistili autoři průzkumu. Třídy s 25 žáky nejsou vůbec časté a větší třídy jsou spíše výjimkou.

Nižší počty žáků ve třídě jsou ideální příležitostí pro školy, které se zatím vzdělávání dětí se speciálními potřebami vyhýbají. Učitelé ale potřebují metodickou podporu, a to nejen jednorázovou. „Učitelé ze škol, kde je vysoký počet integrovaných žáků, zdůrazňovali, že nejdůležitější je odborná připravenost učitelů a sdílení vize, že každé dítě má být podporováno tak, aby maximálně rozvinulo svůj vzdělávací potenciál. Ať už se jedná o žáka s handicapem, průměrného žáka či toho s mimořádným nadáním,“ uvedla Karin Marques, koordinátorka Nadace Open Society Fund Praha.

Naopak hlavními překážkami začleňování dětí etnických menšin, zdravotně postižených či dětí z chudých či sociálně vyloučených rodin do běžných základních škol v kraji je podle výzkumu nedostatek zařízení pro předškolní děti ze znevýhodněného prostředí (tzv. raná péče), dlouhé čekací doby na pedagogicko-psychologické poradny, nejasná úloha asistentů pedagoga a právě nedostatečné školení a odborná podpora učitelů.

Většina učitelů během výzkumu přiznala, že ve výuce v heterogenní skupině dětí cítí své limity. „Z šetření vyplynulo, že pedagogové postrádají metodické vedení v oblasti inkluzivního vzdělávání, že mají problém získané informace používat v praxi. Potřebovali by kurzy dalšího vzdělání, ve kterých by si osvojili postupy a metody práce s heterogenní skupinou, příklady dobré praxe aplikovatelné v jejich pedagogické činnosti,“ komentovala výsledky výzkumu Jana Trantinová, vedoucí školského odboru Karlovarského kraje.

Pozitivním zjištěním je však podle ní to, že na některých školách začlenění dětí se speciálními potřebami už umí. Deset škol na Karlovarsku (např. ZŠ Regionu Karlovarský venkov, ZŠ v Jáchymově, Lomnici a Velké Hleďsebi) již přistoupilo k inkluzivnímu vzdělávání a mají podporu kraje.

Výzkum také ukázal, že v dostupnosti rané péče je na tom Karlovarský kraj nejhůře v republice. „Mateřská centra tu jsou zakládána ve větších městech, jen výjimečně fungují v malých obcích,“ zdůrazňují autoři studie. Centra by měla začít vznikat při mateřských a základních školách a být otevřená všem dětem, doporučují.

Unikátní výzkum, který pro Nadaci Open Society Fund Praha uskutečnila výzkumná agentura Terezy Dvořákové, probíhal od května do prosince 2012 na zhruba polovině základních škol v kraji a také v pedagogicko-psychologických poradnách a na školských úřadech. „Jeho cílem bylo zjistit, do jakých škol znevýhodněné děti chodí, co se školám při integraci daří, nebo co jim naopak schází a v čem potřebují pomoci,“ řekla Karin Marques.

Výzkum je součástí pilotního projektu Nadace Open Society Fund Praha a Karlovarského kraje, který má regionu pomoci integrovat děti se speciálními potřebami (např. děti z etnických menšin, ale i zrakově postižené, vozíčkáře nebo děti se sníženým IQ) do běžných škol. „Jsou prvním krajem, kde projekt děláme. Další už ale následují, jednáme nyní také s Ústeckým krajem a krajem Vysočina,“ dodala Karin Marques z Nadace Open Society Fund Praha.