Z Ukrajiny přišlo do ČR kvůli válce asi 500 Romů, většinu tvoří ženy a děti. Členové "romské rady" vyzvali nejen Romy k solidaritě se všemi uprchlíky

Z Ukrajiny kvůli válce přišlo do České republiky zatím kolem 500 uprchlíků romského původu. Většinu z nich tvoří ženy a děti, řekla ČTK Alica Sigmund Heráková, která je členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Podle ní jsou někteří Romové na jižní Moravě, dost jich zamířilo do Karlových Varů a část je v okolí Mladé Boleslavi. Někteří občanští členové rady vlády se přímo zapojili do pomoci uprchlíkům.

Občanští členové rady jsou součástí akční skupiny pro řešení potřeb romských uprchlíků z Ukrajiny a jako institucionální partner komunikují se Správou uprchlických zařízení ČR, s cizineckou policií, neziskovým sektorem a dalšími subjekty, které poskytují aktuální potřebnou pomoc.

"Jednotliví členové Rady jako je např. Josef Stojka v Ostravě, Štefan Oláh na severu Čech nebo Alena Drbohlavová Gronzíková v Břeclavi se zapojují přímo do řešení situace a poskytování humanitární pomoci v terénu. Další členové jako Jan Husák nebo Alica Sigmund Heráková komunikují s neziskovými organizacemi a zástupci státu," uvedli občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny v prohlášení zaslaném zpravodajskému serveru Romea.cz.

Podle člena rady Jana Husáka je většina uprchlíků romského původu ze západní části a okolí Užhorodu. Přestože západní část není tolik zasažená válkou, situace v oblasti není podle Herákové jednoduchá.

"Humanitární situace je tam složitá. Dochází tam jídlo. Lidé mají strach, šíří se různé poplašné zprávy," uvedla. Na západ země se uchýlila i řada Ukrajinců z východní části, kde se více bojuje.

Mnoho uprchlíků přitom mluví jen romsky. Členové se proto zapojují do koordinace překladatelů z romštiny, případně osob schopných překládat do romštiny a z romštiny.

„Mnoho z nich mluví pouze romsky, zapojení Romů a Romek, které překládají, je v této situaci klíčová, jak pro samotné uprchlíky, tak také pro poskytovatele sociální a humanitární pomoci,“ dodal Jan Husák.

Pomoct by mohli například romové vykonávající veřejně prospěšné práce.

"V kooperaci se zástupkyní veřejného ochránce práv Monikou Šimůnkovou jednáme s ministerstvem práce a sociálních věcí s cílem využití institutu veřejně prospěšných prací formou překladů a podpory sociálních pracovníků v terénu v kontaktu s uprchlíky," uvedla Alena Drbohlavová Gronzíková, rovněž členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.

Podle ní je situace náročná pro neziskové organizace i pro stát.

"Má podle nás velký smysl zapojení nejen romských dobrovolníků, ale i těch, kteří plní povinnost veřejně prospěšných prací. Ty přitom vůbec nemusí mít podobu úklidu ulic, na kterou jsme od Romů zvyklí. Romové mají unikátní znalost, kterou v tomto kontextu mohou nabídnout a která bude společensky prospěšná," doplnila Gronzíková.

Občanští členové zároveň vyzývají členy nejen romské komunity k solidaritě se všemi uprchlíky z válku zasažené Ukrajiny.

"Plně podporujeme politiku české vlády ve vztahu k ruské válce na Ukrajině a její dezinformační propagandě v České republice,“ uvedl za občanské členy místopředseda rady Zdeněk Guži. "Podporujeme vládu Ukrajiny v její obraně proti tomuto neoprávněnému útoku. Domníváme se, že je nemorální a hanebné popírat materiální nebo morální podporu komukoli, kdo prchá z jakékoli válečné zóny,“ dodal Guži.

Podle dalšího člena Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Tomáše Ščuky mají Romové stejně jako část české společnosti ohrožené chudobou a trpící sociálním vyloučením obavy z přílivu ukrajinských uprchlíků.

"Prudký nárůst cen za energie, potraviny pociťují nejvíce právě tyto zranitelné skupiny. I přes humanitární krizi je třeba si uvědomit, že nemůžeme zapomínat na potřeby lidí ohrožených chudobou v České republice. V tomto smyslu je třeba podpořit všechna prohlášení, která povedou k uklidnění situace a nikoli její eskalaci,“ dodal Tomáš Ščuka.