Za protiromské cedule u památníku v Letech rozdal soud podmínky. Muzeum romské kultury rozsudek přivítalo

Dva muže potrestal Okresní soud v Písku začátkem října kvůli umístění nápisů urážejících Romy u památníku v Letech u Písku. Soud je nepravomocně uznal vinnými z trestného činu popírání a schvalování genocidy. Jeden z obžalovaných dostal roční trest, druhý pak trest osmi měsíců. Oba tresty jsou podmíněné se zkušební dobou 2 roky. Informaci zjistila Česká televize na základě rozsudku poskytnutého podle zákona o přístupu k informacím. Muzeum romské kultury, které je správcem Kulturní památky Lety, rozhodnutí soudu uvítalo.

Obžalovaní zpochybnili nacistickou genocidu

Oba muži podle rozsudku v květnu roku 2018 umístili na informační cedule v areálu památníku nápis, který v zásadě tvrdil, že žádný Rom nepracuje. Tabule s urážlivými nápisy objevili lidé v areálu památníku na přelomu května a června 2018. Na případ tehdy upozornil zpravodajský server Romea.cz, podle kterého byl na tabulích nápis: "Památník věnovaný historicky posledním pracujícím Romům na území České republiky".

Zpravodajský server Romea.cz již tehdy uvedl, že cedule na památník umístil nacionalistický spolek My proti všem v rámci svého projektu První republika. To nyní potvrdil i soud s tím, že jeden z obžalovaných 13 let pracoval pro vězeňskou službu. Této práce zanechal jen pár měsíců před činem.

Podle soudu muži tímto činem veřejně zpochybnili nacistickou genocidu a snažili se zlehčovat důvod zřízení a existence tábora v Letech u Písku v době protektorátu Čechy a Morava.

„Spáchali takový čin veřejně, přičemž z obsahu textu vyvěšených tabulí (…) je zjevné, že obžalovaní tímto svým výrokem zpochybňují nacistickou genocidu v období 2. světové války, která v českých zemích byla namířena i proti Romům,“ cituje web České televize odůvodnění píseckého soudce Martina Krále.

Oba u soudu svou vinu opakovaně odmítli. Muže však usvědčil signál z jejich mobilních telefonů i kamerový záznam. Stěžejní pak byla i výpověď soudního znalce, který označil znaky chůze a tělesnou výšku obou obžalovaných za shodné s muži na videu.

Obžalovaní jsou podle Národní centrály proti organizovanému zločinu hlavními představiteli hnutí První republika. To je typické výrazným důrazem na českou etnicitu – Romové podle hnutí nejsou vnímáni jako součást českého národa. Soud také označil výpověď obou obžalovaných za nevěrohodnou.

Ředitelka Muzea romské kultury: I když jsme dlouho na rozsudek čekali, jsem příjemně překvapena

Trestní oznámení v kauze podalo v květnu 2018 Muzeum romské kultury, které je správcem Kulturní památky Lety. Ředitelku Muzea romské kultury Janu Horváthovou rozsudek příjemně překvapil.

"Rozsudek v této kauze, byť jsme na něj čekali opravdu dlouhé dva roky, mě příjemně, a nutno říct – i po řadě nezdarů ve srovnatelných kauzách – nečekaně překvapil. Je to satisfakce a taky jakési ujištění, že lze podobné škůdce této společnosti odhalit i potrestat,“ uvedla k rozsudku Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury, které v místě buduje památník Lety u Písku. Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. 

„Jsme velice rádi, že tématu hatespeech, které v tomto případě jasně vykazuje znaky popírání genocidy, se dostává objektivního vyhodnocení ze strany českých soudů. Ocenili bychom, kdyby historická zkušenost a utrpení Romů a Sintů bylo uznáno, a bylo tak jasné, kde je dělicí čára, kterou nebudou veřejně překračovat ani politici ani jiní občané naší země. Jistě nás čeká práce v oblasti vzdělávání,“ dodala Horváthová

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, minimálně 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.