romea - logo
28. února 2021 (neděle)
svátek má Lumír

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Zákon o sociálním bydlení: O byt bude možné žádat zhruba za rok

7.3.2017 10:42
Ilustrační foto. (FOTO: Pixabay.com)
Ilustrační foto. (FOTO: Pixabay.com)

První žadatelé o sociální byt by se mohli začít na úřady obracet od pololetí příštího roku. Do sociálního bydlení by se pak měli nastěhovat nejpozději v půlce roku 2020. Počítá s tím návrh zákona o sociálním bydlení, který by měla ve středu začít projednávat vláda. Podle normy by obce měly sociální byty dobrovolně, kdyby je nechtěly přidělovat, poskytoval by je potřebným Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Aby zákon začal platit, musí ho do říjnových voleb schválit Parlament a podepsat prezident. Některé resorty a instituce mají k podobě normy výhrady.

Vláda ve svém programu a v koaliční dohodě uvedla, že zákon o sociálním bydlení připraví a prosadí. Původně měl platit od letoška. Kvůli neshodám koaličních politiků se přípravy protáhly. I když normu předložila společně ministerstva práce a pro místní rozvoj, jejich spory o podobě zákona trvají. Týkají se třeba toho, jak velká skupina by na pomoc měla mít nárok.

Podle poslední verze, o níž by měl jednat kabinet, by měly existovat dva druhy sociálních bytů - s povinnou sociální prací a bez ní. Na pomoc by měly mít nárok osoby v bytové nouzi. Mezi ně by patřili ti, kdo půl roku žijí po ubytovnách, ústavech či azylových domech, nebo ti, kdo vydávají za přiměřené bydlení přes 40 procent svých příjmů a nezůstane jim ani 1,6násobek životního minima. Bez zbytečného odkladu by sociální byt měli získat senioři, postižení, oběti trestných činů či mladí po odchodu z dětských domovů. Zranitelní lidé by měli postavení člověka v bytové nouzi získat na neurčito, u ostatních by se po dvou letech posuzovalo znovu.

Pro obce by zajištění sociálního bydlení bylo dobrovolné. Pokud by se do systému zapojily, musely by vypracovat plán, kolik sociálních bytů a pro koho budou potřebovat. Plán by byl podmínkou pro přidělení dotací na investice, provoz a sociální práci. Obec by pak zřídila svůj fond sociálního bydlení. V něm by měla byty vlastní i od soukromníků. Radnice by posuzovaly to, zda jsou lidé v hmotné nouzi. Jim by pak bydlení poskytly do dvou let od podání žádosti. Nájemní smlouvy by nemusely uzavřít s dlužníky, kteří jim neplatí tři měsíce a dluh překročil desetinásobek životního minima, tedy nyní 34 100 korun.

Pokud by se obce do systému nezapojily, zajišťoval by sociální bydlení Státní fond rozvoje bydlení. Peníze od státu by použil na stavbu, pořízení či opravy bytů i nákup pozemků. Správu státních sociálních bytů by SFRB mohl předat i obci či soukromníkovi. Zda jsou lidé v bytové nouzi, by posuzovaly úřady práce. Potřebným by pak fond sociální bydlení dát nejpozději do tří let od podání žádosti.

Místo doplatku už jen příspěvek

Ministerstvo práce by mělo vést rejstřík sociálních bytů, který by byl propojený se systémem dávek a dalšími systémy. Přístup k údajům by měly mít ministerstvo pro místní rozvoj, fond, kraje i obce. Údaje by dostaly v případě potřeby i zpravodajské služby či ombudsman.

Podle návrhu zákona by se od roku 2020 měl místo nynějšího příspěvku a doplatku na bydlení vyplácet jen příspěvek. Dostávali by ho ti, kteří za přiměřené bydlení se státem stanovenými náklady vydávají v Praze přes 35 procent a jinde přes 30 procent příjmu, a po zaplacení jim nezůstane ani 1,2 až 1,5násobek životního minima podle počtu členů domácnosti. Do ubytoven se příspěvek měl vyplácet jen do konce roku 2022. Pokud by lidé z ubytoven nabídku sociálního bydlení odmítli, o dávku by přišli.

Na vytvoření sociálního bydlení a sociální práci by se měly příští rok vydat 2,8 miliardy korun, 3,3 miliardy v roce 2019 a od roku 2020 pak 4,9 miliardy. Využít by se měly i evropské peníze. Další suma by šla do dávek na bydlení. Nyní se na příspěvek a doplatek vyplácí kolem 12 miliard ročně a dalších 8,5 miliardy představují dopady kvůli nevyhovujícímu bydlení a s ním spojenou nezaměstnaností a odebíráním dětí. Resort práce v podkladech pro vládu uvedl, že od roku 2028 by čistá roční úspora dosáhla 1,8 miliardy a v roce 2034 o miliardu víc.

Po rychlém schválení zákona ve vládě volá iniciativa Mít svůj domov, která zastřešuje 111 organizací na pomoc potřebným a tři desítky osobností. "Další oddalování by bylo jen a pouze hazardováním s již nyní nepatrnou šancí, že se vše stihne (schválit do voleb)," uvedla iniciativa. Její zástupci věří, že se při projednávání v Parlamentu dají "kritické body" v normě vyřešit. Podmínkou ale je, že se zákon dostane do Poslanecké sněmovny ještě v březnu a politici připomínky vezmou v potaz, uvedla iniciativa.

Přečteno: 3447x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

sociální bydlení, zákon, Mít svůj domov



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo