Další sbližování s Čínou, podpora nastávajícího amerického prezidenta Donalda
Trumpa a menší počet cest do zahraničí než v minulých letech charakterizovaly
uplynulý rok prezidenta Miloše Zemana v zahraničněpolitické agendě. Nevyhnul se
několika kontroverzím, například když otevřeně podpořil v předvolebním boji
jednoho z kandidátů na amerického i rakouského prezidenta.
Zeman tento rok pokračoval v důsledném prosazování úzké spolupráce s Čínou,
což vyvrcholilo v březnu návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze.
Podle Zemana budou čínské firmy v ČR investovat desítky miliard korun v řadě
odvětví. Někteří ekonomové i politici považují tato očekávání za přehnaná,
investice i jejich přínos jsou podle nich oproti očekávání nižší. Prezidentův
mluvčí Jiří Ovčáček označil rozvíjení vztahů s Čínou ve spolupráci s vládou za
jeden z úspěchů uplynulého roku.
Při návštěvě čínského prezidenta se řešila i otázka lidských práv. Pročínští
a protičínští demonstranti se dostali do několika konfliktů. Policisté poté
čelili kritice za nevyvážený přístup, když jejich zákroky byly důraznější vůči
protibetským protestujícím. Policistů se zastali jejich nadřízení i Zeman, podle
něhož bránili v projevu duševně nenormálním lidem.
Vztahy s Čínou se staly celospolečenským tématem i koncem října, když ČR
navštívil tibetský duchovní vůdce dalajlama. Poté, co se s ním setkal na
ministerstvu kultury šéf úřadu Daniel Herman (KDU-ČSL), vydal prezident s
dalšími ústavními představiteli společné prohlášení. Čínu v něm ujistili, že ČR
uznává její jednotu. Zvedla se proti němu silná kritika, která ho označila za
servilní.
Herman navíc obvinil Zemana, že zrušení schůzky s dalajlamou spojil s
vyznamenáním jeho příbuzného Jiřího Bradyho, který přežil holokaust. Zeman to
popřel. Ministr se s dalajlamou setkal a Brady státní vyznamenání neobdržel.
Hrad tvrdil, že Brady nikdy na seznamu oceněných nebyl, podle svědectví Bradyho
ho ale ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt informoval, že řád T. G.
Masaryka dostane. Forejt to popřel. Část politické reprezentace poté odmítla
přijít na předávání vyznamenání 28. října na Pražský hrad.
Trestu za nesouhlas s pročínským prohlášením se podle některých médií dočkal
i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Zeman bez odůvodnění odmítl
akceptovat návrh vlády na povýšení do generálských hodností dvou mužů z vedení
Vězeňské služby.
Hrad musel vysvětlovat i další sporné události. Delegace s prezidentem
například přijela pozdě na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Michala
Kováče. Hrad postupně přišel s několika vysvětleními zpoždění, obvinil z něj
také letové dispečery. Ti se ohradili. Ovčáček se jim následně omluvil. Částečné
omluvy se dočkal i americký velvyslanec Andrew Schapiro poté, co Zeman nesprávně
řekl, že nepřišel na oslavy 28. října. Za viníka mylné informace označil hradní
protokol.
Zeman se letos vydal na oficiální návštěvu pouze do Arménie, Makedonie a
Portugalska. Zúčastnil se ale také v Polsku summitu NATO a summitu V4, summitu
evropských a asijských zemí ASEM v Mongolsku, zasedání Valného shromáždění OSN v
USA či zahájení olympijských her v Brazílii. Na Hradě nebo v Lánech přijal řadu
státníků včetně britského premiéra Davida Camerona nebo francouzského prezidenta
Françoise Hollanda.
V předvolební kampani Zeman podpořil kandidáta na amerického prezidenta
Donalda Trumpa a kandidáta na rakouského prezidenta Norberta Hofera, se kterými
jej pojí podobné názory. Zatímco v případě Trumpa se mu jeho sázka na jednoho z
kandidátů vyplatila a dostal na jaro pozvání do Bílého domu, v Rakousku Hofer
neuspěl. S vítězem Alexandrem Van der Bellenem tak bude Zeman pravděpodobně
hledat společnou řeč obtížně.
Trumpovo vítězství Zeman jednoznačně přivítal. Ovčáček ČTK řekl, že jeho
zvolení přinese restart vztahů s USA. Ty sice podle něj nebyly špatné, ale
objevily se třecí plochy. Zeman se totiž netajil tím, že nesouhlasí s
administrativou současného prezidenta Baracka Obamy, konflikty měl také s
velvyslancem Schapirem. Hrad v novém americkém prezidentovi vidí podle Ovčáčka
naději na rozvoj vztahů.
