Ve věku 64 let v pátek 28. května náhle zemřel romský aktivista, badatel a sběratel Jan Rác. O jeho smrti informovali server Romea.cz jeho blízcí spolupracovníci.
Narodil se v Kraslicích v roce 1957. Vyučil se betonářem stavebních dílů, ale do povědomí veřejnosti se dostal jako badatel, sběratel a romský aktivista. Celý svůj život se zabýval studiem historie a kultury Romů. Svou zálibu spojoval i se sběratelskou vášní. Od svých dvaceti let sbíral romskou literaturu a knihy s romskou tematikou. Mezi jeho sběratelské artefakty patřily i hudební nástroje, rukodělné výrobky romských řemeslníků, umělecká díla nebo hudební nahrávky. Spolupracoval také s Muzeem romské kultury v Brně, kterému věnoval podstatnou část své celoživotní sbírky.
„Dlouhodobě vytvářel kolekce dokumentující romskou kulturu a jejich významnou část věnoval před rokem Muzeu Romské kultury v Brně,“ řekla serveru Romea.cz ředitelka Jana Horváthová.
V roce 1998 založil Sdružení dětí a mládeže Romů České republiky, které působilo nejen ve Zlíně, ale i v jiných regionech České republiky. Svého času působil také jako člen Rady vlády pro záležitosti romské komunity a předseda vládního Výboru pro spolupráci se samosprávami.
V roce 2002 uspořádal během Světového romského festivalu Khamoro výstavu Mirikle ze své sbírky romských ozdobných korálků. O dvanáct let později zorganizoval Rác ve Zlíně, kde prožil prakticky celý svůj život, unikátní výstavu Staré cikánské pohlednice z 19. a 20. století. Mezi nimi se z jeho soukromé sbírky vyjímaly pohlednice nejen ze Slovenska, ale i z Užhorodu, Maďarska, Polska nebo bývalé Jugoslávie. Podílel se i na výstavě Pocta Evě Davidové, která se uskutečnila během dvacátého ročníku festivalu Khamoro. Právě s etnoložkou a fotografkou, která stejně jako Jan Rác zasvětila život romské kultuře a tradici, ho pojilo letité přátelství.
„Jan Rác byl symbolem Khamora. Vzpomínám, jak hrdě stál s romskou vlajkou v čele defilé všech umělců, kteří na festivalu vystupovali. Znali jsme se dvaadvacet let a za tu dobu z nás byli opravdu dobří přátelé. Honza patřil jednoznačně mezi romské intelektuály a jako člověk byl výjimečný. Když jsem se dozvěděla, že nás navždy opustil, kousek mého srdce odešlo s ním,“ sdělila pro server Romea.cz producentka festivalu Khamoro Jelena Silajdžić.
Rác ale nezasvětil svůj život pouze kultuře a historii. Angažoval se také humanitárně. Například organizoval pomoc pro osady, které v roce 1998 na Slovensku postihly rozsáhlé záplavy. O rok později se jeho humanitární a charitativní činnost přesunula i do osad Zabijanec a Pätorácke v obci Rudňany nebo pro romskou školu v Užhorodě.
„Romskou vlajku opravdu moc ctím. Zdá se, že ten Ind, který ji vymyslel, byl skutečně geniální. Dokázal totiž zakreslit naprosto jednoduchým způsobem a třemi symboly všechny útrapy, kterými Romové prošli. Jen si to vezmi – obloha, země, kolo od vozu. Celá staletí hledají nebe, pod nímž by mohli klidně spočinout. Putují a hledají kus země, do níž by mohli v klidu zasít a pak i sklidit, aniž by se na ně někdo obořoval. A to kolo… Co jiného dokáže víc vyjádřit jejich neustálou pouť a hledání nejen materiálních věcí a obživy, ale i duchovní hledání svého romství a lidství,“ řekl před lety v rozhovoru pro časopis Romano voďi.
V roce 1999 se objevil i v dokumentárním cyklu Děti okamžiku. Jan Rác působil i jako literát a editor. V roce 2012 mu vyšla publikace Romské osady a o rok později obrazová publikace děl akademického malíře Jaroslava Jeřábka věnovaných romské tematice nazvaná Studijní kresby – Cikáni očima českého malíře Jaroslava Jeřábka / Le študentengere kipoši – o Roma jakhenca, čechiko čitrošis Jaroslav Jeřábek. Těsně před smrtí napsal dosud nepublikovanou autobiografickou povídku Jak jsem se narodil ve vlaku.
