romea - logo
26. února 2021 (pátek)
svátek má Dorota

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Zuzana Pavelková: Kriminálníci v Bělé - má detence cizinců v ČR smysl?

5.8.2015 16:12
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá - Jezová (FOTO: Google Maps)
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá - Jezová (FOTO: Google Maps)

Protesty cizinců zadržovaných v detenčním středisku v Bělé-Jezové vyvolaly v minulém týdnu další bouřlivou vlnu v již tak rozvířené a emocionálně nabité diskuzi na téma přijímání uprchlíků. Obrázek „zpupných ilegálů“, kteří si jako „hosté“ v ČR dovolili klást požadavky, jen posílil stereotypy a mýty panující v české uprchlické debatě. Ponechal naopak jen málo prostoru pro věcný dialog o tom, nakolik je detence cizinců v ČR smysluplná či nutná.

Vůbec největším prohřeškem cizinců a právním základem pro jejich detenci je totiž ve většině případů skutečnost, že si na rozdíl od většiny evropských turistů nemohli dovolit luxus letět do cílové destinace přímo. Cestovali často nejprve z Turecka do Řecka lodí a potom dále po zemi, mnohdy pěšky, taxíky, autobusy, vlaky, někdy v kufrech aut či schovaní v náklaďácích. Nemohli tak ani jinak, než vstoupit na území ČR skrze další stát EU, který tak má nyní dle Dublinského nařízení povinnost jejich žádost vyřídit. Pokud měli navíc tu smůlu, že je při cestě přes některou ze zemí EU zachytila policie, jsou jejich otisky zanesené v databázi EURODAC. Česká republika tak má přesnou informaci, do kterého členského státu je oprávněna je předat. Za účelem zajištění jejich předání je pak umisťuje do detence v Bělé-Jezové.

Z právního hlediska přitom smějí být cizinci umístěni do detenčního zařízení pouze v případě, že představují riziko pro veřejný pořádek či bezpečnost země, nebo pokud existuje podezření, že budou mařit úřední rozhodnutí. Stanoviska mezinárodních organizací a judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie se přitom shodují v tom, že detence má být využívána pouze v nejnutnějších případech, po pečlivém individuálním posouzení a na co nejkratší nutnou dobu. V ČR jsou místo toho zachycení cizinci s odvoláním na zákonem neurčené „nebezpečí útěku“ do Bělé posíláni často téměř automaticky. A to včetně těhotných žen, nezletilých bez doprovodu a rodin s dětmi. Že je tato praxe bez příslušné definice „nebezpečí útěku“ v zákoně v případě Dublinských řízení protiprávní, potvrdilo i dnešní rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Automatická detence cizinců je přitom nejen protiprávní, ale v mnoha ohledech také neopodstatněná. Pro zajištění správního vyhoštění či předání cizinců totiž existují smysluplné a především humánní alternativy. Studie Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z roku 2011 uvádí více jak 8 možných alternativních postupů. V českém právním řádu existují alternativy dvě, totiž pravidelná ohlašovací povinnost vůči policii, nebo zaplacení finanční záruky ve výši předpokládaných nákladů vyhoštění. Výsledky monitoringu kanceláře Ombudsmanky přitom ukazují, že alternativy k detenci dlouhodobě nejsou využívány v praxi.

Je s podivem, že Ministerstvo vnitra vynakládá nemalé úsilí na zajištění dalších detenčních objektů, jejichž provoz bude ve výsledku s velkou pravděpodobností mnohonásobně dražší, než by bylo systematické využití alternativ v praxi. Detence za účelem předání cizince pak již definitivně ztrácí smysl za situace, kdy navracení v rámci celé EU dlouhodobě výrazně pokulhává. Podle ministra zahraničí Zaorálka navrací ČR v současnost 40 % tzv. dublinských případů. A jen těžko si lze představit, že se kapacitní situace v Maďarsku či Rakousku, kam předání z ČR směřují nejčastěji, v nejbližší době zlepší natolik, aby bylo možné realizovat další transfery. Nemohou-li být předáni, jsou pak cizinci ze zákona nejdéle po 180 dnech propuštěni na svobodu. V praxi to znamená, že uprchlíky na jejich cestě zdržíme, připravíme o našetřené peníze a možná vystrašíme natolik, že žádost o azyl v ČR skutečně nepodají. Od další cesty do Německa či jiných zemí je ale ve výsledku neodradíme. Smysluplnější a dlouhodobě udržitelnější opatření jsou naopak přinejmenším tři: Za prvé, zastavit transfery do zemí potýkajících se s nedostatkem vhodných ubytovacích kapacit, tak jako se již v současnosti děje v případě, kdy uprchlíci přichází skrz Řecko. Za druhé, omezit detenci na nezbytně nutné případy a systematicky využívat alternativy. Za třetí, těm, kteří si budou přát zde zůstat, umožnit azyl jako vážně míněnou alternativu. A naopak těm, kteří si přejí pokračovat do jiných zemí, to opět umožnit. To však by ve výsledku také neznamenalo nic jiného, než konečně skoncovat s nesmyslem, jakým je Dublinský systém.

Zuzana Pavelková, autorka je spoluzakladatelka iniciativy Česko vítá uprchlíky
Přečteno: 1626x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Komentář, uprchlík, Migrace



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo