romea - logo
22. července 2017 (sobota)
svátek má Magdaléna
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

EU a Turecko předběžně dohodlo řešení migrační krize. Uprchlíci budou vraceni zpět do Turecka

8.3.2016 14:13
Uprchlíci na řeckém ostrově Kos (Ilustrační FOTO: Jana Baudyšová, Romea.cz)
Uprchlíci na řeckém ostrově Kos (Ilustrační FOTO: Jana Baudyšová, Romea.cz)

Evropští lídři se na včerejším bruselském summitu předběžně dohodli s Tureckem na postupu řešení migrační krize. Dle předsedy Evropské rady Donalda Tuska „neřízený proud migrantů po západobalkánské trase končí". Evropská unie tak potvrdila uzavření tzv. balkánské migrační trasy a spuštění projektu přesídlení syrských občanů s právem na azyl EU přímo z Turecka.  Závěrečné prohlášení šéfů států a vlád osmadvacítky zdůrazňuje, že cílem je uzavření tras pašeráků lidí, ochrana vnějších hranic Unie a obecně konec migrační krize. Jednání budou pokračovat 17. března.

S Turky jako klíčovým partnerem při přerušení propojení mezi nástupem do lodi a usazováním se v Evropě Brusel počítá už od loňského listopadu, nyní ale turecký premiér Ahmet Davutoglu nabídl nový přístup. Základem plánu Ankary je slib, že Turci převezmou zpět všechny migranty, kteří se od zatím ještě nedohodnutého data nelegálním způsobem dostanou na řecké ostrovy, tedy na půdu EU. Vraceni budou všichni, kteří nemají nárok na azyl, náklady bude nést Unie.

Davutoglu Evropskou unii požádal o další tři miliardy eur (přes 80 miliard Kč) do roku 2018 ke stejné částce, domluvené už loni v listopadu. Zdůraznil, že veškeré tyto peníze půjdou na pomoc více než 2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku. Evropa by také měla na příštím summitu potvrdit nyní rámcově podpořený záměr urychlit jednání tak, aby bezvízový styk pro Turky mohl platit od letošního června. A EU by také měla začít připravovat otevření nových kapitol přístupových rozhovorů s Tureckem, které je dlouholetým kandidátem na členství v Unii.

Podle předsedy Evropské komise Jean-Claudea Junckera je turecký koncept právně v pořádku vzhledem k tomu, že Turecko je vnímáno jako bezpečná země pro občany třetích států. „Rozhodnutí je legální,“ prohlásil. Součástí vznikající dohody má být také spolupráce při zlepšování humanitárních podmínek přímo v Sýrii tak, aby místní i uprchlíci mohli bezpečněji žít přímo tam. Merkelová považuje plán za průlomový, pokud se jej podaří naplnit.

Program humanitárního přijímání jen na dobrovolné bázi

V jednání s Tureckem považuje Sobotka za stěžejní, aby Ankara spolupracovala při vracení ekonomických migrantů a s protipašeráckou námořní misí NATO v Egejském moři. "Doufám, že turecký premiér dnes vyšle pozitivní signál a operace NATO bude moct běžet bez problémů," řekl. Podle něj dala Evropská unie dala za pravdu státům visegrádské skupiny (V4), když mezi závěry summitu zahrnula také uzavření balkánské trasy pro nelegální migraci. "Je to nezbytná podmínka, aby Evropská unie dostala situaci pod kontrolu," míní předseda české vlády.

Shodně se slovenským kolegou Robertem Ficem i s textem závěrečného prohlášení Sobotka zdůraznil, že budoucí dohoda nebude pro ČR znamenat nové přerozdělování či přesídlování uprchlíků. Česko by se ale mohlo zapojit v rámci svého už přijatého závazku přesídlit celkem 525 osob z krizových regionů. Nového plánu na „věrohodný program humanitárního přijímání“ by se ale měly členské země EU účastnit jen dobrovolně.

Česká republika se zavázala přijmout skoro 1600 lidí. Momentálně se připravuje přesun dvaceti lidí z Řecka a deseti z Itálie. Sobotka dnes zopakoval, že Česko dohodu splní, ačkoliv s mechanismem kvót dlouhodobě nesouhlasí. "Respektujeme to, co je dohodnuto v rámci EU, ale nechceme navyšovat tyto závazky," podotkl. Premiér také vyloučil, že by se Česko připojilo k zemím, které uvažují o relokacích uprchlíků z Turecka. "Nepodporujeme relokace z Turecka, protože to by byla další pobídka pro to, aby se uprchlíci snažili přicházet do Turecka," míní Sobotka.

Sobotka zároveň připustil, že uzavřením balkánské trasy se zvýší tlak na Řecko. Evropská unie tak musí být připravena Řekům pomoct jak personálně, tak finančně. Koncentrace uprchlíků v Řecku by také měla zrychlit plné spuštění relokací uprchlíků podle kvót, na nichž se členské země dohodly minulý rok. Ankara podle Sobotky také musí začít přijímat zpět ekonomické migranty, kteří v Evropě nemají právo na azyl. Těch je podle Sobotkova vyjádření v letošním proudu migrantů až polovina.

Výhodná vyjednávací pozice Turecka

Politici v Německu a v Rakousku označili návrhy na řešení uprchlické krize za krok správným směrem. Podle šéfa poslanců německé konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové Volker Kauder musí přijít řešení, které se bude zabývat celým problémem, včetně jeho kořenů. Zdůraznil klíčovou roli Turecka, rovněž ale podotkl, že nelze očekávat, že EU splní všechna přání Turecka. Na to upozorňují i němečtí komentátoři a varují před tím, aby se osmadvacítka nechala vydírat. Splnění všech 72 podmínek, které Turecko na dohodu navázalo, by musel schválit také Evropský parlament.

Rakouský deník Der Standard označil dlouhý seznam požadavků Turecka za důsledek chybné politiky kancléřky Merkelové. "Zřetelně se ukázalo, jaká to byla od Merkelové chyba vsadit všechno na turecké řešení. Prezident Erdogan může věřit, že si může dovolit všechno. A Evropané k tomu mlčí," napsal deník.

AI, UNHCR a Pro Asyl kritizují dohodu o vracení uprchlíků

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) označila plán vracet uprchlíky do Turecka namísto snahy o jejich přesídlení a nabídnutí další bezpečné a legální cesty do Evropy za krátkozraký a nelidský postoj k řešení uprchlické krize. Obavy ohledně plánu EU a Turecka vyjádřil také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle obou organizací by plán měl negativní dopady především na běžence z Afghánistánu a z Iráku.

Za každého syrského občana, který bude tímto způsobem po strastiplné cestě přes moře vrácen zpět do Turecka, by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl. Tento plán je ale podle AI nemorální, nezákonný a nebude dlouhodobě fungovat. Podle organizace ani není možné, aby bylo Turecko označeno za bezpečnou zemi pro občany třetích států. "Turecko nuceně vracelo uprchlíky do Sýrie a mnoho migrantů v zemi žije v bídných podmínkách bez vhodného bydlení. Stovky tisíc dětí uprchlíků nemají přístup ke vzdělání," uvedla evropská ředitelka AI Iverna McGowanová.

"Devadesát procent příchozích tvoří kromě Syřanů také Iráčané a Afghánci. Poslat je zpět do Turecka s vědomím, že jejich volání po mezinárodní ochraně nebude nejspíš nikdy vyslyšeno, znamená, že tvrzení EU o ochraně práv uprchlíků jsou jen prázdná slova," uvedla McGowanová. Také podle evropského ředitele UNHCR Vincenta Cochetela přijímá Turecko asi jen tři procenta běženců z Afghánistánu, Iráku a Íránu: "Vracení uprchlíků, kteří v Turecku nezískají ochranu, představuje problém jak z hlediska mezinárodního, tak z hlediska evropského práva."

To vadí také německé humanitární organizaci Pro Asyl. "Mezi uprchlíky nejsou jen Syřané. Není možné takto štvát Syřany proti ostatním uprchlickým skupinám, jako jsou třeba Afghánci a Iráčané," řekl šéf organizace Günter Burkhard. Navrhovaný systém podle něj pohrdá lidmi.

Země EU mohou víc pomáhat v uprchlické krizi, říká šéf OSN Pan Ki-mun

"Evropská unie se skládá z 28 států. Ze států, které ve skutečnosti všechny mají možnost ukázat humanitární reakci a poskytnout humanitární pomoc. Chci proto pochválit kancléřku, že v tomto šla příkladem," řekl dnes šéf OSN na tiskové konferenci po jednání s Merkelovou. "Apeluji zde na všechny evropské šéfy vlád. Evropa je kontinent, kde toho může být uděláno víc," řekl.

"Nejde tady o to, jestli už byly poskytnuty nějaké prostředky. Tady jde o víc - o lidskost, o dodržování lidských práv. A věřím, že Evropa jistě najde vhodné cesty, jak to zajistit. Naléhám na všechny předsedy vlád, aby to udělali," uvedl Pan Ki-mun.

Generální tajemník OSN také pochválil politiku Merkelové v uprchlické krizi. "Merkelová je skutečný morální hlas, hlas soucitu," řekl. "Lidé v nouzi potřebují naši podporu a kancléřka zde vystoupila a ukázala lidskost a naši humanitární povinnost," uvedl.

Pan Ki-mun kritizoval restriktivní přístup některých zemí k běžencům. "V přibývající míře sledujeme, že se azylová politika jednotlivých zemí zpřísňuje. Silně to pohánějí nacionalistické zájmy. Musíme ale usilovat o harmonické řešení, místo abychom prosazovali politiku, která je zaměřena proti uprchlíkům," řekl.

"Někteří si jistě vybrali jednoduchou cestu. Ona ale ukázala, že pro skutečnou vůdčí osobnost je důležité, aby se nešlo jednoduchou, ale tou správnou cestou," řekl o Merkelové šéf OSN.

Přečteno: 1125x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Turecko, Migrace, Summit, EU, Uprchlíci



HLAVNÍ ZPRÁVY

Dům v pražských Vysočanech vlastněný společností A Property (Foto: archiv Romea.cz)

videoObchodníci s chudobou našli nový způsob, jak vydělat na lidech v nouzi. Situaci chce řešit i ministerstvo pro místní rozvoj

20.7.2017 12:32
Česká televize včera večer v pořadu Události odvysílala reportáž Richarda Samka o případu důmyslného obchodování s chudobou, na který server Romea.cz upozornil minulý týden. Na zpravodajský server se obrátila matka tří malých dětí, kterou vlastník bytu - společnost A Property - vyhodil ze dne na den na ulici navzdory platné nájemní smlouvě a zaplacenému nájmu.
 celý článek

--ilustrační foto--

Americká média řeší problematické soužití romských přistěhovalců se starousedlíky. Podle mnohých jsou na vině předsudky a neinformovanost

19.7.2017 17:00
Pozornost amerických médií vzbudilo přistěhování zhruba 40 romských migrantů původem z Rumunska do malého, sedmitisícového města California nedaleko Pittsbourghu v americkém státě Pensylvánie. Podle Pittsburgh Post-Gazette se žadatelé o azyl dostali do městečka v rámci Přistěhovaleckého programu Spojených států amerických.
 celý článek

--ilustrační foto--

Česká televize odvysílá dokument z cyklu GEN o Karlu Holomkovi

19.7.2017 12:55
Česká televize už tuto neděli od 20 hodin na ČT 1 odvysílá v rámci svého cyklu GEN portrét novináře, aktivisty a absolventa VŠ Karla Holomka. Režie se ujal známý dokumentarista, herec a vysokoškolský pedagog Břetislav Rychlík.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo