Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Komentáře

František Kostlán: Podpora extremismu je nebezpečná, v Rusku, na Ukrajině i kdekoli jinde

15. dubna 2014
Čtení na 4 minuty

Extremismus
nelze podceňovat v žádném případě, tím méně pak, když má možnost
zasahovat do rozhodování v tom kterém státu, obzvláště pak, když jde o
stát dosud demokratický. Rusko má do určité míry pravdu, když hovoří o
fašistech či nacistech na straně ukrajinských vzbouřenců. Právě tak
mají pravdu ti z Ukrajinců, kteří upozorňují na to, že extremisté jsou
i na druhé straně, mimo jiní i proto, že Krymu vládnou místní ruští
šovinisté.

Pravý sektor

Pravý sektor Majdanu netvořili
žádní beránci – a menšiny žijící na Ukrajině mají oprávněnou obavu, že
pokud by jeho představitelé získali v zemi větší moc, mělo by to
negativní vliv na jejich život.

Pravý sektor tvořili extremisté
z nacionalistických skupin s názvy jako Trojzubec Stepana Bandery,
Ukrajinští nacionalisté, Patrioti Ukrajiny nebo Bílé kladivo, včetně
fotbalových hooligans. Ultranacionalistická a xenofobní politická
strana Svoboda se ztotožňuje s ideologií německého národního
socialismu, hlásí se k odkazu fašistické Organizace ukrajinských
nacionalistů a každý rok slaví založení ukrajinské divize Waffen SS.

„Na
nezúčastněného pozorovatele působí tyto souvislosti jako rána na solar
plexus, zvláště když vidí nenávistné fašistické rituály slibující smrt
nepřátelům Ukrajiny (Rusové, Poláci, Romové, Židé, zkrátka všichni,
kromě ,pravých Ukrajinců´), nebo nápisy SS, wolfsangelské runové znaky
podobné svastikám a nacistické číselné šifry 14 (David Lane) a 88 (Heil
Hitler) na helmách a štítech bojovníků za novou Ukrajinu. Nehledě
o zmrtvýchvstání kultu Stepana Bandery, který se proslavil tím, že
krátce po zahájení německého útoku na SSSR ve spolupráci s
hitlerovskými vojsky brutálně vyháněl Poláky, Židy a Romy z dnešní
západní Ukrajiny. Jeho národně-osvobozeneckému boji padlo za oběť 150
000 lidí,“ píše Ondřej Mrázek na serveru Romea.cz.

Jeden národ

Jeden
z demonstrantů z Pravého sektoru odpověděl reportérovi BBC Gabrielovi
Gatehousovi, že se mu líbí myšlenka jednotného národa. „Chci, aby
existoval jeden národ, jeden lid, jedna země. Čistý národ. Ne jako za
Hitlera. Ale, na náš způsob, tak trochu jako za něho. Ukrajina musí být
jen pro Ukrajince. Jsem nacionalista, protože některé etnické skupiny
ovládají ekonomiku i politiku. Hlavně Rusové, Židé a Poláci…“

Strana Svoboda má v tuto chvíli pod kontrolou ministerstvo obrany, uvidíme, jak tomu bude po volbách.

Šéf
Pravého Sektoru a kandidát společenství Majdanu na prezidenta Dmitrij
Jaroš, který dříve proslul svými antisemitskými výroky, se v březnu
sešel s izraelským velvyslancem a ujistil ho, že jeho hnutí bude
prosazovat tolerantní politiku v národnostních a náboženských otázkách,
která povede k vytvoření rovných příležitostí pro všechny národnosti a
projevy xenofobie bude potlačovat.

Podobnou písničku ovšem
zpívali všichni autoritáři, než se dostali k moci. Prohlášení Dmitrije
Jaroše a dalších nacionalistů musíme posuzovat i v souvislosti s
prosazováním diskriminačního zákona zakazujícího ruštinu a další
„neukrajinské jazyky“.

Na západě a jihu země přitom žije většina ukrajinských Romů, Židé, Rusíni, Poláci, Moldavané a další.

Ruská propaganda

Je
ovšem třeba vidět, že Pravý sektor tvořil jen malou část ukrajinské
opozice. A že ruští mocní (i normální lidé ovlivnění masivní
propagandou) označují za fašisty či nacisty všechny lidi, kteří na
Majdanu protestovali proti tehdejšímu prezidentovi Janukovyčovi. Tedy i
zjevné demokraty či lidi, kteří chtějí žít s druhými v míru, bez ohledu
na jejich náboženství či etnicitu.

Vzdor proti Janukovyčovi byl
i vzdorem proti přílišnému vlivu Kremlu v zemi, který se měl
vystupňovat poté, kdy prezident odmítl podepsat asociační dohodu s
Evropskou unií a podepsal novou dohodu s Putinem. Byl také protestem
těch, kteří se cítí být Evropany a chtějí být součástí Evropské unie,
tedy společenství demokratických států. Tvrzení, že tito lidé jsou
extremisté, plně zapadá do nechutně vedené propagandy, kterou Kreml
rozpoutal ve snaze o znovuzískání vlivu, který dosud na Ukrajině měl.

A
připomeňme si, že to byl právě Kreml, který průběžně používal proti
demonstrantům, kteří protestovali proti Putinovu režimu v Moskvě a
dalších ruských městech, různé extremistické skupinky. Právě tak ve
svůj prospěch využil i vypjatý ruský nacionalismus současného krymského
vedení. Toho vedení, kterého se pro změnu velmi obávají krymští Tataři.

Kreml podporuje Kreml

Rusko
i Krym zároveň mají podporovatele v cizině, například maďarští
nacionalisté, kteří jsou velmi silní, podpořili připojení Krymu k Rusku.

V
barvách Kremlu bojují více méně otevřeně další extremisté.
Pozorovatelská mise na Krymu, jíž se zúčastnili i tři čeští politici,
nebyla placena z peněz žádného státu, ale převážně ze soukromých darů,
a to i z Ruska. V rozhovoru pro Právo to řekl belgický extremistický
politik Luc Michel, jehož Euroasijská organizace pro demokracii a volby
cestu organizovala.

Manuel Abramowicz, belgický odborník na
extremistickou scénu, řekl, že Michel na extremistické scéně působí od
mládí. S politickou kariérou začal ještě jako mladík na gymnáziu ve
městě Charleroi, kdy působil v ultrapravicové organizaci Front de la
Jeunesse. Poté se vydal cestou revolučního nacionalismu, konkrétně jeho
národně bolševické odnože, vysvětlil tento expert. „Jde o směs
nacionalismu, patriotismu a bolševismu ve smyslu politické strategie,“
uvedl.

Tyto myšlenky, které se staví proti imperialismu a
politice USA, naopak podporují Putinovu vizi eurasijské jednoty. V roce
1984 tak Michel založil svou vlastní národně bolševickou stranu Parti
Communautaire National-Européen.

Rozložení extremismu se nedá spočítat

Rozložení sil extremistů na Ukrajině či v Rusku se nedá „spočítat“. Na Ukrajině
mají momentálně přímý vliv na rozhodování, v Rusku prostřednictvím
vlády, která prosazuje „řízenou demokracii“ (tedy ve skutečnosti
autoritářský režim).

Extremisté a populisté všeho druhu ovšem
sílí v celé Evropě. A po volbách do parlamentu EU bezesporu ještě
posílí. Asi je načase, aby se demokratičtí politici začali učit, že
jakákoli podpora extremistů a jejich myšlenek, včetně podpory nepřímé,
je nebezpečná. V Rusku, na Ukrajině i kdekoli jinde.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon