romea - logo
19. srpna 2019 (pondělí)
svátek má Ludvík
Loading
rozšířené vyhledávaní

František Kostlán: Podpora extremismu je nebezpečná, v Rusku, na Ukrajině i kdekoli jinde

Praha, 15.4.2014 11:39, (ROMEA)
Radikální jednotky demonstrantů, které se podle červenočerných pásek pravděpodobně hlásí k Banderovcům nebo Pravému sektoru. (FOTO: Vít Hassan)
Radikální jednotky demonstrantů, které se podle červenočerných pásek pravděpodobně hlásí k Banderovcům nebo Pravému sektoru. (FOTO: Vít Hassan)

Extremismus nelze podceňovat v žádném případě, tím méně pak, když má možnost zasahovat do rozhodování v tom kterém státu, obzvláště pak, když jde o stát dosud demokratický. Rusko má do určité míry pravdu, když hovoří o fašistech či nacistech na straně ukrajinských vzbouřenců. Právě tak mají pravdu ti z Ukrajinců, kteří upozorňují na to, že extremisté jsou i na druhé straně, mimo jiní i proto, že Krymu vládnou místní ruští šovinisté.

Pravý sektor

Pravý sektor Majdanu netvořili žádní beránci - a menšiny žijící na Ukrajině mají oprávněnou obavu, že pokud by jeho představitelé získali v zemi větší moc, mělo by to negativní vliv na jejich život.

Pravý sektor tvořili extremisté z nacionalistických skupin s názvy jako Trojzubec Stepana Bandery, Ukrajinští nacionalisté, Patrioti Ukrajiny nebo Bílé kladivo, včetně fotbalových hooligans. Ultranacionalistická a xenofobní politická strana Svoboda se ztotožňuje s ideologií německého národního socialismu, hlásí se k odkazu fašistické Organizace ukrajinských nacionalistů a každý rok slaví založení ukrajinské divize Waffen SS.

„Na nezúčastněného pozorovatele působí tyto souvislosti jako rána na solar plexus, zvláště když vidí nenávistné fašistické rituály slibující smrt nepřátelům Ukrajiny (Rusové, Poláci, Romové, Židé, zkrátka všichni, kromě ,pravých Ukrajinců´), nebo nápisy SS, wolfsangelské runové znaky podobné svastikám a nacistické číselné šifry 14 (David Lane) a 88 (Heil Hitler) na helmách a štítech bojovníků za novou Ukrajinu. Nehledě o zmrtvýchvstání kultu Stepana Bandery, který se proslavil tím, že krátce po zahájení německého útoku na SSSR ve spolupráci s hitlerovskými vojsky brutálně vyháněl Poláky, Židy a Romy z dnešní západní Ukrajiny. Jeho národně-osvobozeneckému boji padlo za oběť 150 000 lidí,“ píše Ondřej Mrázek na serveru Romea.cz.

Jeden národ

Jeden z demonstrantů z Pravého sektoru odpověděl reportérovi BBC Gabrielovi Gatehousovi, že se mu líbí myšlenka jednotného národa. „Chci, aby existoval jeden národ, jeden lid, jedna země. Čistý národ. Ne jako za Hitlera. Ale, na náš způsob, tak trochu jako za něho. Ukrajina musí být jen pro Ukrajince. Jsem nacionalista, protože některé etnické skupiny ovládají ekonomiku i politiku. Hlavně Rusové, Židé a Poláci...“

Strana Svoboda má v tuto chvíli pod kontrolou ministerstvo obrany, uvidíme, jak tomu bude po volbách.

Šéf Pravého Sektoru a kandidát společenství Majdanu na prezidenta Dmitrij Jaroš, který dříve proslul svými antisemitskými výroky, se v březnu sešel s izraelským velvyslancem a ujistil ho, že jeho hnutí bude prosazovat tolerantní politiku v národnostních a náboženských otázkách, která povede k vytvoření rovných příležitostí pro všechny národnosti a projevy xenofobie bude potlačovat.

Podobnou písničku ovšem zpívali všichni autoritáři, než se dostali k moci. Prohlášení Dmitrije Jaroše a dalších nacionalistů musíme posuzovat i v souvislosti s prosazováním diskriminačního zákona zakazujícího ruštinu a další „neukrajinské jazyky“.

Na západě a jihu země přitom žije většina ukrajinských Romů, Židé, Rusíni, Poláci, Moldavané a další.

Ruská propaganda

Je ovšem třeba vidět, že Pravý sektor tvořil jen malou část ukrajinské opozice. A že ruští mocní (i normální lidé ovlivnění masivní propagandou) označují za fašisty či nacisty všechny lidi, kteří na Majdanu protestovali proti tehdejšímu prezidentovi Janukovyčovi. Tedy i zjevné demokraty či lidi, kteří chtějí žít s druhými v míru, bez ohledu na jejich náboženství či etnicitu.

Vzdor proti Janukovyčovi byl i vzdorem proti přílišnému vlivu Kremlu v zemi, který se měl vystupňovat poté, kdy prezident odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a podepsal novou dohodu s Putinem. Byl také protestem těch, kteří se cítí být Evropany a chtějí být součástí Evropské unie, tedy společenství demokratických států. Tvrzení, že tito lidé jsou extremisté, plně zapadá do nechutně vedené propagandy, kterou Kreml rozpoutal ve snaze o znovuzískání vlivu, který dosud na Ukrajině měl.

A připomeňme si, že to byl právě Kreml, který průběžně používal proti demonstrantům, kteří protestovali proti Putinovu režimu v Moskvě a dalších ruských městech, různé extremistické skupinky. Právě tak ve svůj prospěch využil i vypjatý ruský nacionalismus současného krymského vedení. Toho vedení, kterého se pro změnu velmi obávají krymští Tataři.

Kreml podporuje Kreml

Rusko i Krym zároveň mají podporovatele v cizině, například maďarští nacionalisté, kteří jsou velmi silní, podpořili připojení Krymu k Rusku.

V barvách Kremlu bojují více méně otevřeně další extremisté. Pozorovatelská mise na Krymu, jíž se zúčastnili i tři čeští politici, nebyla placena z peněz žádného státu, ale převážně ze soukromých darů, a to i z Ruska. V rozhovoru pro Právo to řekl belgický extremistický politik Luc Michel, jehož Euroasijská organizace pro demokracii a volby cestu organizovala.

Manuel Abramowicz, belgický odborník na extremistickou scénu, řekl, že Michel na extremistické scéně působí od mládí. S politickou kariérou začal ještě jako mladík na gymnáziu ve městě Charleroi, kdy působil v ultrapravicové organizaci Front de la Jeunesse. Poté se vydal cestou revolučního nacionalismu, konkrétně jeho národně bolševické odnože, vysvětlil tento expert. „Jde o směs nacionalismu, patriotismu a bolševismu ve smyslu politické strategie,“ uvedl.

Tyto myšlenky, které se staví proti imperialismu a politice USA, naopak podporují Putinovu vizi eurasijské jednoty. V roce 1984 tak Michel založil svou vlastní národně bolševickou stranu Parti Communautaire National-Européen.

Rozložení extremismu se nedá spočítat

Rozložení sil extremistů na Ukrajině či v Rusku se nedá „spočítat“. Na Ukrajině mají momentálně přímý vliv na rozhodování, v Rusku prostřednictvím vlády, která prosazuje „řízenou demokracii“ (tedy ve skutečnosti autoritářský režim).

Extremisté a populisté všeho druhu ovšem sílí v celé Evropě. A po volbách do parlamentu EU bezesporu ještě posílí. Asi je načase, aby se demokratičtí politici začali učit, že jakákoli podpora extremistů a jejich myšlenek, včetně podpory nepřímé, je nebezpečná. V Rusku, na Ukrajině i kdekoli jinde.
Přečteno: 924x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Ukrajina, Menšiny, Rusko, Extremismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo