Přelomem ve vývoji protiromských nálad bezesporu byly nepokoje ve Varnsdorfu.
Tehdy jsme poprvé nevěřícně sledovali, jak usedlí otcové od rodin táhnou na
ghetto a skandují: "Cikáni do plynu." A je neuvěřitelné, že se proti této esenci
nenávisti a lidového paušálního odsudku Romů neozval nejen nikdo z politiků, ale
mlčela i akademická obec.
Ten scénář se stává pomalu, ale jistě pravidlem: rvačka mezi Romy a jejich
sousedy, následuje manifestace neonacistů, která se přelévá do ulic a končí
potyčkou s policií, bránící pokusu o pogrom v romském ghettu. Zatímco ale ještě
v Janově obyvatelé "jen" potleskem vítali Dělnickou stranu, ve Varnsdorfu,
Duchcově a naposledy v Českých Budějovicích táhli k romským ubytovnám po boku
nácků i "spořádaní" občané. A právě to, že takzvaně obyčejným lidem přestává
vadit pochodovat po boku extremistů, je novým jevem protiromských výbuchů.
