romea - logo
13. srpna 2020 (čtvrtek)
svátek má Alena

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Karel Holomek: V Letech se proti prasečáku protestovalo oprávněně, hlas Paula Polanského nebyl slyšen

10.7.2017 11:55
Karel Holomek a Paul Polansky (FOTO: Lukáš Houdek a ROMEA TV)
Karel Holomek a Paul Polansky (FOTO: Lukáš Houdek a ROMEA TV)

Nelze zastírat, že Paul Polansky, Američan a známý bojovník za správné uznání památky obětí Romů v Letském táboře, zaslal dopis jednomu romskému českému účastníku evropského protestu proti existenci vepřové farmy v blízkosti bývalého tábora dne 24. června. Ten dopis je adresován Františku Lackovi, avšak z celého textu je zřejmé, že se jedná o otevřený dopis. Proto se tímto dopisem může zabývat i redakce Romano hangos, která ho má k dispozici. Každému může být na požádání zaslán.

Není to dopis ledasjaký, jinak by se jím redakce Romano hangos nezabývala.

Paul Polansky totiž vyzývá účastníky tohoto shromáždění, aby neprotestovali proti existenci prasečáku, protože ten v samé historii genocidy Romů v Letech u Písku nic nezavinil. Nezmiňuje jiná místa a genocidou tento tábor ani jiná místa nenazývá. Uniká mu evidentně fakt, že už umístěním v tomto táboře (i jinde) byli Romové odsouzeni ke smrti, byť následně až v Osvětimi.

Paul Polansky má pravdu v tom, že prasečák nic nezavinil, protože jeho existence se datuje až léty šedesátými, dávno po válce a postavili ho tam komunisté. Ačkoliv dehonestační role prasečáku v současnosti je mu známa, sám již 22 let usiluje o jeho odstranění, teď už je to vedlejší.

Pana Polanského by asi nepotěšilo, že se tímto stanoviskem postavil na stranu prezidenta Zemana, který jeho stávající existenci dokonce podporuje. Jenže – každý má své důvody: u Zemana zcela přízemní ekonomické, copak pieta za oběti a k tomu ještě romské stojí za to? Paul Polansky činí odpovědné za smrt Romů tady rodinu Schwarzenbergů, neboť na jejich panství tábor stál a v určité době se Romové, stejně tak jako Židé, podíleli na pracích v lese, kde došlo v roce 1939 ke kalamitě.

Polansky taktně zamlčel, snad to neví, že panství Schwarzenbergů bylo pod nucenou správou německé okupační moci a že na panství byl německý správce. V Letech byli zase výhradně čeští bachaři, kteří však v řízení organizaci prací pro německou moc zcela podrobeni jejich příkazům. To platilo pro ně stejně jako pro Schwarzenbergy. Na rozdíl od českých bachařů, kteří se chovali proti Romům násilně a zločinně, na panství se měli dobře a bylo s nimi zacházeno lidsky. Pod hrozbou zbraní asi těžko může někdo zvolit správnou cestu a svůj způsob řešení.

Za zločiny genocidy Romů a Židů nesou jednoznačnou odpovědnost nacisté.Vše ostatní je odvozeno od tohoto zločinného imperativu.

Proto nelze přijmout argumentaci Paula Polanského a dnešníma očima hodnotit historické události staré více než 70 let. Touto argumentací by musel Polansky odsoudit za zločiny smrti Romů nejen v Letech, ale leckde jinde i část tehdejší české společnosti a mnoha dalších lidí i institucí pod nucenou správou německé administrativy a Protektorátu a často i bez ní.

Za zločiny genocidy Romů a Židů nesou jednoznačnou odpovědnost nacisté.Vše ostatní je odvozeno od tohoto zločinného imperativu.

Jistě: I dnes po létech se mnozí lidé mohou cítit zahanbeni v tom lepším případě, že se nedokázali chovat statečně, byť pod hrozbou zbraní a smrti. Mnozí si to nepřipustí ani dnes, známe přece své pappenheimské!

Čeští bachaři v Letech i Hodoníně u Kunštátu jsou hanbou v historii české země za světové války. A přesto nikdo z nich nebyl ani odsouzen i když jejich vina je nepochybná.

Rodina Schwarzenberků na svých českých panstvích konala jen co musela. Prospěch z toho jistě neměla. Ostatně nacistům byl dobře známý postoj této rodiny, stejně jako mnohé z dalších šlechtických, které zachovávaly věrnost prezidentu Benešovi.

Buďme vůči Paulu Polanskému spravedliví: V době, kdy o Letech mluvil jen profesor Ctibor Nečas a nebyl slyšen, jako akademik, média poskytla publicitu Paulu Polanskému, v tom je jeho zásluha. Škoda jen, že jeho texty jsou nepřijatelné pro skutečné badatele – historiky. Je v nich mnoho výmyslů, polopravd a jen náznaků něčeho, co tak mohlo být, ale nebylo.

Snad se najde i vědec, který na základě prokazatelných faktů ověří, jak vše skutečně bylo. V zájmu obětí, v zájmu potrestání jejich katů i v zájmu těch, kteří jsou mnohdy nespravedlivě osočováni.

Není nám známo, zda František Lacko dopis přečetl a zda mu vůbec porozuměl, je psán anglicky. Je však známo, že shromáždění v Letech protestovalo oprávněně proti zneuctění piety na romské oběti v podobě prasečí farmy v Letech a že hlas Paula Polanského nebyl slyšen.

Dovětek: Pokud by slyšen byl, asi by z celé Evropy vyšlo jen pár statečných, protože ti skutečně stateční mají většinou po smrti. A ti dosud živí se řídí heslem: „Kdo jsi bez viny, hoď po mně kamenem“!

Přečteno: 2496x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Karel Holomek, Pietní akce, pietní akt, pietní místo



HLAVNÍ ZPRÁVY

Kurz pro pedagogy (FOTO: R-Mosty)

Organizace R-Mosty pořádá další běh kurzu Pedagog a sociokulturní specifika romských žáků. Hlaste se!

11.8.2020 18:01
Společnost R - Mosty pořádá 26. a 27. srpna na biofarmě Belina v Nežichově u Toužimi další běh kurzu Pedagog a sociokulturní specifika romských žáků. Kurz pomáhá efektivněji pracovat s dětmi z romských rodin a rozšiřuje účastníkům všeobecné povědomí o této naší největší a nejstarší národnostní menšině.
 celý článek

CD neonacistické skupiny Krátký proces

Slovenská a česká policie zatýkala při akci proti extremismu členy kapel. Policisté našli předměty s nacistickou tematikou

11.8.2020 17:07
Slovenská policie dnes zadržela při zátahu proti extremismu devět lidí. Jsou mezi nimi také členové hudebních skupin Krátký proces a Horkýže Slíže, informovala televize Markíza. Do akce vedené slovenskou policií se podle webu Česká justice zapojili i čeští kolegové, kteří provedli domovní prohlídku u českého hudebníka v Děčíně.
 celý článek

Olga Fečová, foto: Lukáš Houdek

videoVIDEO: Nejdříve jsem měla rodinu, děti, takže jsem se starala o ně, na mě přišla řada v 60letech, říká Olga Fečová navržená na státní vyznamenání

9.8.2020 15:43
Romská spisovatelka, pěstounka, pedagogická asistentka Olga Fečová byla navržena na státní vyznamenání. Navrhla ji Doc. PhDr. Zuzana Jurková, PhD., vedoucí Katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karovy.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo