romea - logo
22. ledna 2020 (středa)
svátek má Slavomír
Loading
rozšířené vyhledávaní

Klára Kalibová: Brno. Skutečný antifašistický úspěch? Ani náhodou. Přístup státu a policie k věci je více než problematický

2.5.2019 9:31
Neonacisté s pochodněmi 1. 5. 2019 v Brně (FOTO: Jiří Salik Sláma)
Neonacisté s pochodněmi 1. 5. 2019 v Brně (FOTO: Jiří Salik Sláma)

Ponechme nyní stranou, že se sešlo hodně lidí, kteří se proti NSF postavili, nelitovali volného dne a naplnili ulice Brna smysluplnou a v zásadě nenásilnou kontraakcí. Díky za to.

Podívejme se ovšem na ty, od kterých je třeba vyžadovat, aby ulice města a její obyvatele chránili jako první - stát a policii. Jejich přístup k věci je více než problematický.

"V prvé řadě, pochod se neměl konat vůbec. Za druhé měl být rozpuštěn mnohem dříve. Za třetí louče jsou zbraně."

V prvé řadě, pochod se neměl konat vůbec. Za druhé měl být rozpuštěn mnohem dříve. Za třetí louče jsou zbraně.

Zákon o právu shromažďovacím jednoznačně určuje, za jakých okolností je možné předem zakázat, případně následně rozpustit na místě veřejné shromáždění. Protože se do konfliktu dostává s Listinou zaručené politické právo veřejně se shromažďovat a vyjadřovat, jde to pouze ve velmi výjimečných případech. Konkrétně pokud by shromažďování směřovalo k účelu:

  • popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;
  • dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;
  • jinak porušovat ústavu a zákony.
  • Pokud je tento účel seznatelný předem je možné demonstraci zakázat, pokud je zřejmý na místě, je nutné ji rozpustit.

Národní sociální fronta zvala na demonstraci v Brně způsobem, který rozhodně mohl vést k závěru, že nepůjde o mírumilovný pochod za pracovní podmínky zotročovaných dělníků.

Předem bylo jasné, že odkazuje na tradici podobných pochodů v Brně (a Praze v sudých letech) (viz. pozvánky v tištěné i video podobě; slogany, barevnost; symboly - připomeňme podrobně například v judikátu NSS Dělnická strana II.), že hodlá použít louče a že směřuje minimálně k hrubé neslušnosti, spíše však k rozněcování nenávisti, a též k porušování zákona (vnášení loučí) a ústavy (porušování zásady rovnosti bez ohledu na barvu pleti, národnost, etnicitu, pohlaví, politické či jiné smýšlení atd.).

Již tedy v době před shromážděním bylo jasné, že demonstrace je protizákonná.

Z minulosti víme, že apriorní zákaz demonstrací je vždy problematický. Nikoli však pro to, že by jej nešlo realizovat, jako spíše pro to, že byl několikrát realizován špatně (například pod zástupným důvodem, že ve městě probíhá rekonstrukce ulice), municipalitám se to nepodařilo a následně ještě prohrály u soudu.

Místo, aby z toho bylo dovozeno, že je nutné zlepšovat právní argumentaci při aprioráním zákazu, došli k závěru opačnému, že sice raději rezignují na ochranu demokracie a demonstraci umožní. Současně ale rezignovali i na výkon dobré a hospodárné správy. Dobré v tom smyslu, že každý správní orgán má vždy vážit zájmy veškerých osob dotčených svou činností, tedy i těch, kterých se nenávistné pochody dotýkají, hospodárné v tom smyslu, že není nic nehospodárnějšího než asistence desítkám osob, které porušují zákon, všichni to víme a přesto jim vytvoříme koridor, aby svůj pomýlený výklad chodu světa mohli hlásat co možná nejveřejněji.

Nejpozději v okamžiku, kdy hlavní lídr skupiny, tedy ten jehož výroky lze přičítat celé demonstraci, začal předskandovávat "něco tady hnije, je to židokracie" a celý dav to po něm opakoval (tedy se s jeho sloganem ztotožnil), šlo shromáždění rozpustit.

Nejpozději v okamžiku, kdy hlavní lídr skupiny, tedy ten jehož výroky lze přičítat celé demonstraci, začal předskandovávat "něco tady hnije, je to židokracie" a celý dav to po něm opakoval (tedy se s jeho sloganem ztotožnil), šlo shromáždění rozpustit. Účel prokazatelně začal směřovat k rozněcování antisemitismu.

Ani tajemník Brna střed, ani velitel policejního opatření na toto žádným způsobem nereagovali. Nechali průvod dojít dál a nechali jej zapálit louče. Aby jim následně sdělili, že je mají uhasit a demonstraci rozpustit.

Zde je nutné podotknout, že pravomoc na demonstraci je dělená. Úřad zde sděluje co je nelegální a žádá policii o součinnost, pokud se účastníci neřídí jeho pokyny či jiným způsobem narušují veřejný pořádek. Vedle toho může policie zasahovat vůči jednotlivcům zcela individuálně, tedy může je například zadržovat na místě, pokud individuálně porušují zákon (výroky, symboly).

Zákon o právu shromažďovacím jasně říká, co nesmí účastníci demonstrace dělat:

"Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně, výbušniny nebo pyrotechnické výrobky. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím."

Bývalo dobrým zvykem před každou demonstrací udělat ve městě "filtr" a účastníky odzbrojit. Kam se tohle bezpečnostní opatření podělo, bůh suď. Jedno je ale zřejmé, louče lze použít jako zbraň a chování účastníků bylo, alespoň předem, možné mít za to, že i tak použity být mohou.

Během demonstrace bylo toto vše stále jasnější a jasnější. Demonstrující prošli městem za skandování "něco tady hnije, je to židokracije" a ... s tajemníkem Brna střed to ani nehnulo. Policie preventivně vyklízela ulice varováním, že bude ochotna použít zákonných prostředků, pokud by se snad neonacistům do cesty pokusil někdo postavit.

Brno bývalo vždy město, kde se lidé proti krajní pravici stavěli vehementně a s invencí. Bývalo také městem, ve kterém došlo k rozpuštění demonstrace Národního odporu v době, kdy byl na vrcholu. A toto rozpuštění vedlo k jeho postupnému pádu. Kam se poděla odvaha reprezentantů města proti zlu zasahovat právními prostředky se můžeme a máme ptát. Protože včera v Brně nedemonstrovali neonacisté v plné síle, ale až budou, bude už pozdě.

Zdá se totiž, že na všechny nástroje, které státní správa a policie k dispozici proti nenávisti má, je ochotna zapomenout argumentací po veřejném pořádku v ulicích.

Co je to ovšem za veřejný pořádek, pokud je veřejnost přesvědčována, že louče, antisemitismus a nenávist do druhého českého největšího města patří.

Klára Kalibová, právnička, ředitelka organizace In IUSTITIA
Přečteno: 1370x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Brno, Policie, Neonacismus, Extremismus, Rasismus, Demonstrace



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo