romea - logo
22. října 2020 (čtvrtek)
svátek má Sabina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Markus Pape: Pořád jen Duchcov, protože dříve pořád jen Vítkov

Praha, 13.3.2014 11:43, (ROMEA)
U Krajského soudu v Ústí nad Labem začalo 18. února 2014 hlavní líčení v případu loňského útoku v Duchcově na Teplicku. Obžaloba z něj viní pětici lidí (na snímku je část z nich v soudní síni), mezi nimi jednoho mladistvého. (FOTO: ČTK)
U Krajského soudu v Ústí nad Labem začalo 18. února 2014 hlavní líčení v případu loňského útoku v Duchcově na Teplicku. Obžaloba z něj viní pětici lidí (na snímku je část z nich v soudní síni), mezi nimi jednoho mladistvého. (FOTO: ČTK)

V České republice jsou ročně spáchány stovky závažných násilných trestních činů, včetně vražd. V posledních měsících se však žádný případ „netěšil“ takové sledovanosti médií jako noční konflikt několika opilých občanů v severočeském městečku Duchcov. Podle všech účastníků, včetně státního zastupitelství, přitom konflikt neskončil těžkou fyzickou újmou. Jak státní zástupkyně, tak i zmocněnec poškozených vycházejí z toho, že nastala těžká psychická újma u jedné poškozené, která ji delší dobu omezovala v běžném životě.

Čím to je, že média preferují takový případ před kauzami, kde došlo k brutální vraždě člověka anebo k těžkému ublížení na zdraví u více lidí? Důvody mohou být různé. Před lety média sledovala s podobnou intenzitou soud o žhářském útoku ve Vítkově, kdy televizní stanice dokonce vysílaly závěrečné řeči i vyhlášení prvoinstančního rozsudku naživo. Ačkoliv vzniklá zranění byla zcela nesrovnatelná, závažnější než u duchcovského případu, tehdy se zvedla vlna protestu proti médiím kvůli jejich údajnému jednostrannému postoji „proti bílým“. Některá média si své dávné „pochybení“ dnes chtějí odčinit tím, že se zakousnou do případů typu mačetového útoku z Nového Boru anebo „Duchcov“ jako zuřiví pitbulové.

Čím to je, že média preferují takový případ před kauzami, kde došlo k brutální vraždě člověka anebo k těžkému ublížení na zdraví u více lidí?

Hlad médií po exemplárním trestu

Další z důvodů muže být, že duchcovský případ vyvolal zatím nevídané protiromské protesty po celé republice poté, co se policejní videozáznam částí konfliktu protiprávní cestou dostal na veřejnost. Co je však tak závažné na jeho obsahu, aby najednou tisíce lidí šlo do ulic? Podle zmíněného záznamu „bílá“ žena byla nesmírně ponížena, když sama na nikoho fyzicky neútočila, ale přesto v době, když už ležela na zemi, byla zkopaná do různých částí těla, i do hlavy. A to snese málokdo, obzvlášť v době, kdy v zemi skoro nikdo nechce mít jako souseda člověka s etnickým pozadím stejným jako ho mají obžalovaní v této kauze.

Soudní řízení proti pěti obžalovaným z Duchcova je neveřejné. Jeden z obžalovaných je mladistvý a soud ho podle zákona musí chránit před médií. Většina těch celostátních přesto neopomněla po každém soudním stání zveřejnit alespoň jeden šťavnatý článek, který sice nemohl přímo komentovat dění v soudní síni, ale podával buď namátkový dojem někoho ze svědků, anebo repliku toho, co se už dříve psalo, vědělo či jen domnívalo.

Status quo před rozsudkem

Před vyhlášením rozsudku dne 19. března 2014 se pokusme tedy shrnout základní fakta. Proč se případ dostal před krajský soud? Podle obžaloby se jeden z obžalovaných jako mladistvý společně s dalším před známou noční hádkou pokusil napadnout člověka a ukrást mu motokolo. Při opakovaném činu se sazba činu u něho zvyšuje. U většiny účastníků konfliktu jde naopak o obvinění z méně závažného činu, který by probral okresní soud. Tedy kvůli jednomu z obžalovaných má veřejnost dojem, že se jedná o závažný zločin.

Ve své závěrečné řeči státní zástupkyně vylučuje u všech obžalovaných možnost prokázat jim rasový motiv, uznává ale výsledky znaleckých posudků, potvrzujících, že nastala těžká psychická újma u jedné z poškozených. Proto trvá na kvalifikaci činu podle § 145, 1 tr. z., tedy těžkém ublížení na zdraví - u některých obžalovaných ale žádá nejnižší možný trest odnětí svobody v délce tří let.

U zmíněného mladistvého obžalovaného státní zástupkyně přidává druhý odstavec zmíněného paragrafu, kde je sazba 5 až 12 let, a to právě proto, že podle ní tentýž čin spáchal opakovaně. Že pro něho žádá pět let vězení, se neznalému člověku může zdát buď jako málo, nebo jako příliš přísné. Ve skutečnosti je to však jen poloviční sazba toho, co by podle zákona mohl dostat jako dospělý. Státní zástupkyně tedy zde navrhuje, aby byl udělen trest poblíž horní sazby (12 let, v případě mladistvého 6 let).

Soud by však také mohl u některých obžalovaných čin překvalifikovat na § 146, tedy lehké ublížení, pokud se neprokáže, že měli úmysl těžce ublížit, jednali v těžké opilosti a v afektu. Pak by šlo o výrazně nižší sazbu, která by zajistila podmínečný trest těm, kteří do té doby byli zcela bezúhonní anebo jejichž předchozí odsouzení jsou již zahlazená.

Rvačka nebo útok

Abych nebyl pochopen špatně: i podle mne jednání obžalovaných je zavrženíhodné, trestné, těžko pochopitelné

Proč ale státní zastupitelství tak rozlišuje mezi obžalovanými, když se to všude podává jako společný útok? Někteří z dospělých obžalovaných nebyli u začátku konfliktu. V době, kdy na terase svého rodinného domu poklidně slavili narozeniny svého příbuzného, se najednou stali svědky rvačky mezi poškozeným a mladistvým, kterého znali a považovali za „svého“. V podnapilém stavu šli do rvačky, aniž by mohli objektivně posoudit příčinu konfliktu.

A jak ukazuje videozáznam, rvačky se i fyzickým násilím zúčastnil také manžel poškozené, který však není obžalovaný a figuruje též jako poškozený před soudem. Státní zástupkyně tedy odlišuje dvě fáze tohoto konfliktu - ten první mezi manželem a mladistvým zřejmě bere jako rvačku, která by vůbec nemusela vést k trestnému stihání, jelikož oba účastníci na sebe utočili rovnoměrně.

Druhá část konfliktu se ale už tyká jeho ženy, která se nejdřív a opakovaně snažila svého manžela odtahat či přesvědčit, aby se nepral, pak ale očividně vlastním zásahem do konfliktu vyvolala násilnou reakci i těch účastníků, kteří předtím též chtěli zabránit eskalaci rvačky. Její manžel ji přitom před napadením nebránil. Až když zasáhl otec jedné z obžalovaných - sám v pyžamu, protože v době vzniku konfliktu už ležel ve své posteli, celá rvačka okamžitě skončila - a to ještě předtím, než dorazila policejní hlídka.

Otázky vyžadující věcnou, citlivou a střízlivou odpověď

Celý případ tedy není tak jasný, jak se podle podání celostátních médií může zdát. Co je tedy nadále sporné a co může být předmětem případného odvolacího řízení?

  1. Teprve soud rozhodne, zda těžkou újmu považuje za prokázanou. Může zohlednit stanovisko obhajoby, která argumentuje tím, že psycholog v době zhotovení svého znaleckého posudku mohl vycházet jen z vyprávění poškozené, nikoliv z do té době získaných důkazů.
  2. Přispěl poškozený k eskalaci konfliktu tím, že opakovanou výzvu své ženy se neprat neposlechl? Došlo ze strany dospělých obžalovaných vůbec k útoku, anebo se jen zúčastnili rvačky, které se i poškozený prokazatelně aktivně zúčastnil?
  3. Musí být konflikt, kterého se účastní příslušníci jednoho etnika na jedné straně a dalšího etnika na druhé straně nutně být považován za rasistický? U takových případů soud obvykle bere v potaz minulost obžalovaných a slovní výroky zúčastněných. Soud zde však nemá zvukový záznam konfliktu, musí se spolehnout na případnou důvěryhodnost svědků, kde tvrzení stojí proti tvrzení.

Abych nebyl pochopen špatně: i podle mne jednání obžalovaných je zavrženíhodné, trestné, těžko pochopitelné, ale přece jen se pokusili o nápravu. Poškozeným se obžalovaní veřejně i osobně omluvili, někteří z nich jim i sami od sebe zaplatili určitou částku jako finanční odškodnění i jako gesto dobré vůle, v době povodně pomáhali při odstranění jejích následků, dodnes se nedopustili dalšího protiprávního jednání. Jenže bude to stačit, když společenská poptávka je jasná?

Proč to zde tak zdůrazňuji? Protože se klidně - anebo neklidně - může stát, že někteří z obžalovaných dostanou jen podmínečné tresty. A podle mne by ani takový rozsudek neměl (anebo lépe řečeno nemá) vyvolat další zcela zbytečnou vlnu násilných protiromských pochodů. Právo soudit a trestat má v právním státu jen soud, nikoliv zdivočelý dav v ulicích měst. A v žádném případě se nemají trestat lidé či dokonce děti, kteří s podobnými případy prokazatelně nemají zhola nic společného.

Přečteno: 3409x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Duchcov, Napadení, Násilí, Násilí z nenávisti, Rasismus, Extremismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nenávistná hesla Sdružení Mostečané Mostu, říjen 2018 (koláž: Romea.cz)

Ústecký soud vyzval k ukončení politické činnosti spolek Mostečané Most. Chtěli „zřídit vesnici pro lůzu“

22.10.2020 11:03
Krajský soud v Ústí nad Labem vydal rozhodnutí, jímž upozornil spolek Sdružení Mostečané Mostu, že vyvíjí protiprávně činnost politické strany. Pokud toho spolek do 1 roku nezanechá, soud ho rozpustí. 
 celý článek

Gyulla Banga

Hudebník Gyulla Banga: Také jsem psal, že COVID-19 je podvod. Potom, co jsem měl čtyřicítky horečky a nemohl vstát z postele, už mluvím jinak

21.10.2020 20:25
Pořád na Facebooku čtu, jak je onemocněníCOVID-19 podvod, jak ta nemoc je smyšlená, že je to jen horší verze chřipky, nic jiného. Bohužel, musím vás zklamat. Ten virus existuje a opravdu je mnohem zákeřnější než běžná chřipka.
 celý článek

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se 13. 10. 2020 setkala na půdě ministerstva s romskými ženami, které byly nezákonně sterilizované a dlouhodobě bojují za odškodnění. (FOTO: Veřejný ochránce práv)

Sterilizované ženy se setkaly s ministryní financí Alenou Schillerovou. Ta podpořila návrh na jejich odškodnění

21.10.2020 16:40
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se minulý týden setkala na půdě ministerstva s romskými ženami, které byly nezákonně sterilizované a dlouhodobě bojují za odškodnění. Tématem schůzky bylo především sdílení osobních příběhů jednotlivých žen v návaznosti na návrh zákona o odškodnění obětí nezákonných sterilizací, který v Poslanecké sněmovně čeká na své projednání téměř rok.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo