romea - logo
25. listopadu 2020 (středa)
svátek má Kateřina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Markus Pape: Švýcarský parlament schválil zákon o solidární pomoci obětem sterilizace

20.10.2016 17:16
Markus Pape. Foto: František Kostlán
Markus Pape. Foto: František Kostlán

Místo odškodnění „solidární příspěvek“

Celá desetiletí se švýcarské lidsko-právní organizace snaží prosadit, aby byly oběti protiprávných sterilizací státem odškodněny na základě zákona. Pak by si už nemusely brát často drahé advokáty, kteří by je zastupovali před soudem, a čekat na pravomocný rozsudek. Zdá se, že jejich letité snahy se konečně dočkaly úspěchu.

Koncem září Federální shromáždění Švýcarské konfederace nakonec schválilo zákon o finanční pomoci obětem různých forem státní diskriminace. Podle něho žadatel, který prokáže, že se stal obětí diskriminace na základě úředních rozhodnutí schválených do roku 1981, obdrží až 25 tisíc švýcarských franků (více než 600 tisíc korun). V zákoně se ovšem nevyskytuje slovo odškodnění, řeč je jen o „solidárním příspěvku“, což je z právního hlediska významný rozdíl. Zákon nabude platnosti na jaře, pokud nebude zrušen případně vyhlášeným referendem.

Nejen obětem sterilizace, ale i dalších různých forem diskriminace

Hlavním cílem zákona je „uznání a náprava křivd způsobených obětem sociálně-právních donucovacích opatření a nuceného umístění“ mimo vlastní rodinu. V jeho znění Švýcarsko výslovně uznává, že „obětem byla způsobena křivda, která měla následky na celý jejich život.“ V zákoně jsou nejdříve definovány různé formy diskriminace, za které vznikne nárok na finanční pomoc. Nucená sterilizace nebo vynucený potrat jsou jen jedny z nich. Finančně podpořit hodlá švýcarský stát například i lidi, kteří byli jako děti protiprávně odebráni svým rodičům a umístěni do dětských domovů či vydáni k adopci, nebo kterým bylo dítě odebráno.

Zákon se tyká i těch, kteří se v rámci úředních opatření stali obětmi fyzického nebo psychického násilí, sexuálního zneužívání, nucené škodlivé medikace nebo lékařských experimentů bez informovaného souhlasu, hospodářského vykořisťování nebo nucené práce bez přiměřené odměny. Solidární příspěvek mají obdržet dokonce i ti, kterým bylo prokazatelně „bráněno v jejich osobním vývoji“, nebo kteří byli „sociálně stigmatizováni“. Tohle jsou však velmi vágní pojmy, díky jejich nejednoznačnosti budou moci rozhodující úřady namítat, že něco takového se dá sotva jasně prokázat. Příjemci finanční pomoci mohou být i partneři dotčených, jejich děti, rodiče nebo další blízké osoby.

Bez dokumentů není šance uspět

Důkazní břemeno je podle schváleného znění zákona na žadateli. To znamená, že právě ten musí prokázat svůj status oběti. Proto zákon podrobně upravuje povinnou archivaci a poskytování dokumentů potřebných na prokázání případné diskriminace, aspekty nahlížení do příslušných spisů, poskytování poradenství a podporu dotčených i vědecké zpracování celé problematiky.

Zřízena mají být i regionální informační střediska, na které se budou moci obrátit zájemci o radu. Granty na pomoc žadatelům mají získat i neziskové organizace. Počítá se i s financováním osvětových mediálních projektů, které budou informovat případné žadatele o tom, jaké mají možnosti a jakým způsobem postupovat, aby získaly nabízenou finanční pomoc. Příslušný úřad bude povinen vyřizovat žádosti nejpozději do čtyř let ode dne podání žádosti. V případě zamítnutí žádosti bude moci žadatel podat odvolání.

Odškodnění českým obětem stále ve hvězdách

Nový švýcarský zákon, stejně jako podobné již dávno schválené zákony v jiných zemích, by se mohl stát vzorem pro už více než deset let chystaný český zákon o odškodnění osob, které byly sterilizovány pod tlakem nebo bez informovaného souhlasu. I v této zemi, od devadesátých let 20. století, žádají oběti takovýchto křivd spolu s lidsko-právními organizacemi vládu o schválení podobného zákona. Před rokem předložil vládě vlastní návrh Jiří Dienstbier, český ministr pro lidská práva, ve kterém se hovoří o odškodnění ve výši 300 tisíc korun. Vláda ho však obratem smetla ze stolu.

V Rakousku probíhá odškodnění obětí protiprávní sterilizace od roku 1995. Podle studie Evropského střediska pro práva Romů (ERRC) v Německu obdrželo na základě výnosu Spolkového ministerstva financí z roku 1980 jednorázovou částku více než 13 tisíc obětí sterilizace, kolem devíti tisíc osob pak dostalo měsíční příspěvek na důchod ve výši necelých 300 eur (podle údajů poskytnutých německým parlamentem na začátku roku 2012). Ve Švédsku, které provádělo protiprávní sterilizace až do roku 1976, bylo na základě zákona z roku 1999 poskytnuto odškodnění více než 1600 obětem, vždy ve výši 175 000 švédských korun.

V České republice – podobně jako v dalších postkomunistických zemích – prozatím chybí politická vůle k plošnému odškodnění obětí zákonnou cestou. Vlády těchto zemí si zřejmě chtějí počkat, až bude počet případně oprávněných osob tak malý, že celková částka vyplaceného odškodnění bude představovat zcela minimální zátěž pro státní rozpočet a žádný volič jim nebude moci vyčítat, že výrazně pomohly příslušníkům neoblíbených menšin.

Přečteno: 734x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Sterilizace, odškodnění



HLAVNÍ ZPRÁVY

Emil Ščuka a Jan Rusenko promluvili 25. listopadu 1989 ke statisícovému zástupu v Praze na Letné. Prostřednictvím televizních kamer také oslovili většinu domácností. Na letenské pláni současně romská skupina rozvinula romskou vlajku a mohutný dav skandoval „Ať žijí Romové“.  (FOTO: Archiv Romea.cz)

videoRomové a Sametová revoluce v roce 1989. 800 tisíc lidí na Letné skandovalo "Ať žijí Romové"

Praha, 17.11.2020 0:01, (ROMEA)
17. 11. 1989 začal v tehdejší Československé socialistické republice pád totalitního režimu Jakým způsobem se do tzv. Sametové revoluce zapojili Romové? Víte o tom, že 25. listopadu 1989 skandovalo 800 tisíc lidí na Letenské pláni „Ať žijí Romové“? Připomeňme si to článkem, který server Romea.cz poprvé publikoval v roce 2014.
 celý článek

Radek Laci (FOTO: Petr Zewlak Vrabec), (ZDROJ: Romano Voďi)

videoRadek Laci: Romské děti v dětských domovech vyrůstají jako Češi

13.11.2020 21:00
Nedostatek techniky pro on-line výuku, padající wifi připojení a taky chybějící personál. Epidemie koronaviru zasáhla výrazně taky do chodu dětských domovů v Česku. „Ve většině z nich chybí počítače, aby se tam děti mohly bez problémů zapojit do on-line výuky. Stát na tato zařízení zapomněl. Dětským domovům chybí informace od vlády, jak v současné situaci postupovat,“ upozorňuje v rozhovoru pro Romea TV Radek Laci, osobní trenér a taky spoluzakladatel organizace Vteřina poté, která pomáhá dětem z dětských domovů. 
 celý článek

Lajos ‘Paci‘ Balogh (FOTO: Facebook Roma Press Center)

Významný romský aktivista, hudebník a spoluzakladatel Dikh TV Lajos ‘Paci‘ Balogh podlehl nemoci COVID-19

13.11.2020 18:35
Na začátku listopadu podlehl nemoci COVID-19 Lajos ‘Paci‘ Balogh, politik, muzikant a aktivista, který se věnoval zlepšení situace Romů v Maďarsku. Nizozemská novinářka Roos van Hennekelder, která žije v Maďarsku v nekrologu připomíná, co vše Balogh udělal pro Romy v Maďarsku. Baloghovi bylo 28 let.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo