romea - logo
17. srpna 2019 (sobota)
svátek má Petra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Mediálně negramotní Češi. Diskutéři na sociálních sítích potvrzují, že problém existuje

2.2.2019 13:44
Ilustrační FOTO
Ilustrační FOTO

„Jen každý sedmý Čech nad 50 let pozná falešnou zprávu.“ Tak znělo jedno z nejdůležitějších sdělení sekundární analýzy z prosince 2018, která navazovala na výsledky plošného výzkumu agentury STEM/MARK a České televize z léta stejného roku. Data z analýzy jako první zveřejnil server HoupaciOsel.cz a z reakcí na ně můžeme vypozorovat i další problém týkající se všech věkových kategorií.

Průzkum, který zahrnoval téměř 1 600 osob, dospěl k závěru, že čtvrtina obyvatel České republiky je mediálně negramotná. Nejohroženější skupinou jsou lidé nad 50 let a senioři, z nichž šlo označit za mediálně negramotné dokonce třetinu. Největší mezery mají podle výzkumníka Jana Buriance ve znalosti vlastníků médií a také v identifikaci komunikačních záměrů.

Zveřejnění článku, který tato data interpretoval, pak odhalilo další problém, se kterým výzkum nepracoval, ale s nímž se novináři setkávají takřka denně. Tím jsou internetoví diskutéři působící zejména na sociálních sítích.

Sociální sítě jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Vytvořily prostor pro propagaci a šíření článků, zároveň dávají možnost uživatelům volně lajkovat, komentovat či sdílet příspěvky, které se na nich objeví. A zde nastává problém.

Komentování jako koníček

Krátce po publikaci zmíněného článku prezentujícího data průzkumu, jsme text nasdíleli také na sociální sítě a do facebookových skupin, které by výzkum mohl zajímat. Záhy pod ním začaly přibývat komentáře.

Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného. Komentáře jsou do značné míry podstatou sociálních sítí a projevení názoru či zpětnou vazbu lze vnímat jako zcela legitimní a mnohdy i prospěšné. Pak je tu ale i jiná skupina diskutérů – ta, která má názor bez ohledu na podstatu, téma i fakta a přichází s těžko pochopitelnými otázkami či tvrzeními.

„Proč neotestovali taky mladší generaci?“ ptá se jedna diskutérka, přičemž na ni okamžitě navazuje další: „Myslím, že máte pravdu. Jedná se o dost silné škatulkování, možná i ostrakizaci starších ročníků a to není dobře.“

Přitom hned samotný úvod textu a následující dva odstavce článku jasně vypovídají o tom, že testována byla nejprve celá dospělá populace a až následně, když se ukázalo, že nejohroženější skupinou jsou lidé nad 50 let, provedli výzkumníci užší, navazující sekundární analýzu.

„Plošný průzkum agentury STEM/MARK a České televize z léta 2018 ukázal, že v Česku na tom nejsme s mediální gramotností zrovna nejlépe. S výraznými nedostatky se setkáváme také u dospělé populace. Podle průzkumu jsou nejohroženější skupinou zejména lidé v důchodovém věku. Sekundární analýza agentury STEM/MARK z prosince 2018 se proto zaměřila na skupinu lidí nad 50 let,“ píše se – zdálo by se, že zcela a jasně a srozumitelné – v článku.

Tohle číst nebudu

Jinde v diskusi je možné najít tento komentář. „Pokud si děláte názor na základě článku v náhodym internetovym (sic!) časopise/blogu, patříte mezi ty, o kterých studie mluví,“ píše doslova další diskutér s tím, že přidává odkaz na údajně originální výzkum.

Když pomineme skutečnost, že se v připojeném odkazu o žádný originální výzkum nejednalo, diskutér se snažil zpochybnit veškerá publikovaná data jen na základě toho, že je přinesl jemu neznámý internetový časopis.

Z toho plyne, že článek vůbec nečetl, natož, aby se přes připojený odkaz proklikl na celé znění průzkumu zavedených výzkumných organizací a relevanci publikovaných informací si tím snadno ověřil.

Dozvěděl by se, kdo, kdy, jakou metodou a na jakém vzorku průzkum provedl. Mohl by zjistit, že se jedná o vzorek reprezentativní, při kterém je statistická odchylka nízká.

Zkrátka by věděl, že článek stojí na relevantních datech. Jenže se neobtěžoval, což mu však v zaujetí jasného a silného názoru nikterak nebránilo.

Rozmysli si, co komentovat

Lidé – nejen na sociálních sítích, ale také ve fórech pod samotnými články – mají potřebu se projevit. Napsat komentář, kterým vyjádří svůj názor na obsah článku, na novináře či na médium, které text přineslo. Dost často však komentují obsah, aniž si daný text skutečně přečetli.

Často jim k utvoření názoru stačí pouze titulek, v lepším případě perex, a už mají jasno, o co tady vlastně jde. Jak ale ukazuje i průzkum a analýza, jsou i tací, kteří si text přečtou poctivě celý, jenže plně nepochopí obsah jeho sdělení.

Konkrétní rozhněvaní diskutéři tím jen potvrzují, že problém mediální – ale možná i čtenářské a funkční – gramotnosti je reálný a má své dopady, třeba na volební chování. O důvod víc, proč by se tématem měli důkladně zabývat nejen novináři, ale i politici.

Teoreticky vzato by přitom stačilo jen málo, aby se sociální sítě, ale i fóra pod jednotlivými články, stala snesitelnějším místem. Naplnění jednoduché poučky, kterou opakuje při svých přednáškách třeba Alastair Reid ze serveru First draft news: „Pořádně si rozmysli, než něco začneš sdílet.“ Nabízí se ještě její drobné rozšíření na: „Pořádně si rozmysli, než něco začneš komentovat.“

Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
Tomáš Pika, HlídacíPes.org
Přečteno: 947x
 

Kam dál:

Štítky:  

Média, Sociální sítě, Komentář



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo