romea - logo
25. ledna 2021 (pondělí)
svátek má Miloš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Mediálně negramotní Češi. Diskutéři na sociálních sítích potvrzují, že problém existuje

2.2.2019 13:44
Ilustrační FOTO
Ilustrační FOTO

„Jen každý sedmý Čech nad 50 let pozná falešnou zprávu.“ Tak znělo jedno z nejdůležitějších sdělení sekundární analýzy z prosince 2018, která navazovala na výsledky plošného výzkumu agentury STEM/MARK a České televize z léta stejného roku. Data z analýzy jako první zveřejnil server HoupaciOsel.cz a z reakcí na ně můžeme vypozorovat i další problém týkající se všech věkových kategorií.

Průzkum, který zahrnoval téměř 1 600 osob, dospěl k závěru, že čtvrtina obyvatel České republiky je mediálně negramotná. Nejohroženější skupinou jsou lidé nad 50 let a senioři, z nichž šlo označit za mediálně negramotné dokonce třetinu. Největší mezery mají podle výzkumníka Jana Buriance ve znalosti vlastníků médií a také v identifikaci komunikačních záměrů.

Zveřejnění článku, který tato data interpretoval, pak odhalilo další problém, se kterým výzkum nepracoval, ale s nímž se novináři setkávají takřka denně. Tím jsou internetoví diskutéři působící zejména na sociálních sítích.

Sociální sítě jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Vytvořily prostor pro propagaci a šíření článků, zároveň dávají možnost uživatelům volně lajkovat, komentovat či sdílet příspěvky, které se na nich objeví. A zde nastává problém.

Komentování jako koníček

Krátce po publikaci zmíněného článku prezentujícího data průzkumu, jsme text nasdíleli také na sociální sítě a do facebookových skupin, které by výzkum mohl zajímat. Záhy pod ním začaly přibývat komentáře.

Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného. Komentáře jsou do značné míry podstatou sociálních sítí a projevení názoru či zpětnou vazbu lze vnímat jako zcela legitimní a mnohdy i prospěšné. Pak je tu ale i jiná skupina diskutérů – ta, která má názor bez ohledu na podstatu, téma i fakta a přichází s těžko pochopitelnými otázkami či tvrzeními.

„Proč neotestovali taky mladší generaci?“ ptá se jedna diskutérka, přičemž na ni okamžitě navazuje další: „Myslím, že máte pravdu. Jedná se o dost silné škatulkování, možná i ostrakizaci starších ročníků a to není dobře.“

Přitom hned samotný úvod textu a následující dva odstavce článku jasně vypovídají o tom, že testována byla nejprve celá dospělá populace a až následně, když se ukázalo, že nejohroženější skupinou jsou lidé nad 50 let, provedli výzkumníci užší, navazující sekundární analýzu.

„Plošný průzkum agentury STEM/MARK a České televize z léta 2018 ukázal, že v Česku na tom nejsme s mediální gramotností zrovna nejlépe. S výraznými nedostatky se setkáváme také u dospělé populace. Podle průzkumu jsou nejohroženější skupinou zejména lidé v důchodovém věku. Sekundární analýza agentury STEM/MARK z prosince 2018 se proto zaměřila na skupinu lidí nad 50 let,“ píše se – zdálo by se, že zcela a jasně a srozumitelné – v článku.

Tohle číst nebudu

Jinde v diskusi je možné najít tento komentář. „Pokud si děláte názor na základě článku v náhodym internetovym (sic!) časopise/blogu, patříte mezi ty, o kterých studie mluví,“ píše doslova další diskutér s tím, že přidává odkaz na údajně originální výzkum.

Když pomineme skutečnost, že se v připojeném odkazu o žádný originální výzkum nejednalo, diskutér se snažil zpochybnit veškerá publikovaná data jen na základě toho, že je přinesl jemu neznámý internetový časopis.

Z toho plyne, že článek vůbec nečetl, natož, aby se přes připojený odkaz proklikl na celé znění průzkumu zavedených výzkumných organizací a relevanci publikovaných informací si tím snadno ověřil.

Dozvěděl by se, kdo, kdy, jakou metodou a na jakém vzorku průzkum provedl. Mohl by zjistit, že se jedná o vzorek reprezentativní, při kterém je statistická odchylka nízká.

Zkrátka by věděl, že článek stojí na relevantních datech. Jenže se neobtěžoval, což mu však v zaujetí jasného a silného názoru nikterak nebránilo.

Rozmysli si, co komentovat

Lidé – nejen na sociálních sítích, ale také ve fórech pod samotnými články – mají potřebu se projevit. Napsat komentář, kterým vyjádří svůj názor na obsah článku, na novináře či na médium, které text přineslo. Dost často však komentují obsah, aniž si daný text skutečně přečetli.

Často jim k utvoření názoru stačí pouze titulek, v lepším případě perex, a už mají jasno, o co tady vlastně jde. Jak ale ukazuje i průzkum a analýza, jsou i tací, kteří si text přečtou poctivě celý, jenže plně nepochopí obsah jeho sdělení.

Konkrétní rozhněvaní diskutéři tím jen potvrzují, že problém mediální – ale možná i čtenářské a funkční – gramotnosti je reálný a má své dopady, třeba na volební chování. O důvod víc, proč by se tématem měli důkladně zabývat nejen novináři, ale i politici.

Teoreticky vzato by přitom stačilo jen málo, aby se sociální sítě, ale i fóra pod jednotlivými články, stala snesitelnějším místem. Naplnění jednoduché poučky, kterou opakuje při svých přednáškách třeba Alastair Reid ze serveru First draft news: „Pořádně si rozmysli, než něco začneš sdílet.“ Nabízí se ještě její drobné rozšíření na: „Pořádně si rozmysli, než něco začneš komentovat.“

Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
Tomáš Pika, HlídacíPes.org
Přečteno: 1015x
 

Kam dál:

Štítky:  

Média, Sociální sítě, Komentář



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vakcína proti onemocnění COVID-19 od firmy Pfizer-BioNTech (FOTO: Wikimedia Commons, U.S. Secretary of Defense)

videoRomové a očkování proti onemocnění COVID-19. Kdo si nechá dát vakcínu a kdo ne?

18.1.2021 22:10
Registrace na očkování proti onemocnění COVID-19 pro občany starší 80 let začalo v pátek 15. ledna a její začátek provázely potíže, protože systém nestíhal pod návalem zájemců o vakcínu. Podle údajů státního týmu tzv. Chytré karantény se k pondělní 13. hodině zatím zaregistrovala téměř polovina seniorů nad 80 let, kteří nežijí v domovech seniorů. Další skupiny se budou moci registrovat později. Bouřlivá diskuze o tom, zda se nechat očkovat nebo ne však nadále probíhá a je provázena celou řadou dezinformací. Server Romea.cz se snažil zjistit, jaký názor na očkování mají Romové. Proč právě v této chvíli někteří Romové podléhají dezinformacím na internetu?
 celý článek

Stanislav Křeček a Čeněk Růžička na jednom ze zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (Koláž: Romea.cz)

Občanští členové "romské rady": Křeček nezná své kompetence, k romské strategii se vyjadřuje nepravdivě, soustavně cíleně podkopává důstojnost Romů

18.1.2021 15:03
Několik občanských členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny dnes vydalo stanovisko, ve kterém kritizují současného Veřejného ochránce práv za jeho vyjádření ke Strategii romské integrace na roky 2021-2030. Členové rady uvádí, že Křeček nezná rozsah svých kompetencí, když tvrdí, že vytvoření zprávy reflektující nové poznatky ve vztahu k protiprávním sterilizacím nespadají do jeho kompetencí. Za nepřípustně předsudečné považují dále jeho výroky, že Strategie je nerealizovatelným dokumentem sestaveným bez znalosti věci.
 celý článek

Annamárie Horváthová (FOTO: Athletic Legion Club - Moldava nad Bodvou)

"Dívka v balerínkách", běžkyně Annamárie Horváthová, se připravuje na mistrovství Evropy

18.1.2021 10:41
Když před dvěma lety zvítězila v běžeckém závodě, obletěly internet fotografie ze stupňů vítězů. Vedle dívek na druhém a třetím místě v běžeckých botách je na nich tehdy třináctiletá Annamárie Horváthová jen na boso v balerínkách.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo