romea - logo
31. května 2020 (neděle)
svátek má Kamila
Loading
rozšířené vyhledávaní

Michal Kašpárek: „Nepřizpůsobiví dostanou byty zadarmo.“ Lež, která zabíjí

13.1.2017 15:05
Ilustrační foto (FOTO: bau)
Ilustrační foto (FOTO: bau)

Odpor ANO, lidovců i ODS k sociálnímu bydlení stojí na výmyslech a má hmatatelné důsledky: mrtvé v ulicích a rozdělené rodiny.

Mrazy klesající v noci k minus dvaceti jsou počasí jak malované pro pokračování koaliční roztržky nad chystaným zákonem o sociálním bydlení. Kdyby šlo všechno podle původního plánu, platil by už dva týdny. ANO a lidovci ale zablokovali návrh socialistů, který obcím ukládal vyhradit pro sociálně slabé část svého bytového fondu povinně. Dobrovolně sice radnice můžou zřizovat sociální bydlení odjakživa, jenže dvě procenta populace v bytové nouzi naznačují, že se radní a zastupitelé zatím dvakrát nepřetrhli.

Ministryně práce a sociálních věci Michaela Marksová před Vánoci přišla s kompromisem: účast obcí má být dobrovolná, ale aby k ní radnice měly aspoň nějakou motivaci, stát jim poskytne peníze a navíc podporu od nového úřadu. Koaliční partneři i sněmovní opozice proti zákonu bojují dál. Jejich zbraně? Dezinformace a pokrytectví.

There ain’t no such thing as byty zadarmo

V kampani proti sociálnímu bydlení se už pár měsíců objevuje lež o rozdávání bytů zadarmo nepřizpůsobivým. Šíří ji třeba první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Cudně při tom zamlčuje, že v Praze začala prosazovat „socialisticko-zelenou multikulturní doktrínu“ sociálního bydlení už rada jejího kolegy Pavla Béma. Zřejmě ho v Nepálu pokousal marxodlak.

Před pár dny se přidal místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek: „Odmítám, aby stát rozdával byty. Každý, kdo má zkušenosti s placením nájmu nebo hypotéky, ví, že bydlení je nákladná a zásluhová věc,“ napsal na Facebook. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek tohle stanovisko později před ombudsmankou Strany zelených obhajoval citátem z Druhého listu Tesalonickým.

Sociální byty se ovšem nemají rozdávat do vlastnictví, ale za přísných podmínek poskytovat k pronájmu. Ano, nájem by v nich byl nižší než běžný tržní a rozdíl by dopláceli daňoví poplatníci. Jako jeden z nich ale vítám jak to, že by se takhle dorovnával pouze rozdíl do běžného nájmu, tak skutečnost, že by peníze nejčastěji putovaly z jednoho veřejného rozpočtu do druhého. To by znamenalo jednak úsporu oproti současnému stavu, kdy stát posílá majitelům ubytoven nadstandardní doplatek za bydlení za podstandardní ubikace, jednak přivření tunelu z veřejných rozpočtů k dobyvatelům renty.

Když ochrana tradiční rodiny začíná a končí s Prague pride

Diskuze o sociálním bydlení nám nabízí nejenom možnost načapat při činu tvůrce a šiřitele hoaxů z řad minulých i současných vládních stran, ale taky připomenout si, že ANO a KDU-ČSL fungují jako náhodné generátory morální paniky bez soudržné ideologie:

Jako jedna z prvních se proti nové koncepci zákona postavila Babišova ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Česko se s ním prý vrátí „do podmínek reálného socialismu“. Ta samá Šlechtová, která ještě před půl rokem chtěla zestátnit celý Pražský hrad včetně majetku církve, teď vede antisocialistické tažení proti modelu, který po dekády funguje v západoevropských zemích.

Pro lidovce je zase „ochrana tradiční rodiny“ zajímavá jen potud, pokud s ní můžou šikanovat rodiny netradiční. Jedním z nejčastějších důvodů odebrání dětí od biologických rodičů je v Česku ztráta bydlení. Vůbec nejčastější je pak obecně chudoba, a to přesto, že se proti takové praxi už před šesti lety postavil Nejvyšší soud. Sociální byty by mohly udržet pohromadě desítky nebo stovky rodin, které se bez něj rozpadnou – ale lidovci nevidí, neslyší.

Strana, která má na štítě ochranu lidského života a důstojnosti, teď torpéduje zákon, který může snížit počty lidí umírajících každou zimu v ulicích: jen od minulého pátku do neděle jich bylo minimálně šest. Možná ne každý z nich se k sociálnímu bydlení dostal a byl schopný dostát podmínkám – ale každý dojel na dogma, že bydlení je zásluhová věc.

Co dělat? Teď v lednu dejte někomu na ulici peníze na noclehárnu nebo mu bookněte postel přes web Armády spásy. A v říjnu si vzpomeňte na skutečnou tvář Pavla Bělobrádka a Jana Bartoška. Lidovci se totiž před volbami pokusí utáhnout idealisty na pana Pitharta a konzervativce na imidž klidné síly, které záleží na rodinách. Kdepak: jejich politika dostane k pěstounům řádově víc „českých dětí“ než démon Barnevernet.

Článek byl napsán pro server finmag.penize.cz.

 

Michal Kašpárek
Přečteno: 6612x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

sociální bydlení, Komentář



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michal Gábor (FOTO: Archiv)

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

28.5.2020 16:20
„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat.
 celý článek

Marek Horváth, jeden z organizátorů benefičního koncertu na podporu stipendia Václava Havla. (FOTO: Anglické gymnázium v Praze, Ivan Bárta)

videoMarek Horváth v Desetiminutovce plus ROMEA TV: Vzdělání je pro mě zásadní věc

27.5.2020 12:42
Dalším hostem naší Desetiminutovky je Marek Horváth, absolvent Anglického gymnázia v Praze. Na soukromé škole mohl studovat také díky stipendiu Václava Havla. V současné době pracuje v Agentuře pro sociální začleňování, baví ho historie, poznávání nových kultur a náboženství. Proč se Marek rozhodl pro Anglické gymnázium? Jaké je studium na Prague Collage? Jakou podporu může gymnázium nabídnout a jak? Co Marka motivuje ke studiu? To vše v Desetiminutovce Richarda Samka na ROMEA TV.
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

O podobě památníku romského holokaustu v Letech je rozhodnuto. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů, veřejnosti ho představí 9. června

28.5.2020 9:27
O podobě památníku romského holokaustu v Letech u Písku je rozhodnuto. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představí vítězný návrh v úterý 9. června v Nosticově paláci v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo