Migrační krize 2015: 894.000 uprchlíků a nejednotný postoj zemí EU

Počátek krize:

Uprchlická krize je v centru pozornosti světové veřejnosti od letošního dubna, kdy Itálie požádala EU o svolání mimořádného summitu. Italská žádost byla reakcí na smrt asi 1200 lidí, kteří zahynuli u libyjského pobřeží při snaze dostat se do Evropy. Summit EU rozhodl, že unie ztrojnásobí prostředky pro operace agentury pro ostrahu hranic Frontex ve Středozemním moři.

Migrační trasy:

– Nejvíce využívaná je takzvaná balkánská trasa, která vede přes Turecko a řecké ostrovy, kam se uprchlíci dostávají na člunech, přes Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko. Cílovou zemí je hlavně Německo. Tato trasa vedla původně přes Maďarsko, které ale postavilo na svých hranicích se Srbskem a později s Chorvatskem plot. Po uzavření zelené hranice s Chorvatskem se uprchlíci přesunuli ke slovinské hranici a snaží se dostat přes Rakousko do Německa.

– Takzvaná středozemní trasa vede ze zemí jako je Libye, Tunisko nebo Maroko přes Středozemní moře hlavně do Itálie. Dalšími tranzitními zeměmi je Španělsko nebo Malta. Uprchlíci často vyplouvají na nekvalitních plavidlech a několik tisíc jich během cesty za lepším životem zahynulo.

Země původu uprchlíků:

Nejpočetnější skupinou na balkánské trase jsou Syřané, následují uprchlíci z Afghánistánu, Iráku a Pákistánu. Přes Středozemní moře putují do Evropy uprchlíci hlavně z Eritreje, Nigérie, Somálska a Súdánu.

V první polovině roku byli velkou skupinou mezi uprchlíky také obyvatelé balkánských zemí, hlavně z Kosova. Tato vlna ale opadla kvůli zpřísněným azylovým zákonům v Německu, které rozšířily počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu.

Postoje a reakce:

EU:

Červnový summit EU v Bruselu rozhodl, že uprchlíky (40.000 v Řecku a Itálii) nebude unie rozdělovat na základě kvót, ale na bázi dobrovolnosti. Uprchlíky se ale dlouho nedařilo rozdělit a v září ministři vnitra EU jasnou většinou hlasů schválili jednorázové krizové rozdělení 120.000 žadatelů o azyl z Itálie a z Řecka mezi ostatní země unie. Proti povinným kvótám se postavilo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, Finsko se zdrželo. Slovensko a Maďarsko podaly minulý týden u Soudního dvora EU žalobu proti povinným kvótám.

EU zareagovala na krizi také jednáním s Tureckem, na jehož území se nachází 2,2 milionu syrských uprchlíků a další lidé z jiných zemí v regionu, především z Iráku. Na společném summitu z konce listopadu se obě strany shodly, že EU poskytne Ankaře tři miliardy eur (asi 81 miliard Kč) na zlepšení situace tamních syrských uprchlíků.

Stavba plotů:

Zabránit přílivu uprchlíků stavbou plotu se jako první odhodlalo Maďarsko, které vybudovalo plot na své hranici se Srbskem a později s Chorvatskem. Krátký plot na hranici se Slovinskem začalo budovat také Rakousko, na části hranic s Řeckem postavila plot Makedonie a k podobnému kroku na hranici s Chorvatskem sáhlo i Slovinsko.

Kontroly hranic:

Řada zemí, včetně České republiky nebo Slovenska, začaly kvůli krizi s uprchlíky v různé formě obnovovat kontrolní režim na svých hranicích.

Německo:

Kancléřka Angela Merkelová je nejhlasitějším zastáncem pomoci uprchlíkům, za což ale sklízí kritiku i v Německu, kde na ni bylo podáno několik žalob za vlastizradu. Klíčovou událostí bylo kromě vstřícných výroků Merkelové oznámení z konce srpna, že německé úřady přestávají vůči běžencům ze Sýrie uplatňovat společnou evropskou azylovou politiku a nebudou je vracet do zemí, v nichž poprvé vstoupili na území EU. Místo toho začnou přímo rozhodovat o udělení azylu. Počátkem listopadu ale Německo oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU. Do Německa by podle vládních odhadů letos mohlo zamířit až 1,5 milionu uprchlíků, zdaleka nejvíc ze všech zemí Evropy.

Počty uprchlíků:

Podle zatím poslední statistiky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z 4. prosince dorazilo letos do Evropy 893.970 uprchlíků, z toho nejvíce do Řecka (asi 744.652) a Itálie (145.098). Při pokusu dostat se do Evropy podle IOM zahynulo nebo je pohřešováno 3601 lidí.

Nejpočetnější skupinou uprchlíků jsou Syřané (téměř 400.000), následují Afghánci (142.000) a Iráčané (asi 45.000).

ČR:

Česko společně se Slovenskem, Rumunskem a Maďarskem hlasovala proti povinným kvótám při rozdělování uprchlíků v rámci EU, žalobu ale na rozdíl od Slovenska a Maďarska nechystá. Vláda schválila, že do konce roku 2017 přijme 1500 migrantů. V České republice, která se nachází mimo hlavní migrační proud, bylo podle ministerstva vnitra od ledna do konce listopadu zjištěno 8149 nelegálních migrantů, z toho 1985 Syřanů, 973 Ukrajinců a 560 Afghánců. Ze Syřanů o azyl v Česku požádalo jen 122 lidí a v záchytných zařízeních zůstává zhruba 130 lidí. Česko také pomohlo Maďarsku a Slovinsku, kam vyslalo policisty a vojáky. Proti přílivu migrantů se ostře vyhrazuje prezident Miloš Zeman.