romea - logo
30. června 2022 (čtvrtek)
svátek má Šárka

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

iDnes.cz: Žhářka z filmu Requiem pro panenku je po smrti. Už jako muž skočila pod vlak

Brno, 5.11.2014 16:29, (ROMEA)
Pomníček obětem požáru v Měďenci.  Foto: Wikipedie
Pomníček obětem požáru v Měďenci. Foto: Wikipedie

René Lízna, kterého lidé znají spíše jako Evu Kováčovou, je po smrti. Žhář, který ještě jako dívka způsobil v roce 1984 požár sociálního ústavu v Měděnci v severních Čechách, při němž zahynulo 26 pacientek, utekl z brněnské léčebny a ukončil svůj život pod koly vlaku. Režisér Filip Renč o tom natočil film Requiem pro panenku, více kritiků však tvrdí, že v něm skutečnost dost pokroutil.

Těžký život Evy Kováčové, která se později nechala přeoperovat na muže a začala používat jméno René Lízna, skončil tragicky. Po třiceti letech od založení nejtragičtějšího požáru v poválečném Československu spáchal sebevraždu.

„Můžu potvrdit, že jsme řešili úmrtí šestačtyřicetiletého muže z letošního července. Řešíme to jako sebevraždu. Ztotožněn byl, ale ještě se budou dělat testy DNA,“ řekla brněnská policejní mluvčí Andrea Straková.

Šestnáctiletá romská dívka Eva Kováčová zapálila v roce 1984 ústav, ve kterém pobývala čtyři roky. Následovalo vězení, později další založení požáru a Psychiatrická nemocnice v Brně.

V pátek 25. července letošního roku odešel Lízna z léčebny na vycházku, ze které se nevrátil. Od té doby po něm pátrala policie.

Krátce po odchodu však pravděpodobně zemřel pod koly vlaku pár kilometrů od léčebny. „Nalezený muž zemřel 26. července na trati mezi Černovicemi a Židenicemi v Brně,“ doplnila Straková.

Od požáru v Měděnci uplynulo letos 1. listopadu třicet let. Kováčová tehdy v noci na 2. listopad zapálila skříň s oblečením, od které se oheň rychle rozšířil a dřevěná budova vzplála. V ústavu uhořelo šestadvacet chovanek.

„Nevěděl jsem, že to zajde takhle daleko. Chtěl jsem zachránit ty, kteří ještě měli naději žít,“ řekl René  v roce 2009. Uvědomoval si totiž, co způsobil. „Nemůžu se nikomu podívat pořádně do očí, mám na svědomí hodně lidí,“ dodal tehdy.

Eva pomáhala vynášet chovanky z plamenů, proto nikoho tehdy nenapadlo, že žhářem byla ona. K činu se přiznala po pár dnech a byla za něj odsouzena k pěti letům vězení, kde však fyzicky napadala dozorce a trest jí byl opakovaně prodlužován.

Pardubickou věznici opustila až po devíti letech, v roce 1993. Tehdy se jí ujal jezuitský páter František Lízna, u kterého žila půl roku. Trpěla záchvaty agrese a pokoušela se několikrát o sebevraždu. Díky páterovi začala její přeměna v muže Reného, z vděčnosti k dobrodinci si také vzala jeho příjmení.

René poté žil deset let s ženou, která nakonec neunesla náročný život s ním a vztah ukončila. Zhrzený muž následně zapálil byt a ohrozil tak další obyvatele domu. Měl jít opět do vězení, ale psychologové rozhodli o jeho duševní nemoci. Skončil v brněnské psychiatrické léčebně, kde žil až do letošního roku.

CELÝ ČLÁNEK SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

iDnes.cz
Přečteno: 1673x
 

Kam dál:

Štítky:  

Životní tragédie, Násilí, Vražda, Soud, Psychiatrie



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo