romea - logo
2. července 2020 (čtvrtek)
svátek má Patricie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Ondřej Mrázek: Podřezaný prodavač v Moskvě aneb pogromy v širším kontextu

Moskva, 17.10.2013 17:24, (ROMEA)
Tisíce Rusů v čele s neonacisty a fotbalovými hooligans se 13. 10. 2013 zapojily do etnických nepokojů na jižním předměstí Moskvy. Rasisté útočili na imigranty a na jejich obchody. (FOTO: ČTK)
Tisíce Rusů v čele s neonacisty a fotbalovými hooligans se 13. 10. 2013 zapojily do etnických nepokojů na jižním předměstí Moskvy. Rasisté útočili na imigranty a na jejich obchody. (FOTO: ČTK)

Na moskevské periferii Birjuljevo, neslavně proslulé nedělním pogromem proti provozovatelům a zaměstnancům místního Ovocného trhu, nalezli ve středu tělo jednoho z nich - občana Uzbekistánu a prodavače ve stánku s ovocem a zeleninou. Stal se obětí pogromů Rusů proti „neslovanským migrantům“ v Moskvě. Byl zavražděn několika ranami nožem. Tato zpráva agentury Interfax ovšem zapadla a nevzbudila v Rusku žádné emoce. K přepadením a rasistickým vraždám totiž dochází v Moskvě každou noc.

Lidé „z jihu“ žijí ve strachu

„Každá cesta do města je jako rozvědka do týlu nepřítele. Po setmění vyrážejí do ulic ozbrojené skupinky ruských nacistů „čistit město od černoty“. Když na ně narazíte, je s vámi amen,“ říká do telefonu můj třiadvacetiletý kamarád Mochamed, původem z Ingušska, student jedné z moskevských vysokých škol a muzikant, který hraje v punkové kapele. „Nejhorší je, že se kromě nácků musíme vyhýbat i policajtům. Jakmile uvidí, že jsi z jihu, klidně ti dají pár výchovných po hlavě obuškem. Vědí, že se jim nic nestane. Můžou tě klidně zabít,“ dodává.

Za napjaté situace vzájemné nevraživosti a podezíravosti, kdy jsou Moskvané „tmavé pleti“ automaticky podezírání z krádeží a nekalých úmyslů, napadáni a šikanováni, dochází i k mnohým případům msti a násilí z jejich strany. Každý z takových případů je následně rozpitváván médii, která přispívají k dalšímu zvyšování napětí a šíření nacionalistických nálad.

Současná vlna odporu proti migrantům je největším projevem rasové nenávisti od nepokojů na Manéžním náměstí v roce 2010, které vznikly po hromadné bitce moskevských fotbalových rowdies s migranty, při níž byl jeden z moskevských fanoušků zabit a desítky lidí na obou stranách raněno.

Záminka k pogromu

Napjatá situace mezi Moskvany a přistěhovalci z kavkazských či středoasijských republik, která trvá již několik let, se vyhrotila minulý čtvrtek poté, co byl nedaleko tržnice s ovocem a zeleninou zavražděn pětadvacetiletý ruský mladík Jegor Ščerbakov, který pozdě večer, poté, co strávil večer popíjením s přáteli, fanoušky jednoho z moskevských fotbalových klubů, doprovázel domů svou dívku. Jeho partnerku začal obtěžovat jeden z kolemjdoucích, Jegor se dívky zastal a byl napaden několika ranami nožem. Na místě zemřel. Útočníkem byl podle svědectví dívky „muž, který vypadal, že je z Kavkazu“.

Vražda se stala záminkou k zatím nejagresivnějšímu pogromu proti „neslovanským migrantům“, jaký Moskva zažila. Místní obyvatelé ve čtvrti Birlujevo vyšli v neděli, tři dni po vraždě, do ulic a v čele s tvrdým jádrem fotbalových chuligánů a organizovaných neonacistických skupin napadli místní tržnici, kterou vlastní a kde pracují občané kavkazských a středoasijských republik, kteří zásobují Moskvany jižním ovocem a zeleninou. Z davu se ozývaly výkřiky a skandování „zabijte černý a vyžeňte je z Moskvy“, „Rusko je síla“, My jsme tu doma“, „Podřezat je všechny“ a další výzvy k násilí. Policejní oddíly nezasahovaly a nechali násilnostem a rabování tržnice volný průběh asi čtyřicet minut. Potom začali útočníky a rabující zatýkat. O počtu obětí a zraněných na straně napadených přistěhovalců, nejsou kromě zmíněné vraždy prodavače žádné zprávy.

Policie dobře věděla

„Všechno je to jako v roce 2010 na Manéžním náměstí, stejná záminka a reakce ultrapravicových skupin, stejná nevysvětlitelná nečinnost a přihlížení násilí ze strany policie,“ říká moskevský výtvarník Denis Mustafin, který je kavkazského původu, ale žije od narození v Moskvě. „Nejhorší je role médií, která dokola opakují zažité stereotypy o „obětech“ z řad ruských nacionalistů a „vinících“ z řad migrantů, „ruské chlapce“ staví proti „přistěhovalcům z Kavkazu“.

„Totální nespokojenost s vládou a úřady, sociální krize a osobní komplexy se přelévají do agresivity proti všem odlišným, xenofóbie proti etnickým, názorovým a sexuálním menšinám, která je mezi lidmi populární a policie ji netrestá,“ dodává Denis. Rasismus a xenofóbie podle něj zapustily kořeny i mezi obyčejnými lidmi, na zdech jsou běžně hákové kříže a slovní výzvy k násilí proti gayům, nevěřícím a „kavkazcům“.

Na vysoký stupeň organizovanosti akce a propojení fašistických a fotbalových rváčů s policií upozornil politolog Dmitrij Oreškin, který v rozhovoru pro ruská média zdůraznil, že nazvat poslední vlnu pogromů živelnými protesty, jak to činí většina médií, může jen ten, kdo nechápe, co se děje, nebo se to záměrně snaží zamaskovat. „Jegor Ščerbakov byl zavražděn v noci ze středy na čtvrtek, pogrom se uskutečnil v neděli. Tři dny se na sociálních sítích celá akce organizovala, na to lze lehce najít důkazy, přičemž dobře vycvičeným a koordinovaným týmem lidí, kteří to dostali odněkud rozkazem,“ říká Oreškin. „Mám silné podezření, že policie se nijak nesnažila akci zamezit, ačkoli dobře věděla, co se chystá. Profesionální rváče a výtržníky dobře zná, schází se s nimi a není to poprvé, co je vládní orgány zneužívají pro své cíle jako provokátory nebo když je potřeba zbít nepohodlného kritika praktik moci.

Manipulace s fakty

Hněv lidí, kteří se dali strhnout nacionalistickými hesly a vyšli do ulic „bít a podřezávat Kavkazce, se zčásti zaměřil i na nečinnost moskevských úřadů, které podle nich nejsou schopny zabezpečit bezpečnost a pořádek v ulicích metropole. Tento předpokládaný tlak, se kterým úřady počítaly, se pak stal záminkou k masovým akcím proti migrantům v celé Moskvě. Zvýšil se počet policistů a vojáků v ulicích, kontrolujících každého, kdo nemá „slovanské rysy“, byly provedeny tisíce domovních prohlídek a zatčeny stovky lidí, kteří jsou provizorně drženi ve stanových táborech na okrajích Moskvy a čekají bez obhájce i sdělení obvinění na deportace.

Úřady argumentují statistikami, podle nichž mají přistěhovalci do Moskvy na svědomí velké procento násilné a kriminální činnosti. Mnohé z těchto údajů ovšem byly zfalšovány. Moskevský prokurátor Sergej Kuděnějev například den po vraždě Jegora Ščerbakova oznámil, že přistěhovalci a cizinci mají na svědomí 20 procent kriminální činnosti v Moskvě. Stejný prokurátor přitom před dvěma měsíci podepsal zprávu, podle niž mají cizinci a emigranti na svědomí 17 procent kriminality v Moskvě, jenomže čtvrtina jejich trestné činnosti spočívá ve falšování víz a povolení k pobytu. Celkem tak cizinci a migranti nevybočují z ruského průměru páchání trestných činů.

Moskva bez ovoce

Většina migrantů se v Moskvě zabývá dopravou a prodejem zeleniny. Z kavkazských a středoasijských republik do ruské metropole proudí asi 80 procent veškeré zeleniny pro Moskvany. Razie, které moskevská policie zahájila v tržnicích, a které zřejmě povedou k uzavření mnoha z nich, budou mít tedy značný vliv na růst cen ovoce a zeleniny v moskevských obchodech.

Právě závislost obyvatel Moskvy na dovozu ovoce a zeleniny z jihu Ruska, Kavkazu a střední Asie, je hlavním důvodem, proč místní úřady dosud držely nad tržnicemi ochrannou ruku i přesto, že se skutečně často stávaly centry organizovaného zločinu a jejich majitelé patří k tomu druhu podnikatelů, kteří se z principu pohybují na hraně zákona, včetně uplácení policistů a komunálních politiků.

Problém je tedy daleko složitější, než jak je v ruských – a zprostředkovaně i v českých – médiích prezentován a viníkem vzniklé krizové situace nejsou pouze přistěhovalci, ale i zkorumpovaní úředníci, politici a policisté, kteří jsou čistě ruského a slovanského původu.

Senzacechtivost, s jakou se chytila moskevských pogromů česká média, je varovná. Je totiž důkazem toho, že rasismus a xenofobie, zaměřené u nás převážně proti Romům, ale i Ukrajincům, Rumunům nebo paradoxně právě proti Rusům, jsou neméně nebezpečné než ty v Rusku a mají s ruskou situací mnohé společné rysy.

Pogromy v Moskvě nejsou šílenstvím z nějaké jiné dimenze, jak je to často prezentováno a vnímáno, ale naopak by pro nás měly být varováním, kam až může dojít xenofobie i u nás a jak lehce se nacionální nenávist a agresivita vymkne jakékoli kontrole.

Přečteno: 1667x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rusko, Násilí, Rasismus, Extremismus, Neonacismus, Xenofobie



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Kováčová v Desetiminutovce Plus Richarda Samka

videoDesetiminutovka Plus s Lucií Kováčovou: Kryštof Kolumbus v sukni, Romka která procestovala svět

22.6.2020 17:56
Lucie Kováčová začala snít o cestování, už když byla malá. Dle svých slov trávila v dětství většinu času v knihovnách s obrovskou touhou po znalostech o světě. Během prázdnin na rozdíl od ostatních dětí stihla přečíst i až 40 knih.
 celý článek

Další dezinformace na facebooku. Tuto výzvu, kterou si vymysleli krajně pravicoví vtipálci, bere hodně lidí vážně.

Češi poklekněte před Romy - tak zní další dezinformace na internetu. Hodně lidí ji bere vážně

22.6.2020 16:25
Česká krajní pravice v rámci své deziformační kampaně občas spáchá i nějaký ten pokus o žert. To se týká i rádoby parodické výzvy na facebooku, aby  Češi poklekli před Romy a políbili jim nohy. Není asi příliš divu, že poměrně dost jejích příznivců bere tenhle tento "vtip" vážně, odpovídá to mentální úrovni této části politického spektra. 
 celý článek

Stipendisté organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Nová výzva pro romské studenty středních a vysokých škol! ROMEA vyhlašuje stipendijní program pro rok 2020/21

19.6.2020 15:36
Romští studenti se mohou od pondělí 22. června do pátku 17. července hlásit o stipendium organizace ROMEA na školní, potažmo akademický, rok 2020/2021. Stipendijní program běží od roku 2016 a letos stipendiem podpoří 90 romských studentů středních, vyšších odborných a nově také vysokých škol. Do programu se mohou hlásit studenti prezenční i distanční formy studia a u vysokoškoláků v jakémkoli stupni bakalářského, magisterského i doktorského studia. Pro zájemce bude od pondělí na webových stránkách www.romskastipendia.cz otevřen elektronický formulář, prostřednictvím kterého budou moci studenti žádosti posílat.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo