romea - logo
16. prosince 2019 (pondělí)
svátek má Albína
Loading
rozšířené vyhledávaní

Ondřej Mrázek: Podřezaný prodavač v Moskvě aneb pogromy v širším kontextu

Moskva, 17.10.2013 17:24, (ROMEA)
Tisíce Rusů v čele s neonacisty a fotbalovými hooligans se 13. 10. 2013 zapojily do etnických nepokojů na jižním předměstí Moskvy. Rasisté útočili na imigranty a na jejich obchody. (FOTO: ČTK)
Tisíce Rusů v čele s neonacisty a fotbalovými hooligans se 13. 10. 2013 zapojily do etnických nepokojů na jižním předměstí Moskvy. Rasisté útočili na imigranty a na jejich obchody. (FOTO: ČTK)

Na moskevské periferii Birjuljevo, neslavně proslulé nedělním pogromem proti provozovatelům a zaměstnancům místního Ovocného trhu, nalezli ve středu tělo jednoho z nich - občana Uzbekistánu a prodavače ve stánku s ovocem a zeleninou. Stal se obětí pogromů Rusů proti „neslovanským migrantům“ v Moskvě. Byl zavražděn několika ranami nožem. Tato zpráva agentury Interfax ovšem zapadla a nevzbudila v Rusku žádné emoce. K přepadením a rasistickým vraždám totiž dochází v Moskvě každou noc.

Lidé „z jihu“ žijí ve strachu

„Každá cesta do města je jako rozvědka do týlu nepřítele. Po setmění vyrážejí do ulic ozbrojené skupinky ruských nacistů „čistit město od černoty“. Když na ně narazíte, je s vámi amen,“ říká do telefonu můj třiadvacetiletý kamarád Mochamed, původem z Ingušska, student jedné z moskevských vysokých škol a muzikant, který hraje v punkové kapele. „Nejhorší je, že se kromě nácků musíme vyhýbat i policajtům. Jakmile uvidí, že jsi z jihu, klidně ti dají pár výchovných po hlavě obuškem. Vědí, že se jim nic nestane. Můžou tě klidně zabít,“ dodává.

Za napjaté situace vzájemné nevraživosti a podezíravosti, kdy jsou Moskvané „tmavé pleti“ automaticky podezírání z krádeží a nekalých úmyslů, napadáni a šikanováni, dochází i k mnohým případům msti a násilí z jejich strany. Každý z takových případů je následně rozpitváván médii, která přispívají k dalšímu zvyšování napětí a šíření nacionalistických nálad.

Současná vlna odporu proti migrantům je největším projevem rasové nenávisti od nepokojů na Manéžním náměstí v roce 2010, které vznikly po hromadné bitce moskevských fotbalových rowdies s migranty, při níž byl jeden z moskevských fanoušků zabit a desítky lidí na obou stranách raněno.

Záminka k pogromu

Napjatá situace mezi Moskvany a přistěhovalci z kavkazských či středoasijských republik, která trvá již několik let, se vyhrotila minulý čtvrtek poté, co byl nedaleko tržnice s ovocem a zeleninou zavražděn pětadvacetiletý ruský mladík Jegor Ščerbakov, který pozdě večer, poté, co strávil večer popíjením s přáteli, fanoušky jednoho z moskevských fotbalových klubů, doprovázel domů svou dívku. Jeho partnerku začal obtěžovat jeden z kolemjdoucích, Jegor se dívky zastal a byl napaden několika ranami nožem. Na místě zemřel. Útočníkem byl podle svědectví dívky „muž, který vypadal, že je z Kavkazu“.

Vražda se stala záminkou k zatím nejagresivnějšímu pogromu proti „neslovanským migrantům“, jaký Moskva zažila. Místní obyvatelé ve čtvrti Birlujevo vyšli v neděli, tři dni po vraždě, do ulic a v čele s tvrdým jádrem fotbalových chuligánů a organizovaných neonacistických skupin napadli místní tržnici, kterou vlastní a kde pracují občané kavkazských a středoasijských republik, kteří zásobují Moskvany jižním ovocem a zeleninou. Z davu se ozývaly výkřiky a skandování „zabijte černý a vyžeňte je z Moskvy“, „Rusko je síla“, My jsme tu doma“, „Podřezat je všechny“ a další výzvy k násilí. Policejní oddíly nezasahovaly a nechali násilnostem a rabování tržnice volný průběh asi čtyřicet minut. Potom začali útočníky a rabující zatýkat. O počtu obětí a zraněných na straně napadených přistěhovalců, nejsou kromě zmíněné vraždy prodavače žádné zprávy.

Policie dobře věděla

„Všechno je to jako v roce 2010 na Manéžním náměstí, stejná záminka a reakce ultrapravicových skupin, stejná nevysvětlitelná nečinnost a přihlížení násilí ze strany policie,“ říká moskevský výtvarník Denis Mustafin, který je kavkazského původu, ale žije od narození v Moskvě. „Nejhorší je role médií, která dokola opakují zažité stereotypy o „obětech“ z řad ruských nacionalistů a „vinících“ z řad migrantů, „ruské chlapce“ staví proti „přistěhovalcům z Kavkazu“.

„Totální nespokojenost s vládou a úřady, sociální krize a osobní komplexy se přelévají do agresivity proti všem odlišným, xenofóbie proti etnickým, názorovým a sexuálním menšinám, která je mezi lidmi populární a policie ji netrestá,“ dodává Denis. Rasismus a xenofóbie podle něj zapustily kořeny i mezi obyčejnými lidmi, na zdech jsou běžně hákové kříže a slovní výzvy k násilí proti gayům, nevěřícím a „kavkazcům“.

Na vysoký stupeň organizovanosti akce a propojení fašistických a fotbalových rváčů s policií upozornil politolog Dmitrij Oreškin, který v rozhovoru pro ruská média zdůraznil, že nazvat poslední vlnu pogromů živelnými protesty, jak to činí většina médií, může jen ten, kdo nechápe, co se děje, nebo se to záměrně snaží zamaskovat. „Jegor Ščerbakov byl zavražděn v noci ze středy na čtvrtek, pogrom se uskutečnil v neděli. Tři dny se na sociálních sítích celá akce organizovala, na to lze lehce najít důkazy, přičemž dobře vycvičeným a koordinovaným týmem lidí, kteří to dostali odněkud rozkazem,“ říká Oreškin. „Mám silné podezření, že policie se nijak nesnažila akci zamezit, ačkoli dobře věděla, co se chystá. Profesionální rváče a výtržníky dobře zná, schází se s nimi a není to poprvé, co je vládní orgány zneužívají pro své cíle jako provokátory nebo když je potřeba zbít nepohodlného kritika praktik moci.

Manipulace s fakty

Hněv lidí, kteří se dali strhnout nacionalistickými hesly a vyšli do ulic „bít a podřezávat Kavkazce, se zčásti zaměřil i na nečinnost moskevských úřadů, které podle nich nejsou schopny zabezpečit bezpečnost a pořádek v ulicích metropole. Tento předpokládaný tlak, se kterým úřady počítaly, se pak stal záminkou k masovým akcím proti migrantům v celé Moskvě. Zvýšil se počet policistů a vojáků v ulicích, kontrolujících každého, kdo nemá „slovanské rysy“, byly provedeny tisíce domovních prohlídek a zatčeny stovky lidí, kteří jsou provizorně drženi ve stanových táborech na okrajích Moskvy a čekají bez obhájce i sdělení obvinění na deportace.

Úřady argumentují statistikami, podle nichž mají přistěhovalci do Moskvy na svědomí velké procento násilné a kriminální činnosti. Mnohé z těchto údajů ovšem byly zfalšovány. Moskevský prokurátor Sergej Kuděnějev například den po vraždě Jegora Ščerbakova oznámil, že přistěhovalci a cizinci mají na svědomí 20 procent kriminální činnosti v Moskvě. Stejný prokurátor přitom před dvěma měsíci podepsal zprávu, podle niž mají cizinci a emigranti na svědomí 17 procent kriminality v Moskvě, jenomže čtvrtina jejich trestné činnosti spočívá ve falšování víz a povolení k pobytu. Celkem tak cizinci a migranti nevybočují z ruského průměru páchání trestných činů.

Moskva bez ovoce

Většina migrantů se v Moskvě zabývá dopravou a prodejem zeleniny. Z kavkazských a středoasijských republik do ruské metropole proudí asi 80 procent veškeré zeleniny pro Moskvany. Razie, které moskevská policie zahájila v tržnicích, a které zřejmě povedou k uzavření mnoha z nich, budou mít tedy značný vliv na růst cen ovoce a zeleniny v moskevských obchodech.

Právě závislost obyvatel Moskvy na dovozu ovoce a zeleniny z jihu Ruska, Kavkazu a střední Asie, je hlavním důvodem, proč místní úřady dosud držely nad tržnicemi ochrannou ruku i přesto, že se skutečně často stávaly centry organizovaného zločinu a jejich majitelé patří k tomu druhu podnikatelů, kteří se z principu pohybují na hraně zákona, včetně uplácení policistů a komunálních politiků.

Problém je tedy daleko složitější, než jak je v ruských – a zprostředkovaně i v českých – médiích prezentován a viníkem vzniklé krizové situace nejsou pouze přistěhovalci, ale i zkorumpovaní úředníci, politici a policisté, kteří jsou čistě ruského a slovanského původu.

Senzacechtivost, s jakou se chytila moskevských pogromů česká média, je varovná. Je totiž důkazem toho, že rasismus a xenofobie, zaměřené u nás převážně proti Romům, ale i Ukrajincům, Rumunům nebo paradoxně právě proti Rusům, jsou neméně nebezpečné než ty v Rusku a mají s ruskou situací mnohé společné rysy.

Pogromy v Moskvě nejsou šílenstvím z nějaké jiné dimenze, jak je to často prezentováno a vnímáno, ale naopak by pro nás měly být varováním, kam až může dojít xenofobie i u nás a jak lehce se nacionální nenávist a agresivita vymkne jakékoli kontrole.

Přečteno: 1652x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rusko, Násilí, Rasismus, Extremismus, Neonacismus, Xenofobie



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo