romea - logo
21. dubna 2019 (neděle)
svátek má Alexandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Ošklivá pohádka o chudobě, ghettech, zbrojnoších a sociálním bydlení

4.4.2019 10:05
Chudinské ghetto (Ilustrační FOTO: Safranek-interia.eu, Wikimedia Commons)
Chudinské ghetto (Ilustrační FOTO: Safranek-interia.eu, Wikimedia Commons)

Tento text je zcela smyšlený a jakákoli podobnost se skutečnými místy, osobami a událostmi je zcela náhodná

V jedné daleké pohádkové zemi, leželo město. Město to bylo celkem veliké a dlouho bývalo bohaté. Ve městě bylo mnoho továren a v jeho okolí leželo mnoho dolů, kde pracovala většina obyvatel města za vysoké platy.

Jednoho dne však doly a továrny zavřely. Mnoho lidí ztratilo práci a ti, kteří nějakou měli, už neměli vysoké platy, jako mívali v dolech a továrnách. Město velmi zchudlo a na jeho okrajích začaly vyrůstat chudinská ghetta.

V našem pohádkovém městě žilo i hodně Romů a Romek, kteří dřív také pracovali v dolech a továrnách. Často dělali tu nejtěžší a nejhrubější práci. Po zavření dolů a továren začali ostatním obyvatelům města vadit. Práce nebyla pro nikoho, natož pro Romy. Obyvatelé města a realitní kanceláře přestali Romům pronajímat byty a ti neměli jinou možnost, než jít bydlet do chudinských ghett.

V největším chudinském ghettu v našem městě žila romská rodina, které se říkalo Pálaváci, protože do města před lety přišla z oblasti Pálavy. Pálaváci koupili v ghettu domy a začali je pronajímat jiným Romům. Protože Romové neměli možnost si pronajmout běžné byty mimo ghetto a Pálaváci byli skoro jediní, kteří byli ochotní ve městě Romům byty pronajmout, mohli si Pálaváci účtovat celkem vysoké nájmy i v případě, že byty, které Romům pronajímali nebyly v dobrém stavu. Neměli konkurenci, levnější byty, v lepší části města, nikdo Romům nepronajmul. Prostě se zachovali jako podnikatelé, tržně a chytili příležitost za pačesy.

A tak to šlo nějakou dobu.

Jednoho dne se ale v ghettu, kde žili i Pálaváci, objevil bohatý podnikatel Toníček, v kapsách mu cinkaly zlaťáky. Místo na bílém koni, přijel v luxusní limuzíně. A začal nakupovat. Vše co bylo na prodej, jako by chtěl koupit celé ghetto. Nakonec Toníčkovi své domy prodali i Pálaváci. Toníček se s nimi domluvil, že mu budou v jeho domech vybírat nájmy a starat se o opravy, za to jim slušně platil.

Jednoho dne však Toníček přišel za Pálaváky, kteří mu spravovali jeho domy a řekl jim, že chce své domy prázdné, aby Pálaváci domy vyprázdnili a všechny Romy a Romky z nich vystěhovali. Pálaváci byli v šoku nechápali to. Ptali se „ale Toníčku, proč je máme všechny vystěhovat, vždyť z těch domů a nájmů máš peníze ty i my“. A Toníček jim odpovídal, „Neptejte se, to vás nemusí zajímat, vystěhujte ty lidi, chci své domy prázdné!“.

Pálaváci odmítli. V domech bydleli kromě nejchudších domů i jejich příbuzní, a vůbec nechápali proč mají vystěhovat rodiny, které v domech bydlí roky, platí nájem a jsou zdrojem příjmů. S Toníčkem se nepohodli, rozvázali smlouvu na správcovství jeho domů a přestali s ním spolupracovat.

A podnikatel Toníček se začal chovat tvrdě. Najmul si zbrojnoše, skupinku přeborníků bojových sportů, které vyslal do svého největšího domu, aby sebrali tamním nájemníkům jejich nájemní smlouvy. Někteří nájemníci, totiž měli smlouvy na dobu neurčitou a nebylo by snadné je z domu bez náhrady vystěhovat. Romové Toníčkovi zbrojnoše nechtěli poslechnout a dát jim své smlouvy, ale zároveň se zbrojnošů báli, obzvláště potom, co je zbrojnoši postrašili střelnou zbraní.

Mudrcové a učenci ghetta si lámou hlavy tím, proč chce Toníček se svými zbrojnoši domy vyprázdnit a jejich nájemníky vystěhovat. Ptáčkové si cvrlikali, že poté co vyžene nájemníky, prázdné domy prodá vládcům města, kteří z nich vytvoří takzvané sociální bydlení. Prý jsou už domluveni.

Přečteno: 1172x
 

Kam dál:

Štítky:  

Sociálně vyloučené lokality, Sociální, sociální bydlení, Ghetta, Bydlení



HLAVNÍ ZPRÁVY

V noci z 18. na 19. dubna 2009 vhodili čtyři neonacisté Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zápalné láhve do rodinného domu ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela romská rodina. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi tehdy dvouletá Natálka, které utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Neonacisty soud odsoudil k dvacetiletým resp. dvacetidvouletým trestům odnětí svobody. (Koláž: Romea.cz)

Žhářský útok ve Vítkově, k němuž došlo před deseti lety, potrestaly soudy vysokými tresty

16.4.2019 11:03
Před deseti lety, v noci z 18. na 19. dubna 2009, zaútočila zápalnými láhvemi skupinka sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58 ve Vítkově na Opavsku obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka. Zranění utrpěla i její matka a otec.
 celý článek

Kumar Vishwanathan (FOTO: Daniela Kantorová)

Kumar Vishwanathan: Žhářský útok ve Vítkově odstartoval úpadek extremistů

16.4.2019 10:50

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

 celý článek

Jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: Úřad vlády ČR)

Občanští členové "romské rady" vyzvali v souvislosti s posledními incidenty mezi Romy a Čechy premiéra Babiše a ministra Hamáčka k jednání

16.4.2019 9:00
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vyzvali premiéra a ministra vnitra k jednání v návaznosti na násilné incidenty mezi Romy a Čechy v Lipníku nad Bečvou a Dvorcích na Bruntálsku.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo