romea - logo
26. května 2020 (úterý)
svátek má Filip
Loading
rozšířené vyhledávaní

Politická angažovanost Romů před revolucí: Svaz Cikánů-Romů nebyl začátkem, ale vyvrcholením

8.6.2018 22:14
Margita Lázoková 7. 6. 2018 během komponovaného večera v Muzeu romské kultury
Margita Lázoková 7. 6. 2018 během komponovaného večera v Muzeu romské kultury

V Muzeu romské kultury v Brně probíhá do 30. září 2018 (nejen) fotografická výstava významné romské osobnosti, amatérského fotografa, literáta a výtvarníka Andreje Pešty nazvaná: Andrej Pešta: Mire Sveti / Světy Andreje Pešty. Díky všestrannosti a činorodosti Andreje Pešty (1921 – 2009) může být i doprovodný program k výstavě velice pestrý a nabídl se i průsečík s letošní připomínkou  "osmičkových let" v československých dějinách, konkrétně s rokem 1968, kdy začal být zakládán Svaz Cikánů-Romů (SCR).

Pešta byl od roku 1970 členem Svazu Cikánů-Romů a pracoval mimo jiné v redakci svazového zpravodaje Románi ľil (Romský list). Společensko-politická angažovanost Andreje Pešty ovšem sahá mnohem hlouběji do minulosti. Už v závěru 50. a začátku 60. let byl dvakrát zvolen poslancem Mestského národného výboru ve Spišské Nové Vsi, kde se snažil o zlepšení společenského postavení místních Romů v rámci komise pro vzdělání a kulturu. Že nebyl zdaleka jediným Romem snažícím se veřejně vystupovat a angažovat ve prospěch Romů v Československu po II. sv. válce přiblížil komponovaný večer v Muzeu romské kultury 7. června na téma Romové a 1968.

Celospolečenským obrodným procesům v roce 1968 nezůstali stranou ani Romové a celá řada romských intelektuálů v čele s Ing. Miroslavem Holomkem, JUDr. Tomášem Holomkem, Zikmundem Vágaiem, Antonínem Danielem a mnoha dalšími začala iniciovat založení vlastní organizace a naplnění vlastních politických cílů. Jedním z prvních setkání, ke kterému jsou k dispozici detailnější záznamy, byl krajský aktiv 18. května 1968 v Brně, kde byl vznesen požadavek především na změnu politiky vůči Romům, aby nebyli nadále jen objektem státní politiky, ale měli možnost se i jako subjekt angažovat. V souladu s tím byl vysloven požadavek na založení vlastní organizace, což se podařilo a 30. srpna 1969 se v Brně konal ustanovující sjezd Svazu Cikánů-Romů. Zasedání se zúčastnili i představitelé slovenského Zväzu Cigánov – Romov, který byl souběžně založen v Bratislavě v čele s Antonem Facunou. Sjezdu se účastnilo na 200 delegátů, hostů z krajů a zástupci státních orgánů.  Členská základna v roce 1969 čítala 1420 jmen a počet členů se do roku 1973, kdy byla činnost svazu státními orgány ukončena, rozrostl na bezmála 8 a půl tisíce.

Činnosti Svazu, jeho založení a také likvidaci se věnovala v roce 2009 výstava Muzea romské kultury „Svaz Cikánů-Romů 1969 – 1973. Z historie první romské organizace v Československu“ a její kurátoři Milada Závodská a Petr Lhotka se jako hosté účastnili komponovaného večera a výstavu, její koncept a vystavené materiály připomněli. Výstavou však práce historiků muzea neskončila, naopak se s nashromážděnými dobovými dokumenty v muzeu dál pracuje a komponovaný večer nechal nahlédnout, jaké nové skutečnosti se díky nim lze dozvědět.

Petr Lhotka, který je i autorem publikace o Svazu Cikánů-Romů, zahájil večer krátkým historickým exkurzem o Svazu. Pozornost panelistů se pak obrátila na období mezi lety 1945 - 1968, protože - jak i moderátorka večera Alica Sigmund Heráková na úvod trefně poznamenala - romská politická reprezentace nespadla z nebe. Události roku 1968 lze nahlížet jako počátek existence SCR, ale také jako vrchol dlouhotrvajících snah angažovaných Romů o sebevědomé jednání se státními úřady o založení vlastní organizace.

Že založení Svazu navázalo na dlouhodobější spolupráci romských intelektuálů nastínili už na příkladu samotné rezoluce i historici Helena Sadílková a Dušan Slačka. Delegáti ji schválili hned na jarním aktivu SCR v roce 1968, přitom se jedná o velice propracovaný dokument, kterým se romské osobnosti přihlásily k obrodnému demokratizačnímu procesu, ve kterém vyslovily požadavek aktivně se podílet na společenském životě a otevřeně kritizovaly dosavadní státní politiky vůči Romům.

Helena Sadílková se pak ve svém příspěvku posunula v časové ose ještě o několik dekád zpět a na pozadí nově objevených archivních dokumentů ukázala, že Svaz byl vyústěním dlouhodobých kontinuálních snah celé řady romských osobností, které započaly už po válce. Jako nejstarší pokus o založení romské organizace na území Československa představila Sdruženie slovenských Cigánov, které si 1949 podalo neúspěšně žádost o registraci na Ministerstvu vnitra na Slovensku.

Dalším objevem je návrh slovenského romského partyzána a aktivisty Antona Facuny, který 1957 zaslal ÚV KSČ k registraci stanovy organizace Romano kulturno jekhetaňiben, na nichž mimo jiné spolupracoval s Jánem Cibuľou známém později především z mezinárodního romského hnutí. Ani tento svaz registraci nezískal, ale navázal na něj o 10 let později  již zmíněný a v 68. roce úspěšně registrovaný slovenský Zväz Cigánov – Romov.

Kontinuita je vidět nejen na Slovensku, ale i v Česku. Epicentrem aktivit SCR se stalo Brno a to, jak zmínili všichni panelisté, ne náhodou. Většina hlavních iniciátorů byla z rodin tzv. moravských Romů z nedalekých Oslavan, kteří od 50. let spolupracovali s místním národním výborem a delegace neformálně vedená Tomášem Holomkem byla pozvána i k jednání s Ministerstvem práce a sociální péče. Zrodil se zde nápad vzniku nejen cigánských rad při regionálních úřadech, ale krátce po schůzce formulují brněnští Romové v roce 1950 a 1951 požadavek na založení celonárodní organizace. I zde se nesetkávají s kladnou odezvou, ale minimálně zůstávají v komunikaci s regionálními výbory a získali zkušenosti, které při zakládání SCR zúročili. 

Na zakládání SCR se podílela celá řada romských osobností a to i z rodin Romů původně ze Slovenska. Vedle Zikmunda Vargaie např. Bartoloměj Daniel nebo Jonáš Lázok s dcerou Margitou Lázokovou, která se i osobně jako pamětnice komponovaného večera v MRK účastnila.

Diskuse byla doplněna projekcí dobových filmových materiálů, fotografiemi a ukázkami archivních dokumentů, které byly tak trochu ochutnávkou nově vycházející publikace "Aby bylo i s námi počítáno. Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu". Knihu trojice autorů Heleny Sadílkové, Dušana Slačky a Milady Závodské vydává v těchto dnech Muzeum romské kultury. Kromě tří statí autorů obsahuje publikace i 12 dobových dokumentů z českých i slovenských archivů, ke kterým autoři připojili podrobné komentáře a i medailonky k jednotlivým aktérům. Kniha tak mimo jiné veřejnosti přiblíží, kdo byli ti angažovaní Romové, kteří neváhali vstoupit do nekonečného sebevědomého jednání se státními úřady a vyšlapávali cestičku vzniku SCR, a zároveň tak publikace přispěje snad i k osvětě, kterou jako velmi potřebnou v době existence Svazu stejně tak jako dnes připomněla na závěr večera paní Lázoková.

Přečteno: 825x
 

Kam dál:

Štítky:  

Výstava, Muzeum, Muzeum romské kultury, Brno, Politika, Svaz Cikánů-Romů



HLAVNÍ ZPRÁVY

Starostka obce Veltěže Věra Posledníková a vyhořelý dům rodiny Přibylových (FOTO: ROMEA TV)

videoVIDEO: Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc romské rodině, které vyhořela v pátek část domu

19.5.2020 15:02
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun. Uvedla to v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková.
 celý článek

Jan Cina

Herec Jan Cina kvůli romskému příjmení narazil při hledání bydlení. „Byl to šok,” říká

19.5.2020 13:25
Jan Cina je dvaatřicetiletý populární český herec. Jeho otec je Rom, rodina z části pochází z východního Slovenska. Přestože on sám říká, že se svým romstvím nikdy neměl problém - zejména proto, že to na něm není na první pohled poznat - setkal se nedávno s tím, čemu v Česku čelí řada Romů. Při hledání bydlení se ho totiž realitní makléř na základě jeho příjmení zeptal, zda není Rom a dodal, že by s tím mohli mít majitelé problém.
 celý článek

Obyvatelé ubytovny v ulici Klíšská. (FOTO: ROMEA TV)

Romská rodina z ústecké ubytovny uspěla u Nejvyššího správního soudu, spor se po dvou letech vrací před krajský soud

19.5.2020 11:15
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, na který se v létě 2018 obrátila jedna z romských rodin vystěhovaných z ústecké ubytovny, která byla uzavřena po vyhlášení tzv. "bezdoplatkové zóny" na území města Ústí nad Labem. Žalobou namířenou proti městu rodina namítala, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich práv, a rovněž požádala soud o zrušení opatření, kterým byla "bezdoplatková zóna" vyhlášena. Krajský soud žalobu odmítl, Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že to bylo nezákonné.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo