romea - logo
23. dubna 2019 (úterý)
svátek má Vojtěch
Loading
rozšířené vyhledávaní

Politická angažovanost Romů před revolucí: Svaz Cikánů-Romů nebyl začátkem, ale vyvrcholením

8.6.2018 22:14
Margita Lázoková 7. 6. 2018 během komponovaného večera v Muzeu romské kultury
Margita Lázoková 7. 6. 2018 během komponovaného večera v Muzeu romské kultury

V Muzeu romské kultury v Brně probíhá do 30. září 2018 (nejen) fotografická výstava významné romské osobnosti, amatérského fotografa, literáta a výtvarníka Andreje Pešty nazvaná: Andrej Pešta: Mire Sveti / Světy Andreje Pešty. Díky všestrannosti a činorodosti Andreje Pešty (1921 – 2009) může být i doprovodný program k výstavě velice pestrý a nabídl se i průsečík s letošní připomínkou  "osmičkových let" v československých dějinách, konkrétně s rokem 1968, kdy začal být zakládán Svaz Cikánů-Romů (SCR).

Pešta byl od roku 1970 členem Svazu Cikánů-Romů a pracoval mimo jiné v redakci svazového zpravodaje Románi ľil (Romský list). Společensko-politická angažovanost Andreje Pešty ovšem sahá mnohem hlouběji do minulosti. Už v závěru 50. a začátku 60. let byl dvakrát zvolen poslancem Mestského národného výboru ve Spišské Nové Vsi, kde se snažil o zlepšení společenského postavení místních Romů v rámci komise pro vzdělání a kulturu. Že nebyl zdaleka jediným Romem snažícím se veřejně vystupovat a angažovat ve prospěch Romů v Československu po II. sv. válce přiblížil komponovaný večer v Muzeu romské kultury 7. června na téma Romové a 1968.

Celospolečenským obrodným procesům v roce 1968 nezůstali stranou ani Romové a celá řada romských intelektuálů v čele s Ing. Miroslavem Holomkem, JUDr. Tomášem Holomkem, Zikmundem Vágaiem, Antonínem Danielem a mnoha dalšími začala iniciovat založení vlastní organizace a naplnění vlastních politických cílů. Jedním z prvních setkání, ke kterému jsou k dispozici detailnější záznamy, byl krajský aktiv 18. května 1968 v Brně, kde byl vznesen požadavek především na změnu politiky vůči Romům, aby nebyli nadále jen objektem státní politiky, ale měli možnost se i jako subjekt angažovat. V souladu s tím byl vysloven požadavek na založení vlastní organizace, což se podařilo a 30. srpna 1969 se v Brně konal ustanovující sjezd Svazu Cikánů-Romů. Zasedání se zúčastnili i představitelé slovenského Zväzu Cigánov – Romov, který byl souběžně založen v Bratislavě v čele s Antonem Facunou. Sjezdu se účastnilo na 200 delegátů, hostů z krajů a zástupci státních orgánů.  Členská základna v roce 1969 čítala 1420 jmen a počet členů se do roku 1973, kdy byla činnost svazu státními orgány ukončena, rozrostl na bezmála 8 a půl tisíce.

Činnosti Svazu, jeho založení a také likvidaci se věnovala v roce 2009 výstava Muzea romské kultury „Svaz Cikánů-Romů 1969 – 1973. Z historie první romské organizace v Československu“ a její kurátoři Milada Závodská a Petr Lhotka se jako hosté účastnili komponovaného večera a výstavu, její koncept a vystavené materiály připomněli. Výstavou však práce historiků muzea neskončila, naopak se s nashromážděnými dobovými dokumenty v muzeu dál pracuje a komponovaný večer nechal nahlédnout, jaké nové skutečnosti se díky nim lze dozvědět.

Petr Lhotka, který je i autorem publikace o Svazu Cikánů-Romů, zahájil večer krátkým historickým exkurzem o Svazu. Pozornost panelistů se pak obrátila na období mezi lety 1945 - 1968, protože - jak i moderátorka večera Alica Sigmund Heráková na úvod trefně poznamenala - romská politická reprezentace nespadla z nebe. Události roku 1968 lze nahlížet jako počátek existence SCR, ale také jako vrchol dlouhotrvajících snah angažovaných Romů o sebevědomé jednání se státními úřady o založení vlastní organizace.

Že založení Svazu navázalo na dlouhodobější spolupráci romských intelektuálů nastínili už na příkladu samotné rezoluce i historici Helena Sadílková a Dušan Slačka. Delegáti ji schválili hned na jarním aktivu SCR v roce 1968, přitom se jedná o velice propracovaný dokument, kterým se romské osobnosti přihlásily k obrodnému demokratizačnímu procesu, ve kterém vyslovily požadavek aktivně se podílet na společenském životě a otevřeně kritizovaly dosavadní státní politiky vůči Romům.

Helena Sadílková se pak ve svém příspěvku posunula v časové ose ještě o několik dekád zpět a na pozadí nově objevených archivních dokumentů ukázala, že Svaz byl vyústěním dlouhodobých kontinuálních snah celé řady romských osobností, které započaly už po válce. Jako nejstarší pokus o založení romské organizace na území Československa představila Sdruženie slovenských Cigánov, které si 1949 podalo neúspěšně žádost o registraci na Ministerstvu vnitra na Slovensku.

Dalším objevem je návrh slovenského romského partyzána a aktivisty Antona Facuny, který 1957 zaslal ÚV KSČ k registraci stanovy organizace Romano kulturno jekhetaňiben, na nichž mimo jiné spolupracoval s Jánem Cibuľou známém později především z mezinárodního romského hnutí. Ani tento svaz registraci nezískal, ale navázal na něj o 10 let později  již zmíněný a v 68. roce úspěšně registrovaný slovenský Zväz Cigánov – Romov.

Kontinuita je vidět nejen na Slovensku, ale i v Česku. Epicentrem aktivit SCR se stalo Brno a to, jak zmínili všichni panelisté, ne náhodou. Většina hlavních iniciátorů byla z rodin tzv. moravských Romů z nedalekých Oslavan, kteří od 50. let spolupracovali s místním národním výborem a delegace neformálně vedená Tomášem Holomkem byla pozvána i k jednání s Ministerstvem práce a sociální péče. Zrodil se zde nápad vzniku nejen cigánských rad při regionálních úřadech, ale krátce po schůzce formulují brněnští Romové v roce 1950 a 1951 požadavek na založení celonárodní organizace. I zde se nesetkávají s kladnou odezvou, ale minimálně zůstávají v komunikaci s regionálními výbory a získali zkušenosti, které při zakládání SCR zúročili. 

Na zakládání SCR se podílela celá řada romských osobností a to i z rodin Romů původně ze Slovenska. Vedle Zikmunda Vargaie např. Bartoloměj Daniel nebo Jonáš Lázok s dcerou Margitou Lázokovou, která se i osobně jako pamětnice komponovaného večera v MRK účastnila.

Diskuse byla doplněna projekcí dobových filmových materiálů, fotografiemi a ukázkami archivních dokumentů, které byly tak trochu ochutnávkou nově vycházející publikace "Aby bylo i s námi počítáno. Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu". Knihu trojice autorů Heleny Sadílkové, Dušana Slačky a Milady Závodské vydává v těchto dnech Muzeum romské kultury. Kromě tří statí autorů obsahuje publikace i 12 dobových dokumentů z českých i slovenských archivů, ke kterým autoři připojili podrobné komentáře a i medailonky k jednotlivým aktérům. Kniha tak mimo jiné veřejnosti přiblíží, kdo byli ti angažovaní Romové, kteří neváhali vstoupit do nekonečného sebevědomého jednání se státními úřady a vyšlapávali cestičku vzniku SCR, a zároveň tak publikace přispěje snad i k osvětě, kterou jako velmi potřebnou v době existence Svazu stejně tak jako dnes připomněla na závěr večera paní Lázoková.

Přečteno: 755x
 

Kam dál:

Štítky:  

Výstava, Muzeum, Muzeum romské kultury, Brno, Politika, Svaz Cikánů-Romů



HLAVNÍ ZPRÁVY

V noci z 18. na 19. dubna 2009 vhodili čtyři neonacisté Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zápalné láhve do rodinného domu ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela romská rodina. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi tehdy dvouletá Natálka, které utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Neonacisty soud odsoudil k dvacetiletým resp. dvacetidvouletým trestům odnětí svobody. (Koláž: Romea.cz)

Žhářský útok ve Vítkově, k němuž došlo před deseti lety, potrestaly soudy vysokými tresty

16.4.2019 11:03
Před deseti lety, v noci z 18. na 19. dubna 2009, zaútočila zápalnými láhvemi skupinka sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58 ve Vítkově na Opavsku obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka. Zranění utrpěla i její matka a otec.
 celý článek

Kumar Vishwanathan (FOTO: Daniela Kantorová)

Kumar Vishwanathan: Žhářský útok ve Vítkově odstartoval úpadek extremistů

16.4.2019 10:50

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

 celý článek

Jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: Úřad vlády ČR)

Občanští členové "romské rady" vyzvali v souvislosti s posledními incidenty mezi Romy a Čechy premiéra Babiše a ministra Hamáčka k jednání

16.4.2019 9:00
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vyzvali premiéra a ministra vnitra k jednání v návaznosti na násilné incidenty mezi Romy a Čechy v Lipníku nad Bečvou a Dvorcích na Bruntálsku.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo