Ministryně Maláčová dnes navštívila poslance a poslankyně z Výboru pro
sociální politiku Poslanecké sněmovny, aby jim sdělila, že se Ministerstvo práce
a sociálních věcí rozhodlo zrušit od roku 2021 obě sociální dávky na bydlení,
tedy příspěvek i doplatek na bydlení. Bez varování (a bez věcného záměru zákona,
který měl být dán obvyklým partnerům k připomínkám) jsou již dokonce hotovy
paragrafy zcela nového zákona o dávce nazvané
přídavek na bydlení. Zákonodárci byli jistě překvapeni, když se až do
minulého týdne ministerstvo vyjadřovalo jen tak, že obě dávky se slučovat do
jedné nebudou.
Zbytečné kulaté stoly ke změně zákonů
Po marných diskuzích za kulatým stolem k revizím zákonů o státní sociální
podpoře a o pomoci v hmotné nouzi se tedy chystá něco, co dosud zůstávalo za
zdmi kabinetu paní ministryně skryto zejména těm, jichž se novinka dotkne.
Přídavek na bydlení se totiž nebude týkat osmi až deseti tisíc současných
domácností závislých na dávkách na bydlení, které na ni, a tedy na žádnou
podporu v bydlení, nedosáhnou. Nejméně šest tisíc domácností z toho nyní bydlí
na ubytovnách, kam již nemá jít ze státního ani koruna.
Lidé z ubytoven, zahradních chatek a dalších nebytových prostor se mají podle
návrhu přechodného ustanovení zákona nejpozději do roku 2023 sami přestěhovat do
kvalitního bytu. Podstatné je to „sami“. Přídavek na bydlení totiž nemá být
ničím víc než jen trochu obohaceným příspěvkem na bydlení, tedy čistě finanční
pomocí pro rodiny ve standardním bydlení. Žádnou pomoc, jak se do takového
bydlení dostat, připravený zákon nenabízí.
Nová dávka jen pro ty, co už bydlí, nebo si byt sami seženou
Přídavek na bydlení bude určen pro lidi, kteří:
- bydlí v bytech na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy, družstevního
nebo služebního vztahu, případně ve vlastních bytech, nebo - jsou klienty pobytových sociálních služeb (azylové domy apod.),
- prokáží, že už za své bydlení v posledních třech měsících zaplatili,
- bydlí v kvalitním bytě (lidé z nekvalitních bytů dávku nedostanou nebo o
ni přijdou), - mají v místě výplaty dávky trvalý pobyt (členům domácnosti bez trvalého
pobytu bude počítán jen jejich příjem, nikoli nárok na dávku, za „normu“
bude brána maximálně tříčlenná rodina), - v bytě skutečně bydlí (bude kontrolováno) plus budou fiktivně
připočítáni členové domácnosti bydlící jinde, k nimž má žadatel o dávku
vyživovací povinnost (např. studující děti, starší rodiče) - nevlastní ani částečně jiný byt (jakýkoli, kdekoli)
- pracují nebo se vzdělávají, pokud jsou zároveň uchazeči o zaměstnání
(jinak o nárok na dávku na bydlení přijdou)
Konec doplatku na bydlení, cenové stropy podle obcí
Doplatek na bydlení bude prakticky bez náhrady zrušen. Kromě zpravidla
nekvalitního ubytování, kam je nyní doplatek vyplácen, nebude ani v případě
kvalitního bydlení akceptována ubytovací smlouva. Domácnosti, kterým nyní
doplatek dorovnával nedostatečně pokryté náklady na bydlení příspěvkem, má být
odebrán v důsledku zrušení fikce příjmu alespoň ve výši životního minima a
podřazení přídavku na bydlení pod nové „stropy“ pro tuto dávky.
Stropem se nově stanou (dosud neúplné, a tedy nepoužitelné) hodnotové /
cenové mapy nájemného od Ministerstva pro místní rozvoj, které však budou
doplněny dalšími stropy samotných obcí. Zastupitelstvo obce například rozhodne,
že cenou obvyklou se pro účely výplaty přídavku na bydlení stane třeba v Kadani
nebo v Bohumíně X,- Kč, obecní úřad obce s rozšířenou působností o tom vydá
opatření obecné povahy (ano, stejné opatření, jehož protiústavnost už
konstatoval Krajský soud v Praze a které Ústavní soud
aktuálně posuzuje) a po uplynutí lhůty pro námitky začne zkrátka platit, že
dávka v Kadani nebo Bohumíně se řídí cenou, kterou si přejí místní politici.
Je Maláčová horší než Drábek?
Přestěhovat 8 až 10 tisíc domácností, které nyní „nebydlí správně“, za tři
roky do kvalitních bytů je nereálné. Obce a neziskovky by musely ubytovat
nejméně 6 tisíc domácností z ubytoven v bytech, které však k dispozici nemají a
nemají ani prostředky na potřebné sociální pracovníky (horko těžko bojují o
zachování těch, které využívají dosud). Zásadně zatížen zrušením doplatku na
bydlení bude přitom relativně malý počet obcí. Polovina ze zhruba 40 tisíc
příjemců doplatku na bydlení, žije ve 22 obcích. Čtvrtina příjemců žije dokonce
jen ve čtyřech městech (Ostrava, Praha, Brno, Karviná), která to rozhodně
nemohou zvládnout.
Je nad slunce jasné (znovu, po podobném
pokusu Jaroslavy Němcové z ANO na jaře 2018), že snížení nákladů na bydlení
chudých zavedením přísnějších standardů může přijít na řadu až poté, co budou
zákonem o (sociálním, dostupném …) bydlení nastaveny za prvé mechanismy pro
získávání bytů do systému bydlení kontrolovaného obcemi a státem a za druhé
finanční prostředky na nezbytnou sociální práci související se stabilizací rodin
při a po přestěhování. Kdo tohle nechápe nebo není ochoten přijmout, je horší
než zatím náš nejhorší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
