Projevů nenávisti vůči Židům loni mírně ubylo, šíří se internetem

Počet projevů nenávisti vůči Židům loni v České republice zůstal na podobně
vysoké úrovni jako v roce 2014. Federace židovských obcí v ČR (FŽO) jich
zaznamenala 221, tedy o 13 méně než předloni. Mnoho případů ale pravděpodobně
zůstává nenahlášených. Nenávist se nadále šíří zejména na internetu. Nebezpečný
je zvýšený počet vydaných publikací, příjmy z prodeje totiž mohou sloužit k
financování aktivit extremistických skupin. Vyplývá to z pravidelné výroční
zprávy, kterou dnes FŽO poskytla ČTK.

"Přesto, že židovská komunita v České republice nebyla v loňském roce, ani v
předchozích letech, cílem teroristických útoků, vnímáme v evropském a světovém
kontextu tuto hrozbu jako velmi vážnou a přizpůsobujeme tomu i svá bezpečnostní
opatření," uvedl k výsledkům tajemník FŽO Tomáš Kraus. Podle zprávy však Česko
patří i nadále k zemím, kde je antisemitismus přítomen jen marginálně.

Na vydávání knih s antisemitským obsahem se podle FŽO podílí hlavně
vydavatelství ABB spojované s předsedou krajně pravicové Národní demokracie
Adamem B. Bartošem a dále Guidemedia etc, které nabízí překlady nacistických
textů. Loni šlo podle židovských obcí o přetisky starších antisemitských knih i
o nové texty, které se svým obsahem zaměřují na konspirační teorie a popírání
holokaustu.

Novým jevem jsou podle židovských obcí konspirační teorie, které se objevují
v souvislosti s uprchlickou krizí. Hlavním motivem těchto teorií je zejména Židy
organizovaný příchod uprchlíků do Evropy a následné zničení Evropy, jejích
hodnot a jejího postupného ovládnutí. "Jakkoli zní tyto teorie jako
psychopatické výplody, nelze je podceňovat, protože svou rétorikou často
připomínají dobu tzv. druhé republiky," uvedl Kraus. Loni také obce zaznamenaly
pokusy o ekonomický a kulturní bojkot Izraele, což lze kvalifikovat jako novou
formu antisemitismu.

Charakter projevů nenávisti vůči Židům zůstal podobný jako v minulých letech,
šlo o dopisy, e-maily, verbální útoky, obtěžování u židovských objektů,
znesvěcování a vandalismus. Židovské obce loni nezaznamenaly žádný fyzický útok
na osobu, zatímco předloni byl jeden. Útoků na majetek bylo znovu pět, případů
vyhrožování ubylo na celkové tři, zatímco případů obtěžování přibylo na 31.

Nejběžnějším typem incidentu ale zůstaly projevy nenávisti na internetu. Z
celkových 221 projevů jich touto cestou bylo 182, tedy 82 procent. Šíření
příspěvků a článků se nadále odklání od tradičních webových stránek směrem k
sociálním sítím a blogům, což je účinnější a rychlejší. Na facebooku se
například objevila komunita s názvem "Židy v ČR nechceme", stránku Facebook po
nahlášení odstranil. "Je však vysoce pravděpodobné, že podobných skupin může být
na facebooku výrazně více," uvedla FŽO.

Údaje FŽO se mohou lišit od ostatních institucí, které jako projevy
antisemitismu považují pouze ty činy, které naplňují skutkovou podstatu
trestného činu. Podle zprávy ministerstva vnitra policie loni zaznamenala 47
trestných činů s antisemitským podtextem, tedy o dva více než v roce 2014. Ve
většině případů (34) šlo o projevy sympatií k hnutí směřujícímu k potlačování
práv a svobod člověka.

Antisemitské incidenty v ČR v posledních letech: