romea - logo
22. října 2018 (pondělí)
svátek má Sabina
Loading
rozšířené vyhledávaní

Renata Adamová, ANO, 9. místo, Chomutov: Velká část lidí, co pracují na černo, jsou zadluženi. V důchodu budou mít problém

4.10.2018 23:30
Renata Adamová, Chomutov
Renata Adamová, Chomutov

V pátek 5. a v sobotu 6. října, se otevřou dveře volebních místností a lidé budou moci volit své zástupce v komunálních volbách. Podle serveru Romea.cz kandiduje do místních zastupitelstev přibližně 250 až 300 Romů a Romek po celé ČR. Jako další kandidátku vám představujeme Renatu Adamovou, devítku na kandidátce hnutí ANO.

Které tři problémy ve vašem městě vnímáte jako nejpalčivější a jaká navrhujete řešení?

Jedním z nejpalčivějších problémů je nejen tady u nás Chomutově a Jirkově, ale v celé republice, bydlení. Kam složit hlavu je pro mnohé kamenem úrazu. Druhým problémem je nezaměstnanost, přestože je pracovních míst dostatek. A třetí problém je jednoznačně ve vysoké zadluženosti a ve vzdělávání. Obzvláště vzdělávání by mělo být u Romů prioritní, protože od toho se odráží ostatní problémy, jako je bydlení, nezaměstnanost apod. Ale bohužel chybí motivace, většina mladých Romů ze sociálně vyloučených lokalit končí po základní škole v evidenci na úřadě práce.

RENATA ADAMOVÁ

  • 43 let, vedoucí
  • 9. místo na kandidátce hnutí ANO v Chomutově

Čím si vysvětlujete, že právě tito mladí lidé nemají zájem o další studium?

Vzorem je rodina, bohužel. Žáci základních škol jsou demotivováni a není se čemu divit, když jsou rodiče na úřadu práce a pobírají roky sociální dávky, tak to jejich děti vidí, žijí v tom a ta situace je demotivuje k dalším výsledkům, jako je jít studovat nebo se nechat zaměstnat. A dalším důvodem je legislativa. Pokud člověk nepracuje, a ještě za to dostane dávku, tak pracovat nepůjde.

Samozřejmě to nejde zjednodušovat, vždy jsou tu několik skupiny lidí, jedna ta, co pracovat chce a z nějakého důvodu nemůže, protože mají handicap nebo jsou natolik zadlužení, že je to demotivuje nastoupit do zaměstnání, protože pokud to udělají, první dva měsíce mají skvělou výplatu, ale třetí měsíc už jim zaměstnavatel sníží plat o exekuční srážky.  A co si budeme povídat, srážky z platu jsou tak vysoké, že se některým lidem nevyplatí jít pracovat, pokud dluží, kam se podívají. Takový člověk si sice vydělá třeba dvacet tisíc, ale deset mu vezme exekutor, a to, co mu zbude, nestačí na pokrytí všech nákladů. Takový člověk se pak vrací zpátky na úřad práce.

No a potom je druhá skupina lidí, kteří opravdu nechtějí pracovat. A setkala jsem se s takovými lidmi i ve věku okolo 35 let, a to nejde jen o Romy. Ale i tady se to zase dělí na dvě půlky, jedna z nich pracovat nikdy nepůjde a jiná pracuje, ale na černo.  

Takže se dá se to zevšeobecnit, že kdo pracuje na černo, je s velkou pravděpodobností i zadlužený?

Velká část lidí, co pracují na černo, jsou skutečně i zadluženi.  Svůj problém s exekucemi řeší právě takovým způsobem, dokonce se dá říct, že stát jim v tom vlastně dává zelenou, protože nefunguje žádná důslednost kontrol.

Zákon je natolik děravý, že jsou různé kličky, kterými se dá cokoli obejít. Víme, že v současné době někteří pobírají dávky i plat na černo a neuvědomují si, že jednou přijde důchodový věk, nemoci, kdy opravdu už pracovat nebudou moct. A v okamžiku, kdy si budou chtít zažádat o penzi, tak nebudou splňovat podmínky pro vyplacení důchodu. Neuvědomují si, že za posledních deset let než si požádají, musí minimálně pět let platit sociální a zdravotní pojištění.

A narážím i na další problém, který evidujeme u seniorů, protože nárok na důchod jim sice je přiznán, ale s nulou. Takovým seniorům nezbývá než zůstat na dávkách a žít pod hranicí chudoby. My se samozřejmě snažíme dělat osvětu, ale bohužel pro mnoho Romů existuje pouze přítomnost a na budoucnost nehledí.

Má to vůbec nějaké řešení?

Přestože se můj názor mnohým lidem nelíbí, tak jsem i nadále přesvědčená, že pokud se nezmění legislativa, tak žádné řešení nikdy nepřijde.  Můžeme mít mnoho různých programů, vzdělávacích, pracovních, projekty na kterých spolupracujeme společně s úřadem práce – například projekt Restart, kde se pracuje na navrácení člověka do pracovního poměru, ale pokud dotyčný nebude chtít, nepřinutíte ho nikdy nic ve svém životě něco změnit. Integrace je oboustranný proces, nejde lidi do něčeho tlačit.

Dá se říct, že od roku 2000 nám přibylo romských středoškoláků, ale ubylo nám mladých lidí, kteří po základní škole míří na učební obor. Čím to podle vás může být?  

Tak například tím, že máme evropský projekt na podporu studentů, kteří vycházejí ze základní školy. Naším cílem je motivovat žáky k dalšímu studiu nebo je navrátit do vzdělávacího procesu, aby právě nekončili na úřadu práce. Za dobu trvání projektu máme skvělé ohlasy z Kadaně, kde se nám podařilo motivovat opravdu obrovské množství dětí, aby nastoupily do různých učebních oborů.

Kolegyně, které s těmito dětmi pracují, vykazují skvělé výsledky, protože značná část dětí jsou dnes už vyučena. V Chomutově a Jirkově máme bohužel horší výsledky. Nedaří se nám i přes veškeré naše snahy děti na školách udržet, po půl roce nebo roce se nám vrací zpět na úřad práce a to naši práci zhoršuje, protože znovu namotivovat takového člověka je stále těžší.

V Ústeckém kraji je jedno specifikum, které se týká zaměstnaných lidí. Evidují se případy, kdy jsou Romové i lidé z majority zaměstnáni pracovní agenturou, která jim část mzdy vyplácí oficiální cestou, většinou tedy minimální základní mzdu a zbytek jim dá na dohodu o provedení práce.  I tady se tedy jedná většinou o zaměstnance, kteří se potýkají s exekucemi. Dá se proti tomu nějak bránit?

Tak tohle nikam nevede. Ze zkušenosti vím, že inspekce toto řeší často, kontrolují právě tyto praktiky pracovních agentur. Netýká se to jen zaměstnaných, ale i lidí, kteří jsou evidováni na úřadech práce a vedle toho pracují na DPP ve fabrikách. Stát už systém DPP upravil a i zaměstnavatelé agentur přicházejí na to, že tudy cesta nepovede, takže se snaží přecházet na dohody o pracovní činnosti, které mohou být podepsané jen na omezenou částku. Ale i tady si je dobré uvědomit, že v okamžiku, kdy se na to přijde, budou nejvíce byti právě zaměstnanci, protože jim hrozí vyřazení z úřadu práce na půl roku a stopnutí všech dávek.

Proč by měli občané Chomutova volit právě Vás? Jaké oblasti se chcete věnovat?

Když jsem dostala nabídku kandidovat za hnutí ANO tak jsem ji velmi zvažovala. Jsem sice dva roky sympatizantem ANO, ale nejsem jejím členem. Kolikrát s některými názory nesouhlasím, ale přátelé a rodina mě přesvědčili, abych do toho šla po hlavě. Lidé mohou volit kohokoliv, ale měli by se dívat, zda dotyčný dokáže obhájit jejich zájmy, a ne jen slibovat.

Jako kandidátka mám už teď v programu několik vlastních bodů, které se týkají zlepšení bydlení, zdravotnictví a sociální problematiky. Lidé mě v Chomutově díky mé práci znají a vědí, že jsem schopná řešit věci na základě potřeby lidí, se kterými spolupracuji a pracuji, se kterými mluvím a kteří za mnou sami chodí. Jejich potřeby prezentuji už ve výboru národnostních menšin v Chomutově a budu je prezentovat i na radnici, kde budu za lidi z Chomutova, ne za sebe.

Pracujete v pomáhající profesi, které jsou náročné na psychiku. Jak čelíte syndromu vyhoření?

Pracuji s lidmi, kteří se nacházejí v tíživé situaci, práce jako taková je skutečně psychicky náročná a člověk si to samozřejmě tak trochu přenáší i na sebe. Empatickému člověku nemůže být osud lidí lhostejný. Ale vrací se mi to v dobrém, protože získávám energii od klientů, kterým se podaří postavit se na nohy. Jasně, že v mém oboru hrozí syndrom vyhoření, protože ne každému můžeme pomoci podle našich představ. Kulturní akce v našem městě jsou něco, co mě posouvá dál, baví mě podílet se na organizaci, vše si správně naplánovat, korigovat a pak se radovat, když se akce lidem líbí.

Zmiňujete bydlení, které je momentálně ožehavé téma. Jaké možnosti se právě v této oblasti nabízejí?

Mým pilířem je především bydlení, ať už je to sociální bydlení, nebo městské, všechno je v našem městě problém. Chomutov v současné době spravuje 1 600 bytů, což není mnoho. Chomutovská bytová (akciová společnost spravující městské byty) sice přerozděluje některé byty, ale musíte splnit hned několik podmínek, které by možná stály za to změnit. Pokud si například zažádáte o městský byt, ať už veřejnou nabídkou, nebo na svépomoc (byt si musí nájemník opravit do určité lhůty), musíte být zaměstnán, nesmíte mít žádný dluh vůči městu, žádnou pokutu, musíte mít bezdlužnost vůči družstvu a nesmí být půl roku v evidenci úřadu práce nebo na dávkách hmotné nouze.

Podmínky pro získání bydlení jsou velmi striktní. Ale tady nejde o Romy, třeba i svobodné matky jsou téměř bez výjimek na dávkách hmotné nouze, a tak tedy ztrácejí nárok na městský byt. Ani si to neuvědomujete, ale člověk se může kdykoliv dostat do situace, kdy dávky od státu bude potřebovat. Například pokud se rodiče rozvedou a otec přestane přispívat na nezaopatřené dítě, nebo dokonce bude muset odejít z bytu, ve kterém s manželem bydlela, tak taková matka nemá jinou možnost než pobírat dávky hmotné nouze a jít do azylového domu. A když budete chtít takovou maminku do roka navrátit do normálního bydlení, což je smysl azylových domů, tak ona podmínky pro získání bytu od města nesplní. A tady přesně víme, kde taková maminka skončí, pokud jí v azylovém domě neprodlouží smlouvu, jednoduše na ubytovně. 

Jak hodnotíte práci dosavadního vedení města?

Na rozdíl od jiných měst si myslím, že se městu za poslední roky podařilo udělat dost. Město získalo zpět do svého vlastnictví Kamencové jezero, které bylo dlouho ve vlastnictví soukromého podnikatele a vybíralo se tam přemrštěné vstupné. Město nakoupilo na trasu Jirkov – Chomutov nové trolejbusy na čipové karty, ty předchozí byly v šíleném stavu. Došlo k rozšíření parkovacích míst, kterých i tak, ale není dostatek. Proběhly audity ve státních institucích a na jejich základě došlo například k výměně ředitele Městské policie ČR.

Jak vidíte své šance ve volbách?

Svoje šance nedokážu posoudit. Spoustu Romů mě zastavuje i v Jirkově, přestože kandiduji za Chomutov a říkají mi, že konečně vědí koho volit. Ale jedna věc je někoho podpořit ústně a druhá, že skutečně k těm volbám půjdou. A protože rivalita je bohužel i mezi Romy, tak mě některé věci zamrzí, ale nikdy nesrazí. Do voleb jdu s tím, že to vyjít může a nemusí, důležitější je, že za mě mluví má práce, kterou dělám 14 let a určitým věcem za tu dobu rozumím.

Zmiňujete nízkou účast ve volbách, co vy osobně děláte pro to, aby se zvýšila volební účast Romů?

Jako strana máme každou středu volební mítinky, kde pořád opakuju, proč je důležité, aby lidé ke komunálním volbám šli, že tím vyjádří svůj názor a budou mít možnost něco změnit. Vysvětluji jim i rozdíl, jaká politika je směrem k vládě a jaká politika je tady v Chomutově. V žádném případě jim nevnucuji, aby volili přímo mě nebo ANO, ale snažím se jim vštípit to, že je lepší jít a dát hlas někomu kdo kandiduje, než nejít k volbám vůbec.

Jak vnímáte letošní kandidaturu Romů v komunálních volbách? Co je podle Vás efektivnější, aby Romové kandidovali za menší strany nebo jako třeba vy za jednu z největších politických stran?

Počet Romů, kteří se letos rozhodli kandidovat v letošních komunálních volbách, vnímám jako obrovský posun. Romové se konečně aktivizovali a je mezi námi spousty těch, kteří nás dokážou zastupovat ve veřejné sféře a zastávají místa na vysokých postech. Tady je vidět, že jsme se posunuli o krok dál a jsou mezi námi úspěšní a vzdělaní Romové. A pokud je romská strana složená z kvalitních odborníků a je za ní vidět kus práce, může nás dobře reprezentovat a hájit naše práva stejně tak, jako by to bylo u kandidátů velkých politických stran. Ale jestli taková strana v jejich městech nekandiduje, a Romové přesto chtějí do politiky na komunální úrovni vstoupit, je tady na místě kandidovat za velkou stranu, kterou lidé znají a která už v tom místě nějakou dobu působí.

Ústecký kraj nebývá v médiích reflektován příliš pozitivně a v nedávném porovnání kvality života ve všech regionech České republiky se umístil jako předposlední. Hlavní příčinou je podle tohoto průzkumu slabá ekonomika kraje. Jaké jsou v tomto směru vaše plány, ale i možnosti?

Nemyslím si, že by ekonomika našeho kraje byla tak slabá, jak se občas v médiích píše. Když se podívám kolik je tady průmyslovým zón, kolik je tady podniků a zprostředkovatelů zaměstnání, personálních agentur, tak mi nepřijde, že bychom po stránce ekonomické strádali. Navíc nezaměstnanost v našem kraji v poslední době poklesla, takže na tom nejsme rozhodně nejhůře oproti jiným regionům. Ale naším problémem jsou vyloučené lokality, kde sociálně slabí, a ráda bych zdůraznila, že se nejedná jen o Romy, nemají motivaci pracovat. A opět narážíme na legislativu, která by se měla změnit. Kdyby se zvýšila zaměstnanost ve vyloučených lokalitách, určitě by se změnila i nálada ve společnosti. Protože sociálně slabí rovná se Rom. Dávky rovná se Rom atd. Každého hned napadne, že se jedná o Romy, aniž by si cokoliv dopředu ověřili.

Přečteno: 2962x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Chomutov, ANO, Volby, Komunální, Komunální volby 2018



HLAVNÍ ZPRÁVY

Více než osm desítek romských studentů středních a vyšších odborných škol si v pátek 4. 11. 2017 v Praze převzalo stipendia, která jim udělila organizace ROMEA. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

videoZÁZNAM: Slavnostní předávání stipendií pro romské studenty SŠ a VOŠ

19.10.2018 0:37
Přímý přenos z Brožíkova sálu na Staroměstské radnici ze slavnostního setkání romských studentů středních a vyšších odborných škol, kteří se pro tento školní rok stali součástí Romského stipendijního programu. Ten realizuje organizace ROMEA již třetím rokem za podpory dánské nadace Velux, nadace Albatros a dalších podporovatelů. Přímý přenos ze slavnostní akce zajišťuje první romská internetová televize ROMEA TV.
 celý článek

Jedna ze dvou uzavíraných ubytoven v Ústí nad Labem. Ubytovna Modrá. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Výzkum Agentury: Více než 80% rodin z ubytoven se přestěhovalo do běžného bydlení díky mimořádné dávce

16.10.2018 15:58
Víc než čtyři pětiny domácností z ubytoven, které se díky mimořádné dávce na kauci a vybavení mohly přestěhovat do běžného bytu, si bydlení po roce udržely.
 celý článek

Tomio Okamura a koncentrační tábor v Letech u Písku (Koláž: Romea.cz)

Okamura a Rozner se dle policie nedopustili trestného činu, Lety jsou dál "neexistující pseudokoncentrák bez plotu"

16.10.2018 11:39
Výroky předsedy SPD Tomia Okamury a jeho stranického kolegy poslance Miloslava Roznera o romském táboře v Letech u Písku nejsou trestným činem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo