romea - logo
21. září 2021 (úterý)
svátek má Matouš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Roma Civil Monitor: Romové jsou v důsledku nedostatečného pokroku v oblasti sociální inkluze ohroženi současnou pandemií a hrozící ekonomickou krizí více než jiné skupiny

13.5.2020 11:51
Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia commons)
Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia commons)

Přetrvávající diskriminace v oblasti vzdělávání a na trhu práce, ztížený přístup ke zdravotní péči a residenční segregace jsou faktory, jejichž kombinace činí Romy obzvláště zranitelnou skupinou vůči nákaze a hrozící ekonomické krizi. Současná pandemie ukázala rizika a důsledky rezidenční segregace nejen pro segregovanou skupinu, ale celou společnost.

Nejnovější zpráva Roma Civil Monitor (RCM) uvedla, že nejvíce ohrožený segment romské populace v Evropě jsou státní příslušníci třetí země a ti, kteří užívají práva na volný pohyb v Evropské Unii. Zpráva RCM  sumarizuje zjištění týkající se čtyř oblastí romské inkluze z 27 národních zpráv; na jejich tvorbě se podílelo více než 90 nevládních organizací a jednotliví experti, kteří jsou členy platformy RCM, projekt řízený Střediskem politických studií na Středoevropské univerzitě (Center for Policy Studies at CEU) a financovaný Evropskou komisí. 

Vzdělávání

Klíčové zjištění zprávy v této oblasti je, že zlepšení v oblasti přístupu ke vzdělání nevedlo k platové rovnosti. Navzdory zvýšení přístupu k předškolnímu a základnímu vzdělání a nárůstu participace Romů ve vyšším vzdělávání, kvalita dostupného vzdělání představuje přetrvávající problém.

Jednotlivé národní Strategie romské inkluze členských států Unie se liší v závislosti na politické vůli a ekonomické investici. Dle hodnocení RCM však jejich společným problémem je podfinancovaní vzdělávání.

Ačkoliv některé země přistoupili k legislativním krokům, pokulhávají v oblasti implementace navržených opatření. Političtí činitelé neberou v potaz faktor diskriminace.

Neuvědomují si jak významně segregace a exkluze ovlivňují aspirace a možnosti studentů. Zejména chybí uznání zodpovědnosti vzdělávacího systému za rozvoj motivace studentů a nezájem o další vzdělávání je tak stereotypně interpretován jako důsledek špatného vlivu rodiny a/nebo postoj vyplývající ze systému hodnot romské komunity.

Neochota státu napravit nedostatky vzdělávacího systému a řešit diskriminaci ze strany zaměstnavatelů je také hlavní příčinou masové vyčlenění Romů z trhu práce. Romové jsou tedy v důsledku systémové diskriminace mnohem více zranitelní vůči hrozící ekonomické krizi než jiné skupiny a hůře vybavení se s ní vyrovnat.

Zaměstnanost

Ve všech Evropských zemích jsou Romové na trhu práce výrazně znevýhodněni. Jejich šance na získání trvalého legálního zaměstnání je nízká.

Pokud se jim podaří najít práci, jedná se zejména o neformální, nestabilní a špatně placenou výdělečnou činnost nebo programy veřejné práce. Ve většině zemí je to ekonomická participace žen, kde se ukazuje rozdíl mezi romskou a neromskou populací.

Tento rozdíl je markantní zejména v zemích, kde je počet Romů nízký a Romové tvoří malé komunity (např. Finsko) nebo v zemích, kde je romská imigrace novodobou záležitostí (např. Dánsko). Pokud některé země vykázaly vzrůst zaměstnanosti Romů, jednalo se převážně o zvýšení v důsledku zvýšené poptávky po pracovních síle; nastupující krize tento trend převládající poptávky nejspíš bohužel zvrátí.

Bydlení

Romové ve srovnání s majoritní populací žijí v nevyhovujícím bydlení a v důsledku environmentální diskriminace jsou vytlačování do znečištěných a toxických oblastí. Tempo ekonomického růstu ve státech Evropy nekoreluje s tempem zlepšování situace bydlení Romů.

Navzdory mírnému zlepšení, jehož bylo v některých zemích docíleno modernizací romských čtvrtí a osad, kvalita bydlení romské populace zaostává 20 až 40 let v porovnání s majoritní populací. Právo na adekvátní bydlení musí být zaručeno i itinerantním a semi-itinerantním romským komunitám, kterým chybí dostatek stanovišť s napojenou infrastrukturou služeb.

Přestože některé země Evropské unie implementují opatření směřující ke zlepšení životních podmínek Romů, neřeší zásadní problém – to je segregaci. Nehledě na formu residenční segregace (městská ghetta, venkovské osady nebo tábořiště na parkovištích), jejím důsledkem je diskriminace v oblasti přístupu k veřejným službám a trh práce.

Zdravotní péče

Životní podmínky Romů se odráží nejen na horším zdravotním stavu a nižším průměrném věku dožití ve srovnání s většinovou populací, ale také zhoršeném přístupu ke zdravotní péči. Ačkoliv žádná politika zaměřená na zdraví Romů nemá kapacitu vyřešit všechny determinanty nerovnosti v oblasti zdraví, státy ji musí zařadit mezi priority a zároveň brát v potaz její propojenost s kvalitou bydlení a dalšími environmentálními faktory, nízkými příjmy a sociální exkluzí.

Analogická korelace tak existuje i mezi zlepšením zdraví populace a její participací ve vzdělávacím systému a na trhu práce. Zprávy RMC doporučuje členským státům investovat do sběru dat a vyhodnocování dopadu opatření; podmínkou úspěšné inkluze je monitoring a prosazování antidiskriminačních opatření ve všech oblastech, ale zejména na trhu práce, v oblasti bydlení a vzdělávání.

Přečteno: 846x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Bydlení, Central European University v Budapešti, CEU - Středoevropská univerzita, EU, Evropská komise, Vzdělávání, Zaměstnanost, Zdravotnictví



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo