Romští uprchlíci ze Sýrie našli útočiště v istanbulské čtvrti v Tarlabaşi. Pomáhají jim místní dobrovolníci
V severozápadní části Istanbulu se nachází náměstí Taksim. Prodejem vody
projíždějícím řidičům se zde snaží uživit syrské romské děti z komunity známé
jako Domové, kterých se kvůli krizi na Blízkém východě odhadem šestadvacet tisíc
ocitlo bez domova, píše britský list
The Guardian.
Domové byli i v dobách míru často odstrkováni na okraj společnosti a dodnes čelí
rasové diskriminaci. Před vypuknutím války jich v Sýrii žilo okolo 300 tisíc.
Nyní většina z nich žije v ulicích istanbulských ghett.
Pomoci se jim snaží nezisková organizace Tarlabaşı Toplum Merkezi (TTM), která v
Istanbulu působí jež deset let. „Žijí v hrozných podmínkách,“ říká Ceren
Suntekin, sociální pracovnice komunitního centra, v němž se pro téměř 5 tisíc
dětí a 3 tisíce dospělých snaží čtyři zaměstnanci a několik dobrovolníků
zajistit pomoc. Jsou mezi nimi učitelé, právníci i hudebníci, kteří jim
poskytují podporu ve vzdělávání a psychologickou a právní pomoc.
Jedním z nich je dobrovolník Hasan Kizillar (19), který sám pochází z chudé
romské rodiny. Organizace však podpořila jeho talent, naučil se hrát na housle,
klavír a jiné hudební nástroje, a nyní v centru vyučuje hudební výchovu.
„Žijí v hrozných podmínkách,“ říká sociální pracovník Ceren Suntekin a dodává:
„Většinou žebrají, sbírají odpadky na ulici nebo prodávají věci, například
květiny, v blízkosti turistických čtvrtí. Policii se však nehodí do obrazu,
který se o Istanbulu snaží vytvořit. Snaží se vymanit z tohoto způsobu života,
ze strany učitelů však často zažívají diskriminaci a nemají prostředí, v němž by
se mohli do školy připravovat.“
„Násilí, problémy s drogami a prostituce je tu viditelnější než kdekoliv jinde
ve městě,“ říká Ebru Ergun, psycholog, který v centru pracoval posledních 5 let.
Mnoha dětem se nepodaří dokončit základní školu, skončí na ulici jako žebráci
závislí na státních sociálních službách.
„Přesvědčujeme rodiny dívek, aby podporovaly své dcery ve vzdělání, aby se staly
rovnoprávné, říká Ergun. V Tarlabaşı je podle něj také mnoho případů domácího
násilí a popisuje nedávný případ rodiny migrantů, v níž byla matka a její dvě
dcery několik let neustále bity. „Přicházely k nám pravidelně,“ říká. „Podařilo
se nám jí najít dobrého právníka a dnes už je její manžel zatčen a děti jsou v
bezpečí. Také jsme této ženě pomohli najít práci. Doufáme, že teď už mají lepší
život.“
Bude se bourat
Avšak tato organizace již nemusí dlouho existovat. Tarlabaşı totiž brzy projde
výraznou změnou. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že chce tuto
oblast změnit a poskytnout na vybudování infrastruktury 100 miliard dolarů.
Tarlabaşı by se mělo stát součástí městské transformace. Ve městě jsou všude
vyvěšeny billboardy s budoucí vizí této čtvrti – elegantní mladé páry na
procházce poblíž moderních bytů, prodejen a hotelů. 51letý Issam Saade, kudrský
čišník, který žil v Tarlabaşı od poloviny 90. let, dělá vše proto, aby na
základě rozsudku soudu nebyl vystěhován ze svého bytu.
Před dvěma lety Instanbul velmi rychle zvýšil nájemné a centrum se kvůli tomu
mělo zavřít. Naštěstí s pomocí darů z USA, Velké Británie, Švédska a Holandska
je zatím schopno dále pokračovat ve své činnosti. „Protože proces gentrifikace
(je označení pro lokální sociálně-kulturní změny, které jsou důsledkem toho, že
bohatší lidé nakupují nemovitosti k bydlení v dosud méně prosperujících
lokalitách) láká mnoho turistů.
Stát se chce uprchlíků a imigrantů, kteří žijí v Tarlabaşı zbavit,“ říká Ergun.
Mnozí z nich nemá kam jít, ale stát to nezajímá. „Budou se muset přesunout tam,
kde si to mohou dovolit, a když půjdou, my půjdeme s nimi. Naše centrum je
jedním z mála míst, kde je to pro děti z těchto komunit bezpečné a kde mohou
ženy diskutovat o svých problémech.
„Ti nejchudší ze všech, kteří žebrají v ulicích poblíž náměstí Taksim, kam
půjdou? My to opravdu nevíme a myslím si, že ani oni to neví.
Romové ze Sýrie utíkají také do Španělska
Předseda Španělské romské unie a bývalý europoslanec Juan de Dios Ramírez-Heredia
vloni na podzim poukazoval na to, že „tisíce Romů žije v extrémní chudobě v
Iráku. Důležitější ale je, že jsou perzekuováni fundamentalistickými milicemi.
Chtějí ze země utéct, ale kvůli své chudobě nejsou schopni dát dohromady
dostatek peněz, které požaduje převaděčská mafie“.
Syrští Romové tehdy dorazili do uprchlického centra ve španělském městě Mellila,
které se nachází na severoafrickém pobřeží. dodává Heredia.
