romea - logo
26. května 2020 (úterý)
svátek má Filip
Loading
rozšířené vyhledávaní

Saša Uhlová: Romský Martin Luther King spasitel

Praha, 10.12.2014 10:14, (ROMEA)
Saša Uhlová (FOTO: Michal Šindelář)
Saša Uhlová (FOTO: Michal Šindelář)

Přijde nějaký romský Martin Luther King? Ptají se mě občas lidé, kteří o situaci v naší zemi a etnických konfliktech přemýšlejí. Možná by to pomohlo, dodávají někteří váhavě. Na otázku odpovědět neumím, nejsem vědma, ale dobře vím, že situace Romů v České republice je v mnoha ohledech odlišná od situace Afroameričanů v padesátých letech minulého století.

Předně je třeba si uvědomit, že Martin Luther King navazoval na fungující hnutí, kterému se dařilo měnit zákony. Už v roce 1909 založil W.E.B. Du Bois spolu s dalšími Národní asociaci pro podporu barevných lidí, masovou organizaci na podporu a vzdělávání Afroameričanů.

Černošský odborový předák Philip Randolph zorganizoval hnutí, kterému se podařilo dosáhnout zrušení segregace ve válečném průmyslu už v roce 1941 a zrušení segregace v armádě v roce 1948.

Lidskoprávní aktivista Adam Clayton Powell Jr. byl v roce 1941 zvolen do městské rady v New Yorku jako první černoch v politické funkci. V roce 1945 se stal prvním Afroameričanem ve Sněmovně reprezentantů USA.

Předsedkyně Černošské ženské rady Jo Ann Robinson bojovala za práva černochů už před Kingem a byla to ona, kdo inicioval autobusový bojkot v Montgomery.

Kingovi předchůdci a následně i spolupracovníci z politiky, kultury, náboženských obcí či odborů nejsou dnes tak známí jako on, nicméně příběh o tom, že se jednotlivci podařilo zvrátit dějiny, je spíš pohádkou na téma americký sen.

Kromě již existujících a spolupracujících hnutí a organizací byla situace Martina Luthera Kinga ulehčená tím, že stejně jako další organizátoři byl babtistickým kazatelem, což dávalo celému hnutí autoritu i možnost snadné komunikace. Díky církevním strukturám mohli při nedělních kázáních šířit svá poselství.

Afroameričané měli také silnou vrstvu vzdělanců. Školy byly sice segregované, nicméně například rasistický stát Alabama podporoval černošské studenty stipendii na černošských vysokých školách proto, aby mohli učit v segregovaných základních a středních školách. V čele hnutí byli tedy vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří za sebou měli kromě jasné vize i autoritu danou církevními tradicemi.

Dalším rozdílem, který černošské etno-emancipační hnutí umožnil, byl otevřeně deklarovaný rasismus a segregace především v jižních státech USA. Dopad byl dvojí. Jednak prakticky nebylo možné z černošství vystoupit a stát se bělochem, protože ti by mezi sebe černocha nikdy nevzali, a jednak bylo nad slunce jasné, proti čemu je potřeba protestovat. Nikdo tehdy netvrdil, že si segregaci černí Američané vymýšlejí, a že kdyby se jen trochu snažili, mohli by chodit do školy s bělochy, nebo sedět v autobuse na kterémkoli místě. Segregace byla většinou bílé většiny považována za správnou a v protestním hnutí šlo jen o to, přesvědčit své stoupence, že správná není a že má smysl proti ní bojovat.

Absolutní segregace tedy nedávala možnost černochům odpojit se od komunity, nemohli se odrodit a začít žít mezi bělochy. To nebylo dobré pro ně, ale bylo to dobré pro komunitu, která tak neztrácela své talenty, vůdčí osobnosti a vzdělance. Situace Romů dnes je jiná. I když tomu mnozí čeští rasisté nevěří, žije mezi námi celá řada „neviditelných Romů“, které za Romy jejich okolí nepovažuje. Antropologická odlišnost většiny Romů není taková, aby se nemohli stát etnickými Čechy. Češi jsou navíc zvyklí spojovat si romství se specifickým přízvukem a způsobem chování, které člověk výchovou a vzděláním snadno může ztratit.

Tito asimilovaní Romové své romství s úspěchem tají a vzhledem k tomu, že romství je otázkou identity, dá se říci, že Romy možná ani nejsou. Pokud si mohou vybrat, jestli jimi bude většina společnosti opovrhovat, nebo budou žít normální život, vyberou si spíš to druhé. Je to dobré pro ně, ale není to dobré pro komunitu. Můžeme jen spekulovat, zda by kulturní aktivisté jako Paul Robeson, Sidney Poitier či Harry Belafonte nebyli raději také „jen“ úspěšnými zpěváky a herci a boj za lidská práva nepřenechali jiným, třeba těm chudým, kteří by černochy zůstali.

V České republice není žádné hnutí za práva Romů. Romové nemají církev, nebo odpovídající strukturu, která by jim pomohla v šíření myšlenek na rovnoprávnost. Oficiálně tu navíc tu rovnoprávnost vlastně máme, jen v praxi nefunguje. Většina Romů, kteří se asimilují, necítí potřebu nějak se angažovat, opouštějí komunitu. Zdá se to být beznadějné.

Možná by pro případného romského Kinga bylo dobré se inspirovat tam, kam Martin Luther King už nestihl dojít, protože ho zavraždili. Poté, co se jeho hnutí podařilo změnit segregační zákony, nasměroval své úsilí dál – proti chudobě a sociální nespravedlnosti. V chicagském slumu Lawndale spoluorganizoval pochody a bojkoty placení nájmu – nájmy byly investovány do oprav domů. Připravoval demonstraci ve Washingtonu na podporu přijetí zákona o ekonomické spravedlnosti. Dobře si také uvědomoval, že skutečné rovnoprávnosti se pouhou změnou zákonů nedá dosáhnout, že jde o změnu myšlení. Dnes se v České republice nacházíme spíš tam, kde Martin Luther King skončil. Jako tehdy vede cesta pouze přes budování celospolečenského hnutí.

Článek vyšel na serveru Deník Referendum

Přečteno: 1501x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Martin Luther King, Romové, společnost, identita, Soužití



HLAVNÍ ZPRÁVY

Starostka obce Veltěže Věra Posledníková a vyhořelý dům rodiny Přibylových (FOTO: ROMEA TV)

videoVIDEO: Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc romské rodině, které vyhořela v pátek část domu

19.5.2020 15:02
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun. Uvedla to v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková.
 celý článek

Jan Cina

Herec Jan Cina kvůli romskému příjmení narazil při hledání bydlení. „Byl to šok,” říká

19.5.2020 13:25
Jan Cina je dvaatřicetiletý populární český herec. Jeho otec je Rom, rodina z části pochází z východního Slovenska. Přestože on sám říká, že se svým romstvím nikdy neměl problém - zejména proto, že to na něm není na první pohled poznat - setkal se nedávno s tím, čemu v Česku čelí řada Romů. Při hledání bydlení se ho totiž realitní makléř na základě jeho příjmení zeptal, zda není Rom a dodal, že by s tím mohli mít majitelé problém.
 celý článek

Obyvatelé ubytovny v ulici Klíšská. (FOTO: ROMEA TV)

Romská rodina z ústecké ubytovny uspěla u Nejvyššího správního soudu, spor se po dvou letech vrací před krajský soud

19.5.2020 11:15
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, na který se v létě 2018 obrátila jedna z romských rodin vystěhovaných z ústecké ubytovny, která byla uzavřena po vyhlášení tzv. "bezdoplatkové zóny" na území města Ústí nad Labem. Žalobou namířenou proti městu rodina namítala, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich práv, a rovněž požádala soud o zrušení opatření, kterým byla "bezdoplatková zóna" vyhlášena. Krajský soud žalobu odmítl, Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že to bylo nezákonné.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo